Vědci našli recept na pomalejší stárnutí. Klíčem je spánkový hormon
Trik na zpomalení stárnutí organismu objevili badatelé z ruské akademie věd. Receptem je podle nich spánkový hormon melatonin, který zajistí delší životnost „buněčných elektráren“. A také schopnost buněk odolávat déle poškození. Vědci svůj objev publikovali v časopise Biochimica et Biophysica Acta.
Celý výzkum se točí kolem mitochondrií – buněčných organel, kterým se přezdívá také buněčné elektrárny organismu. Probíhá v nich buněčné dýchání, během kterého vzniká energetický substrát používaný jako základní palivo v řadě reakcí celého organizmu.
Pokud mitochondrie nefungují správně, trpí buňka nedostatkem energie a je náchylnější k poškození. V organismu pak snadněji vzniknou choroby, obvyklé ve vyšším věku, jako například Alzheimerova nemoc nebo cukrovka. Mitochondrie tak hrají v procesu stárnutí klíčovou roli.
Ruští výzkumníci zjistili, že narušení funkce mitochondrií je způsobeno vyšší propustností pórů v jejich membráně. Organela pak natéká, unikají z ní životně důležité enzymy, není schopna produkovat dostatek energie a časem umírá. „Proděravění“ membrány způsobují agresivní volné radikály, jimž je organela s věkem schopna odolávat stále méně.
Vědci proto uvažovali, že rozšiřování pórů v mitochondriální membráně by se dalo zpomalit pomocí látky, která s volnými radikály bojuje. Rozhodli se vyzkoušet melatonin – hormon zodpovědný za denní rytmus člověka a zároveň mocný antioxidant.
„Naše pokusy na mitochondriích získaných z krysích jaterních buněk dokázaly, že dlouhodobý příjem melatoninu způsobuje uzavírání mitochondriálních pórů a zamezuje úniku enzymů. Tím stálý příjem melatoninu i u starých zvířat zlepšuje funkci mitochondrií,“ uvedli autoři článku podle ruské agentury RIA Novosti.
Tím, že melatonin chrání membrány mitochondrií, pomáhá v nich udržet enzymy nezbytné k výrobě energie. Buňka tak lépe funguje a je schopna se déle bránit „zubu času“. Vznik řady nemocí, které se obvykle objevují s věkem, se tím oddálí.
Melatonin je hormon zodpovědný za denní rytmus člověka. Po západu slunce se jeho produkce v mozku zvyšuje, což člověku dá signál uložit se k spánku. S vyšším věkem jeho množství ubývá, s čímž zřejmě souvisí stařecká nespavost. Kromě regulace spánkového cyklu je ale melatonin i účinným antioxidantem, ničícím řadu škodlivých volných radikálů v těle.
Sakra, musím se spaním přestat, nebo ze mne bude za chvíli kojnec.