„Lidé se vypařili. Jiní mají následky dodnes.“ Takhle před 72 lety vypadal výbuch v Hirošimě

Připomínkou útoku, který společně s následně svrženou bombou na Nagasaki de facto ukončil druhou světovou válku, je velmi silná, emotivní prohlídka toho, jak jaderný výbuch vypadal a co se po něm dochovalo.

První od hypocentra výbuchu mimochodem zůstal stát dům českého architekta Jana Letzela, rodáka z Náchoda. Hirošima byla před výbuchem 10. největším japonským městem. Stihla ji však apokalypsa, kterou přinesla americká raketa.

Lidé, kteří se vypařili, další s děsivými následky

Bouchla nad městem. „Lidé se prostě vypařili,“ říká průvodce v památníku připomínajícím tuto tragédii o Japoncích, kteří se nacházeli v okruhu půl kilometru od hypocentra. Dnes zde mají působivou výstavu o tom, jak exploze proběhla a jaké měla následky.

Čech postavil dům, co přežil apokalypsu. Sobotka se mu poklonil v Hirošimě

Od fotek zraněných, od kterých méně otrlí lidé okamžitě odvrací zrak, přes potrhané dětské oblečení, makety atomových bomb, hodinky, které přežily výbuch, ale zastavil se na nich čas, až po působivá videa se svědectvími těch, kteří přežili a snažili se pomáhat při chaosu po výbuchu v ulicích. Zaujme i instruktážní video, jak ke svržení pumy na Hirošimu došlo.

Lidé, kteří se od výbuchu nacházeli dále – cca ve vzdálenosti dva kilometry od hypocentra – měli kompletně spálenou kůži a projevovaly se na nich různé následky radiace. Včetně vypadávání vlasů a leukémie.

Atomový výbuch tak měl jak krátkodobé, tak dlouhodobé dopady. Během jednoho měsíce zemřelo na 140 tisíc lidí. Přeživší si nesli děsivé následky – rozpad tkáně, mozkové i genetické změny. „Je pravda, že tyto následky si někteří nesou dodnes,“ říká průvodce.

V „Ose zla“ spolu s Hitlerem

Redaktor Blesk.cz vyrazil při nedávné návštěvě Bohuslava Sobotky (ČSSD) v Japonsku, kam český premiér dorazil po dlouhých 12 letech, přímo do The Hiroshima Peace Memorial Museum. Nyní si tam připomínají 72 let od exploze.

U připomínky tragédie nechybí zasazení do historických souvislostí – Japonci válčili s Američany v Pacifiku a zatímco v Evropě se už hrůzná druhá světová dobrala svého konce, tady boj neustával. Američané se nakonec rozhodli k útoku jadernou zbraní.

Památník v Hirošimě: Dobové foto lidí, kteří utrpěli zranění během jaderné exploze. | Foto Blesk - Jaroslav Šimáček

Na co člověk v památníků hirošimské tragédie nenarazí, jsou připomínky toho, že militaristické a rozpínavé Japonsko patřilo spolu s Třetí říší Adolfa Hitlera a italským fašistou Bennitem Mussolinim do Osy Berlín - Řím - Tokio. Tedy do paktu nacistů namířeného proti západním spojencům v čele s Velkou Británií, Francií, později i USA a po Hitlerově zradě také se Sovětským svazem.

Jednou z nejznámějších kapitol války v Tichém oceánu je přitom japonský útok na Pearl Harbor z prosince 1941 – poněkud překvapivý úder císařského námořnictva a letectva (včetně známých pilotů kamikadze) na Havajských ostrovech.

Japonci nás mají rádi, říká Čech. Proč nosí roušky a jak vnímají císaře?

Samotná Hirošima je však dnes především připomínkou pekla na zemi, které se v srpnu 1945 odehrálo na – pro Čechy, které mají Japonci mimochodem rádi a rádi do Česka cestují – odlehlé straně zeměkoule.

Obama a smrt 12leté dívenky

Historické rozepře již ale odnesl čas. O Pearl Harboru byla natočena řada filmů včetně hollywoodského spektáklu režiséra Michaela Baye v hlavních rolích s Benem Affleckem a Joshem Hartnettem. A do samotné Hirošimy se vydal jako vůbec první americký prezident předchůdce Donalda Trumpa – Barack Obama.

Ne že by se za atomovou bombu omluvil, to ostatně ani nikdo nečekal. Do samotného mírového památníku přispěl však vlastním drobným počinem, který je dnes mezi Japonci velmi populární. Složil totiž japonské skládanky origami, které tam jsou dnes vystaveny v jedné z vitrín.

Památník v Hirošimě: Barack Obama zde má své origami, japonské jeřáby. | Foto Blesk - Jaroslav Šimáček

A to na památku dívenky Sadako Sasaki (†12). Té byly v době jaderného výbuchu pouhé dva roky. Stala se symbolem pro tuto tragédii. I když do posledního dechu bojovala o svůj mladý život.

Sadako neutrpěla při explozi žádná zranění, zemřela však 10 let poté na leukémii kvůli radiaci, které byla vystavena. V nemocnici skládala před smrtí papírové jeřáby – podle její rodiny jich složila až 1400 a některé z nich se dnes nachází i v USA. V hirošimském Parku míru má Sadako dodnes sochu. Se zlatým jeřábem v ruce.

Obama v Hirošimě: Nic podobného se nesmí opakovat, svět za to nese odpovědnost

Atomový dóm v Hirošimě postavil Čech

Obama v Japonsku pronesl i silná slova připomínající, o jakou hrůzu tehdy v Hirošimě a Nagasaki šlo. Z českého pohledu je zajímavé, že je pronesl právě u Atomového dómu – někdejšího průmyslového paláce, který v Hirošimě navrhl a postavil český architekt Jan Letzel.

„Stojíme uprostřed města a zkoušíme si představit okamžik, kdy na něj bomba dopadla. Zděšení dětí, které nechápaly tu hrůzu, kterou vidí. Slyšíme tichý nářek. A připomínáme si tady všechny nevinné lidi, kteří v této strašlivé válce zemřeli, i kteří zemřeli před ní a po ní,“ říkal Obama v květnu 2016, když Hirošimu po dlouhých šesti letech příprav této historické cesty navštívil.