Indiánský kmen bojuje proti Trumpově zdi. Na protest zpívá a tančí
V písku pouště mezi Spojenými státy a Mexikem tančí indiáni z kmene Tohono O'odham. Zpěvem přitom vyzývají svůj totem, aby jim pomohl bojovat proti Trumpově zdi. Ta hrozí rozdělit jejich území na dvě části. Píše o tom agentura AFP.
Jen rytmus jejich kmenového tance přerušuje ticho těchto míst. S bosýma nohama, ženy v barevných oděvech tančí uprostřed kouře z kadidla nedaleko obrovských kaktusů. V povzdálí se tyčí jejich posvátná hora Baboquivari, ležící v Arizoně ve Spojených státech.
„Je to naše území. Nechceme na něm žádnou zeď!“ říká osmdesátiletá Alicia, zástupkyně nejvyšší rady kmene, mezi vlajkami Mexika a Spojených států vztyčenými v této části pouště na znamení protestu.
Kmen Tohono O'odham má asi 3000 příslušníků, které Spojené státy uznávají jako autonomní národ, a jejich území se rozkládá od Arizony po mexický stát Sonora.
Z devíti bran zbyla jediná
Kmen se rozpadne, jestliže ho rozdělí zeď, kterou chce americký prezident vztyčit v rámci boje proti nelegální migraci a obchodu s drogami, zdůrazňuje stará žena před padesátkou Indiánů, kteří jí pozorně naslouchají.
Silný vítr rozvlňuje sombrera. Ačkoli ne všichni rozumějí – někteří mluví jen anglicky, jiní zase jen španělsky – přišli z obou stran hranice do tohoto místa, které označují jako brána San Miguel.
Hranici zde vytyčuje jakýsi plot ze zrezivělého kovu, který tu byl postaven v roce 1848 po válce Spojených států s Mexikem. Obě strany pak daly kmenu Tohono O'odham zvláštní povolení, aby se mohl volně pohybovat po obou stranách hranice, a to skrz devět bran umístěných na 120 kilometrech hranice, která prochází jejich územím.
Tyto brány však byly postupně pozavírány z bezpečnostních důvodů a dnes zbyla jen jedna, San Miguel, kterou se dá projet autem.
Kmen se živil i lovem jelenů
Zpola nomádský kmen žije hlavně na americké půdě a jejich „metropolí“ je město Sells v Arizoně. V jejich původním jazyce slovo „hranice“ neexistuje.
Alicia vzpomíná na své dětství: „Když jsme sbírali pitayu (plod kaktusu) a kaktusové květy, chodili jsme na druhou stranu hranice. Tam jsme z kaktusových květů dělali med, který jsme pak prodávali,“ říká. Kmen se také živil lovem jelenů.
Ještě před deseti lety vozil autobus děti žijící na mexické straně do školy v Sellsu. Dnes však již jen málo Tohonů hranici překračuje. Jezdí jen za lékařskou péčí, na pohřeb nebo na „pochod válečníků“ po posvátných stezkách.
„Zeď je porušením mezinárodních lidských práv,“ říká starý Tohon Mike Wilson, který sloužil při zvláštních operacích americké armády a dnes bojuje za lidská práva. Ujišťuje, že věc požene až před OSN za podpory dalších kmenů, které tvoří Národní kongres amerických Indiánů.
Mexiko indiánům slíbilo podporu
Mexická vláda přislíbila, že kmen podpoří ve své žalobě, která by měla být v dubnu předložena Meziamerickému soudu pro lidská práva.
Kmen Tohono O'odham je však rozdělen: bojuje sice proti zdi, ale někteří jeho vůdci se obávají, že přijdou o americké subvence, jichž využívají.
„Samozřejmě, že nejsme jednotní, vidíte tu jen málo příslušníků kmene. Nemůžeme se vzdát subvencí, protože jsme velmi chudí,“ říká Mike Wilson.
„Zeď rozděluje i naše srdce“
Tohonské ženy přestávají tančit. Ty, které přišly z Arizony, jen těžko komunikují s těmi ze Sobory, neboť je dělí jazyková bariéra mezi angličtinou a španělštinou. Jen jedna žena hovoří starým jazykem Tohonů. Kmen se začíná vracet, každý na svou stranu hranice.
„Zeď nejen rozděluje náš dům, ale také naše srdce,“ říká Mike Wilson.
