Masoví zabijáci z Afriky: Vědci chtějí vyhubit komáry a zatočit s malárií, ebola řádí dál
Tyhle nemoci mají na kontě miliony mrtvých. Boj s ebolou i malárií v Africe pokračuje, vědci přitom věří, že hlavně v druhém případě udělali výrazný krok dopředu. A do 20 let se jim podaří nad problémem malárie v Africe vyhrát - díky vyhubení kolonií infikovaných komárů. To v případě eboly nyní zdravotníci obnovili boj s její epidemií na východě Konga. Krvácivá horečka však zabíjí dál.
Aktuální epidemii eboly v africkém Kongu zdaleka nelze označit za stabilizovanou kvůli složitému přístupu do některých oblastí, uvedl nedávno šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Počet mrtvých kvůli krvácivé horečce přibývá. Epidemii tam vyhlásili 1. srpna.
Šéf WHO ale varoval, že ebola by se stále mohla dál šířit v nedostupných oblastech. „Když bude jeden případ ukrytý v červené zóně nebo v nepřístupné oblasti, je to nebezpečné. Může to spustit požár, jenom jeden případ,“ řekl Ghebreyesus. Kongo čelí epidemii eboly již po desáté od roku 1976, kdy se virus poprvé objevil na severu země.
Proti ebole nasazují i experimentální přípravky
Virus způsobuje horečky a vnitřní a vnější krvácení a většinou mu podlehne asi polovina nakažených. Vakcínu proti ebole už dostalo na severovýchodě Konga přes 4500 zdravotníků nebo osob, které přišly do kontaktu s nakaženými.
Úřady povolily nasazení několika experimentálních přípravků a v boji s nákazou pomáhá také vakcína firmy Merck, která se osvědčila při nedávné deváté epidemii. „Teď máme vakcíny a máme léčebné prostředky a nikdo by vlastně na ebolu neměl umřít. Aby tomu tak bylo, musíme prvně co nejdříve nalézt nakažené, dodal Ghebreyesus.
Podle zpravodajského serveru BBC si krvácivá horečka od července vyžádala v zemi 100 obětí na životech. Podle agentury AP potvrdily konžské úřady už 120 případů nakažených. Některé se objevily poblíž hranic s Ugandou. WHO v úterý varovala před možným geografickým šířením nákazy.
Malárie
Malárie, kterou přenášejí samičky komára rodu anofeles, patři mezi nejzávažnější onemocnění. Jen v Africe se v roce 2016 touto nemocí nakazilo 197 milionů lidí a na její následky jich zemřelo 445 000. Biologové teď našli způsob, jak manipulovat genetikou komárů tak, aby vymřela celá populace nebezpečného hmyzu. Laboratorní testy jsou natolik úspěšné, že odborníci předpovídají, že by nákaza mohla vymizet z afrického kontinentu již během 20 let. Napsal to americký list The New York Times (NYT).
Tým, jenž vede biolog z Královské univerzity v Londýně Andrea Crisanti, upravil jeden z genů komárů tak, aby narušil sexuální vývoj tohoto hmyzu. Samičky se tak po zákroku stanou neplodnými, zatímco samci narušený gen dál šíří, což v budoucnu povede k poklesu počtu jejich potomků. Podle výsledků nejnovějšího výzkumu může populace laboratorních komárů vymřít během 11 generací. Vědci předpovídají, že ve volné přírodě by populace komárů mohla být vyhubena už během čtyř let.
Nová technika navíc umožní vědcům přenést narušený gen z jedné samičky na veškeré její potomstvo, zatímco běžně by gen zdědila jen polovina. Metoda je nejen velmi účinná, ale i potenciálně nebezpečná, poznamenává NYT.
Předchozí pokusy snížit plodnost komárů s pomocí genových jednotek selhaly kvůli mutacím v DNA, které neutralizovaly účinky genetických úprav. Komáři se totiž díky přirozenému výběru mohli genetické pasti vyhnout.
Tým doktora Crisantiho našel způsob, jak se zaměřit na úsek DNA, který mají všichni komáři. Ten se vyskytuje v genu zvaném doublesex, jenž určuje sexuální vývoj komárů rodu anofeles. Vědci tento gen narušili tak, aby ovlivňoval vývoj samiček. To způsobí, že samičky jsou neplodné a znemožní jim i štípat hostitele. Vývoj samečka je sice nenarušený, nicméně samečci budou gen dál přenášet, dokud populace nevymře.
Během laboratorních testů nasadili vědci nakažené samce do klecí s „divokými“ komáry. Podle testů pak populace vyhynula během sedmi až 11 generací. Experti navíc doposud v DNA komárů nezaznamenali mutaci.
Vypuštění ničivého genu do přírody je přesto podle některých vědců riskantní. Jakmile totiž bude uvolněn, neexistuje způsob, jak jeho účinky zrušit. Americká Národní akademie věd v roce 2016 proto vyzvala k rozsáhlému testování a veřejné diskusi předtím, než bude gen vypuštěn do volné přírody.
Potenciální katastrofa
Užití nového postupu by podle NYT pravděpodobně vyžadovalo společenskou dohodu napříč kontinenty vzhledem k tomu, že by se gen mohl geograficky šířit a biologové navíc chtějí předejít nechtěným následkům. Gen doublesex ovlivňuje sexuální vývoj všech druhů hmyzu a někteří experti se proto obávají, aby technologie neovlivnila vývoj i jiného druhu.
To je však podle Crisantiho nemožné vzhledem k tomu, že geny každého druhu hmyzu jsou unikátní. Podle některých odborníků by ale opatření mohlo ovlivnit přinejmenším další druhy komára rodu anofeles.
