7°C
Volal v Praze po rozdělení uprchlíků. Slovinský prezident ovládl první kolo voleb
Loni na Pražském hradě předával Milošovi Zemanovi Řád za mimořádné zásluhy. Prezidentská volba stihla slovinského prezidenta Boruta Pahora dříve, než jeho českého protějška. První kolo vyhrál, prezidentem se však (ještě) nestal a čeká ho kolo druhé proti starostovi města Kamnik. Pahor, který v ČR debatoval se Zemanem i o migraci, navštívil Prahu v únoru 2016, v lednu 2017 ho následoval slovinský premiér Mirek Cerar - jako první premiér této země po 17 letech.
Slovinský prezident Borut Pahor přesvědčivě vyhrál dnešní první kolo volby, ale druhý mandát si těsně nezajistil. O prezidentský úřad se proto v druhém kole utká se starostou města Kamniku Marjanem Šarecem, které bude 12. listopadu. Vyplývá to z předběžných výsledků, uvedla agentura Reuters.
Pahor v Praze a migranti
Česko navštívil Borut Pahor v únoru 2016, kdy se s Milošem Zemanem, který má v oblibě jak Slovince, tak i díla slovinského architekta Josipa Plečnika, bavili mj. o migrační krizi. Právě Slovinsko bylo zasaženo uprchlickou krizí přímo, nikoli jako Česko, které o migrantech slyšelo povětšinou jen z doslechu.
Pahor při návštěvě Prahy mluvil o tom, že si evropské země budou muset uprchlíky rozdělit. Na rozdíl od Zemana podporoval kvóty na přerozdělování migrantů, stejně jako českých prezident však zdůrazňoval potřebu ochrany schengenské hranice.
„V demokratické společnosti bývá obvyklé, že některé postoje se shodují, jiné postoje se liší. Shodujeme se v potřebě na ochranu vnějších hranic, liší se postoj ke kvótám a relokačnímu mechanismu,“ uvedl tehdy Zeman, který dostal od slovinského prezidenta vyznamenání za rozvoj česko-slovinských vztahů. S manželkou Ivanou Zemanovou byl český prezident na státní návštěvě Lublaně již v dubnu 2014.
V Česku byl začátkem roku i slovinský premiér
Ve Slovinsku přitom v rámci migrační krize pomáhaly i kordony českých policistů. Nejen s ochranou tamních hranic. Prováděli na místě bezpečnostní prohlídky při přijímání uprchlíků a také doprovázeli vlaky s uprchlíky na slovinsko-rakouské hranice.
Po Pahorovi navštívil začátkem letošního roku Česko i slovinský premiér Mirek Cerar - po 17 letech první slovinský premiér, který do Česka přijel. Jednal jak se Zemanem, tak s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD), se kterým přišla řeč i na Josipa Plečnika. „Byl to člověk, který svým dílem spojil Českou republiku a Slovinsko, zanechal nesmazatelné stopy v oblasti architektury a urbanismu,“ uvedl v lednu 2017 Sobotka. Mezi Plečnikova díla patří kostel Nejsvětějšího Srdce Páne na Vinohradech, zaražený na seznamu UNESCO.
Jasný favorit a rekordně malý zájem lidí
Zatímco Miloš Zeman se na volbu prezidenta teprve chystá, i když dle svých slov, která zopakoval v neděli v pořadu Blesk.cz S prezidentem v Lánech, kampaň nevede. To Borut Pahor ji vedl a nese to ovoce. Odhad státní televize sice po uzavření volebních místností ukazoval, že Pahor získal druhý mandát hned v prvním kole, tak se ale nakonec nestalo.
Po sečtení zhruba 95 procent hlasů získal Pahor 47,3 procenta, zatímco druhý Šarec 24,8 procenta. Pahor byl podle analytiků jasným favoritem volby, ostatních osm kandidátů pro něj podle průzkumů nepředstavovalo vážnější soupeře.
Jedinou výjimkou byl Šarec, který byl považován za jediného rivala, který by mohl Pahora ohrozit. Hlasování provázel rekordně malý zájem veřejnosti. Vybírat prezidenta dnes mohlo 1,7 milionu oprávněných voličů, k urnám jich nakonec přišlo 42 procent. Pro srovnání, v prezidentských volbách v roce 2012 hlasovalo 48,8 procenta voličů.
Předvolební kampaň byla „nepolitická a triviální“, protože v ní nebyly žádné ideologické nebo politické střety, napsal nejvýznamnější slovinský deník Delo. V červnu nebo červenci příštího roku pak Slovince čekají i volby parlamentní, které mají pro změnu Češi čerstvě za sebou.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.