Muži se stravou plnou bílkovin mají syny s lepšími spermiemi, tvrdí vědci

Autor: nka - 
11. března 2017
20:40

Vysokobílkovinná strava otce nejen, že zvyšuje konkurenceschopnost jeho vlastních spermií, ale zlepší i plodnost jeho syna. S tímto závěrem přišli vědci z australského Melbourne.

K výzkumu badatelé použili mušku octomilku, která je genetiky v podobných účelech hojně využívaná. Její DNA totiž vykazuje velkou podobnost s lidským genomem a navíc její životní cyklus trvá jen dva týdny, tudíž je pro pokusy ideální.

Samečky octomilky vědci podle serveru Life.ru rozdělili na dvě skupiny. První dostávala v larválním stadiu stravu složenou převážně z bílkovin, druhá skupina samečků octomilky byla krmena potravou obsahující hlavně sacharidy. Po vylíhnutí obě skupiny dostávaly standardní dietu.

Pánové, dejte si steak: V Česku přibývá neplodných mužů

Video Přibývá neplodných párů: Častěji je chyba na straně chlapů. - Andrea Ulagová, Daniela Pilařová

Když samečci pohlavně dospěli, připustili výzkumníci k samičkám jako první členy „nízkobílkovinné“ skupiny. Teprve po nich dostali šanci ke kopulaci i samci, krmení velkým množstvím proteinů.

Vědci pak zjistili, že většina vajíček byla oplodněna samci živenými bílkovinami, kteří byli přitom ke kopulaci připuštěni až jako druzí. To znamená, že spermie samců s vysokoproteinovou dietou byly oproti druhé skupině konkurenceschopnější.

Badatelé poté zkoumali, jak strava zapůsobila na potomstvo octomilek. S překvapením sledovali, že synové obou skupin vykazují velké rozdíly v expresi genů, tedy v procesu, během něhož organismus podle šablony napsané v DNA vytváří funkční bílkoviny. Synové „vysokobílkovinných“ otců přitom měli zvýšenou expresi genů, odpovídajících za rozmnožování.

 „Lišili se poté ve schopnosti zplodit potomstvo. Otcové s vysokobílkovinnou dietou měli syny, jejichž spermie byly daleko výkonnější, což znamená, že měly ve srovnání s konkurencí vyšší šanci oplodnit vajíčko v samičím pohlavním ústrojí,“ vysvětlila serveru India Life Today autorka studie Susanne Zajitscheková.

Je ale těžké odhadnout, nakolik dané mechanismy fungují i u člověka. Podobný výzkum by totiž trval velmi dlouho a hlavně by byl kontroverzní z etických důvodů. 

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud