9°C
Strana oslavovaná Klausem se propadá. Co táhne dolů Alternativu pro Německo?
Podpora pravicově populistické strany Alternativa pro Německo (AfD) podle průzkumů veřejného mínění v posledních měsících klesá. Ve středu zveřejněná anketa agentury Forsa přisoudila uskupení, kterému řečnil na sjezdu i bývalý český prezident Václav Klaus, jen osm procent hlasů. Ještě na konci prosince byla strana mezi favority a průzkumy straně slibovaly dvanáctiprocentní zisk, na počátku února desetiprocentní. Němci budou nové poslance Spolkového sněmu vybírat 24. září.
Za poklesem popularity AfD stojí podle agentury Forsa mimo jiné „chaotické počínání amerického prezidenta Donalda Trumpa v úřadu“, kterého AfD podporovala během prezidentské kampaně a jako jedna z prvních evropských stran mu loni v listopadu gratulovala ke zvolení. Voliče Trumpovo působení ve funkci podle ředitele agentury „vzhledem ke konfliktům po celém světě zneklidňuje“. Agentura Forsa průzkum provedla na zakázku časopisu Stern a televizní stanice RTL.
Stranu postihly vnitrostranické spory
Na úbytku příznivců AfD se podle průzkumu podepsaly také vnitrostranické spory. V polovině února předsednictvo rozhodlo, že zahájí řízení o vyloučení představitele pravého křídla strany a předsedy její durynské organizace Björna Höckeho, a to především kvůli jeho kontroverzním výrokům o berlínském památníku holokaustu.
Umírnění voliči, kteří dosud uvažovali o podpoře AfD v nadcházejícím hlasování, se v posledních týdnech přiklonili k sociálnědemokratické straně (SPD), uvedla Forsa. Socialisté zaznamenali velký nárůst podpory, když na počátku roku jako svého kandidáta na kancléře představili Martina Schulze. Bývalý předseda Evropského parlamentu pro řadu někdejších příznivců AfD představuje naději, že po volbách nestane v čele vlády opět „nenáviděná“ Angela Merkelová.
Zopakuje Merkelová další výhru?
V průzkumu agentury Forsa konzervativní unie CDU/CSU, jejíž kandidátkou na kancléřku je opět Merkelová, získala 34 a SPD 31 procent. Do Spolkového sněmu by se podle ankety znovu dostala liberální FDP s šesti procenty. Postkomunistická strana Levice by získala osm a Zelení sedm procent hlasů.
