„Náš ostrov i národ se potápějí.“ Bývalý prezident se rozčílil na Australany
Bývalý prezident ostrovního státu Kiribati Anote Tong se v otevřeném dopisu pustil do australských politiků. Vadí mu jejich postoj ke klimatické změně, který nezměnilo ani varování Mezinárodního panelu OSN pro klimatickou změnu (IPCC), podle něhož má svět jen dvanáct let na to, aby se vyhnul katastrofě. Ostrov Kiribati je jedním z míst, které nejvíce pociťuje globální oteplování. „Náš ostrov a s ním i náš národ se potápějí,“ pronesl Tong, o jeho otevřeném dopise informoval deník Guardian.
IPCC vyzval k dodržování Pařížské dohody z roku 2015, kde se státy zavázaly udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Vědci ve zprávě upozorňují na to, že už oteplení o 1,5 stupně by mělo závažné následky, oteplení o dva stupně by ale mohlo být v mnoha oblastech katastrofální.
Půl stupně jako otázka života a smrti
„Půl stupně se někomu může zdát zanedbatelné, ale pro mnou zemi je to podstatný rozdíl, pro nás je to otázka života a smrti,“ uvedl Tong. „V současné době se Kiribati nachází pouze 2 metry nad hladinou moře. Podle environmentalistů se hladina neustále zvedá, každý milimetr se počítá,“ vysvětlil exprezident.
„Když k tomu připojíme zvyšující se přílivy, záplavy, bouře a delší období sucha, Kiribati se doslova ztrácí před očima. Stoupající hladina moře zaplavuje zdroje pitné vody, dostává se pod naše pastviny. Ve slané zemi nemůžeme pěstovat kokosové palmy ani taro, naše dvě základní plodiny. To ani nemluvím o mizejícím pobřeží,“ popsal situaci na ostrově.
Čeká celý národ migrace?
„Ekologové říkají, že budeme muset ostrov opustit. Odejít z našeho domova, z místa, kde jsou pohřbeni naši předci. Není to jen místo, kde žijeme, je to naše identita. Kam pak půjdeme? Celý národ? Lidé nás budou mít za klimatické migranty – termín, který nemá zatím v mezinárodním právu žádnou definici ani status,“ dodal Tong.
Kiribatský exprezident si rovněž posteskl nad tím, že Austrálie, země s jednou z nejvyšších a stále rostoucí emisí skleníkových plynů, nedělá nic proto, aby se katastrofě předešlo. Tamní vláda dokonce odmítla přestat využívat a těžit uhlí, což jim doporučila zpráva ICPP.
„Australané se oteplováním netrápí“
Spalování uhlí uvolňuje oxid uhličitý, který následně stoupá do atmosféry a s velkou pravděpodobností přispívá k globálnímu oteplování. „Následky jejich akce jako první poneseme my,“ domnívá se Tong. Následně vyzvedl snahu ekologických organizací, které se snaží o změnu a vyvíjejí nátlak na australskou vládu.
„Nečinnost politiků nás ale dohání k zoufalství, měli by být prvními, kdo zakročí. Kiribati i další oceánské státy měly s Austrálií vždycky kladné a přátelské vztahy. Teď jsme plní hořkosti a zklamání. Austrálie se tomu musí postavit čelem a chopit se vedení. Pokud se bojí hospodářské krize, zelená ekonomika otevře spoustu pracovních míst,“ vysvětlil Tong.
„Mám pro australské politiky jedinou zprávu: Osud Kiribati i Austrálie je ve vašich rukou,“ uzavřel dopis bývalý prezident.
