Vteřiny od katastrofy a křik záchranářů: Čerpadla po vytažení dětí z jeskyně selhala
Celý svět poslední tři dny se sevřeným dechem sledoval záchranu 12 uvězněných mladých fotbalistů a jejich trenéra z jeskynního komplexu Tham Luang v Thajsku. Záchranná akce dopadla nad očekávání dobře, jedinou obětí byl potápěč, který chlapcům dopravoval zásoby. První detailní rozbor mise ale ukázal, že od většího neštěstí dělily celou akci minuty – vodní pumpa, která odčerpávala vodu z jeskyně, selhala jen moment poté, co unikl poslední fotbalista.
Jedním z důvodů, proč se záchrana mohla uskutečnit, byly vodní pumpy, které od momentu, kdy byli kluci objeveni, odčerpávaly z jeskyně bez přestání vodu. Pokračovaly v tom i během záchranné mise, takže hladina vody se držela v přijatelné výši.
Jenže zanedlouho poté, co záchranáři z jeskyně vytáhli posledního člena výpravy, se pumpy porouchaly a hladina začala rapidně stoupat. Všichni fotbalisté a trenér už byli tou dobou v bezpečí, ovšem stále čekal návrat několik potápěčů a záchranářů, kteří chlapcům pomáhali a kteří se tou dobou nacházeli 1,5 km uvnitř jeskyně.
The Guardian to popsali tři australští potápěči, kteří byli součástí mise. Právě se nacházeli v komoře číslo 3, když najednou uslyšeli z jedné strany jeskyně křik a uviděli blížící se záchranáře s pochodněmi, kteří utíkali před přívalem vody. „Začal křik, protože hlavní pumpa selhala a hladina vody začala růst,“ popisoval jeden z potápěčů. „Najednou se k nám začalo přibližovat světlo a voda… znatelně rostla,“ pokračoval.
V jeskyni se tou dobou nacházelo asi 100 záchranářů. Všichni okamžitě urychlili odchod a běželi ven k východu, což se jim za méně než hodinu podařilo. Uniknout stihli i členové thajského námořnictva a lékař, kteří poslední dny pobývali v zadní jeskyni s partou fotbalistů a udržovali je naživu.
Složitá, náročná mise
Potápěči popsali i další detaily mise, které dosud nebyly známy. Celkem chlapce vysvobozovalo 19 elitních potápěčů, jež museli chlapce naučit používat potápěčské masky a pohybovat se ve velmi úzkém, nebezpečném prostoru pod vodou. V každé části jeskyně byla připravena série záchranářů, která pomáhala a na průběh akce dohlížela. Celkem museli chlapci urazit 3,2 km dlouhou trasu.
Někteří záchranáři čekali ve vlhké, bahnité jeskyni i více než 8 hodin denně. „Jakmile by jeden z nich nedělal svoji práci pořádně, celá mise by selhala,“ vysvětloval potápěč, jak důležití byli všichni přítomní lidé.
Terén byl původně velice nebezpečný a jeho komplexita neznámá. Postupně se ale podařilo záchranářům vytvořit podmínky, které umožňovaly pohyb. Do komory číslo 3 se tak mohly donést radiové stanice, 46 kg potápěčského vybavení, jídlo, lékařské zásoby a několikatunové vodní pumpy.
Potápěči ale rychle zjistili, že jejich standardní vybavení je moc velké – aby se dostali za mladíky, museli projít tunelem, který byl méně než metr široký. Vymysleli tak nový systém, kdy kyslíkové bomby neměli na zádech, ale vedle sebe. Zpětně na to vzpomínají jako na nejkomplikovanější misi, které se kdy zúčastnili.
Důležitá byla také přítomnost doktorů. Záchranáři oceňují hlavně Richarda Harrise, který chlapce zkontroloval před tím, než vyrazili na záchranu. „Jeho unikátní znalosti jako doktora a dlouholetá zkušenost s potápěním byla klíčová pro úspěch mise,“ komentoval jeho podíl Alex Rubin z Australské obranné síly. Harris ovšem po výstupu z jeskyně neoslavoval. Jakmile se dostal ven, zjistil, že mu během té doby zemřel otec.
Všichni jsou zdraví
Chlapcům se ve středu daří dobře. Podle doktorů v průběhu svého pobytu v jeskyni ztratili v průměru 2 kg a dva berou léky na plicní infekci, jinak jsou ale považováni za zdravé. Rodiče se za nimi budou moci poprvé podívat, stále ovšem jen v ochranných oblecích.
Díky obrovské záchranářské akci kluci nezemřeli strašnou smrtí a všichni byli vysvobozeni!!!! Klobouk dolů před všemi, kteří obrovským úsilím se na záchraně chlapců podíleli
