Maďaři si letní čas nechají asi i na zimu. V Česku to vláda odmítla

V nedávné sondáži se podle agentury AFP pro zachování letního času po celý rok vyslovilo 80 procent dotázaných Maďarů. Návrh zákona, který by toto jejich přání legislativně zakotvil, už schválil příslušný parlamentní výbor a celá sněmovna by měla o předloze hlasovat co nevidět.

Maďarsko leží na východní hranici hlavní evropské časové zóny. Nad jeho východní částí slunce na vrcholu zimy zapadá v 15:40, což je o 75 minut dříve než v Paříži, která leží na srovnatelné zeměpisné šířce, poznamenala AFP.

Navrhovatelé zákona argumentují tím, že prodloužení doby denního světla během odpoledne by mělo pozitivní vliv na lidské zdraví, a to jak fyzické, tak duševní. Podle nich by to mělo také pozitivní dopad v zemědělství a odrazilo by se to i na snížení nehodovosti.

Turecko se k tomuto kroku – prodloužení letního času i na zimní období – už odhodlalo začátkem září.

Letní čas nadobro skončí, tlačí Bělobrádek na Marksovou. A žene to do Bruselu

Češi mají zatím smůlu

Debata o střídání letního a zimního času je živá i v Česku. Zejména lidovečtí politici se se změnami času v průběhu roku už dál potýkat nechtějí. Jak s tím naložit, řešila před nedávnem vláda. Zatím se ale rušení letního času nekoná, další jednání nastanou po roce 2021.

„Nesouhlasíme s celkovou koncepcí letního času. Důvody, pro které byl letní čas zaveden, jsou odbornou veřejností zpochybňovány – například ekonomické dopady jsou marginální. V případě dopadů na lidské zdraví je prokázáno, že u zhruba 20 procent populace (převážně dětí a seniorů) způsobuje posun času (zvláště pak na jaře) velké zdravotní a psychosomatické potíže,“ stojí v připomínkách vicepremiéra a šéfa lidovců Pavla Bělobrádka.

A zda střídání času ponechat, nebo ne, měla řešit také Evropská komise. Komisařka pro dopravu Violeta Bulc sice přiznala, že mnozí prokázali dopady změn času na lidský organismus, ale nepovažuje je za dostatečně silné. S tím souhlasí také ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD), která se ohradila, že tato problematika spadá do gesce ministerstva dopravy.

„Ministerstvo práce a sociálních věcí nemá k dispozici žádné nové studie ani jiné důkazy v oblasti dopadů zavedení letního času na zdraví občanů, na energetiku apod., které by mohlo Evropské komisi předložit, což ani věcně nespadá do kompetencí ministerstva práce a sociálních věcí,“ stojí v materiálu.

Změna času škodí trávení, energie se uspoří jen málo, míní experti

Biolog změny času odmítá

Odborníci často uvádějí, že lidskému tělu nesvědčí ani změny, ani vstávání do tmy. Zpomaluje to trávení. „V zimě chybí vitamin D, který ovlivňuje i imunitní systém, proto zvyšte příjem tučných ryb,“ uvedla výživová poradkyně Karolína Hlavatá s tím, že by člověk měl s koncem léta využívat možnost být na slunci co nejvíce.

Biolog Stanislav Mihulka nicméně zmínil, že se vědci v otázce střídání času ne zcela shodují. „Je to o tom, že většina lidí zvládá posun času bez potíží, a ti, co to nezvládají, mohou mít i jiné potíže, o kterých nemusejí vědět. Například o vlivu posunu času na deprese se objevují protichůdné výsledky. Podle některých studií je vliv posunu času celkově spíše pozitivní, protože lidé mají více světla na pohyb venku a více cvičí, a tvoří se jim proto více vitaminu D,“ řekl Mihulka pro Blesk.cz.