Erik Best o volbách v USA: Nemusí vyhrát Trump ani Clintonová
Američané ve volbách rozhodnou, kdo povede tuto světovou velmoc nejméně další čtyři roky. Jak moc jsou letošní volby specifické a jak rozdělily americkou společnost? Může se výsledek voleb zásadním způsobem promítnout do česko-amerických vztahů? A má větší šanci uspět Hillary Clintonová, nebo Donald Trump? Svůj pohled na tyto otázky odhalil v rozhovoru pro Blesk.cz novinář narozený v USA Erik Best.
Americká společnost je v souvislosti s letošními volbami značně rozdělená. Kampaně obou hlavních kandidátů jsou označovány jako vůbec „nejšpinavější“ v historii amerických prezidentských voleb. To ostatně dokazují také tři televizní debaty, které byly mimořádně nevraživé.
Erik Best se obává toho, že špatná atmosféra zůstane v americké společnosti i po volbách a nový prezident to rozhodně nebude mít jednoduché. „Když je tolik lidí, kteří si myslí, že ten systém totálně nefunguje, a druhá půlka si myslí, že funguje – možná ne výborně, ale dostatečně – tak to dospělo do situace, kdy skoro není možné najít shodu. A tam je problém, co se stane po volbách. Dříve to fungovalo tak, že i když vyhrál demokratický kandidát, republikáni ho víceméně přijali jako svého prezidenta. Tentokrát se obávám nejen já, ale ty obavy panují obecně, že tentokrát to tak nebude a Amerika zůstane rozdělená i po volbách.“
Podívejte se na rozhovor s Erikem Bestem:
Video Erik best tipuje, že americké prezidentské volby vyhraje Donald Trump.
Video se připravuje ...
Politický komentátor nevylučuje ani možnost, že zákulisní boj bude pokračovat i po zvolení prezidenta. „Myslím si, že je možné, bez ohledu na to, kdo vyhraje, že někdo bude chtít vyvolat nějaký skandál a nakonec nějakým způsobem dehonestovat toho nového prezidenta. To by nebylo příliš pozitivní ani pro Ameriku, ani pro zbytek světa.“
S nespokojeností části Američanů ohledně politické situace v USA souvisí také úspěch Donalda Trumpa. Kontroverzní miliardář se uchází o prezidentský úřad i přesto, že část jeho vlastní strany dělala, co mohla, aby za republikány ve finále kandidoval někdo jiný.
Best si však myslí, že Trump ovládl republikánské primárky zaslouženě a situaci přirovnal k politickému dění v České republice. „Trump byl určený celou dobu jako správný kandidát. Myslím si, že to jde opravdu srovnat s tím, co máme tady. Pan Zeman a pan Babiš mají obrovský úspěch. Je to částečně kvůli tomu, že jsou schopní ukázat na sebe a říct: ‚My nepředstavujeme tu současnou politiku a chceme něco jiného‘. Takže si myslím, že Trump vyhrál primárky právě kvůli tomu. Naopak si myslím, že kdyby vybrali Rubia nebo někoho takového, pak by paní Clintonová hladce vyhrála. Takže pokud vyhraje Republikánská strana, tak si myslím, že je to spíš kvůli tomu, že našli Trumpa.“
Co se změní pro Česko?
Vítězství Trumpa nebo Clintonové nebude mít podle amerického publicisty žádný dramatický dopad na americké vztahy s Českou republikou. „Já vždycky říkám, že když je demokratický prezident, tak velvyslanec v České republice má zájem více o lidská práva a takové měkké věci. Pokud je to republikánský prezident, tak je to spíš obchodník, který chce více dbát na obchodní vztahy. Jinak si myslím, že vztahy budou i nadále příznivé a pozitivní.“
Oba hlavní favorité voleb mají na Českou republiku určité pozitivní vazby. „Vzhledem k tomu, že Trump má bývalou manželku Češku, tak si myslím, že to možná bude pozitivní i z tohoto hlediska. Když to bude paní Clintonová, tak to do určité míry platí také, protože paní Albrightová (bývalá ministryně zahraničí USA, která se narodila v Československu, pozn. redakce) stále hraje velice důležitou roli v Demokratické straně, takže ona sem určitě bude jezdit a myslím si, že z tohoto hlediska Česká republika možná bude mít i lepší postavení v nové administrativě, než má dnes,“ zamýšlí se Best.
Ač se Trump ani Clintonová netěší žádné velké popularitě, neznamená to pro voliče onu klasickou volbu mezi „menším zlem“. „Průzkumy říkají, že 60 % Američanů si myslí, že ani jeden z těch kandidátů není příliš dobrý, ale když si musí nakonec někoho vybrat, tak se rozhodnou, že najdou na každém kandidátovi něco pozitivního,“ míní Best.
Americký volební systém umožňuje části voličů odevzdat svůj hlas předčasně. Tuto možnost již využilo 33 milionů Američanů. Podle Besta to ale výsledek voleb příliš neovlivní. „Ovlivnit to může jen do určité míry, protože my nevíme, jak ti lidé hlasovali, ale víme přibližně, kolik hlasovalo demokratů a kolik republikánů. A zatím je to víceméně půl na půl, pokud mám poslední údaje. Takže z tohoto hlediska to asi volby příliš neovlivní. Otázkou spíše je, jestli mezi nimi byli voliči, kteří se rozhodli pro jinou stranu. To zatím nevíme.“
Prezidenta nakonec může volit až Sněmovna reprezentantů
Právě kandidáti ostatních stran ale mohou volby znatelným způsobem ovlivnit. Podle posledních průzkumů mají libertarián Gary Johnson a kandidátka Strany zelených Jill Steinová dohromady podporu 7 %. Podle Besta tak existuje reálná možnost, že ani jeden z hlavních kandidátů nedosáhne na potřebný počet hlasů.
„Tentokrát jsou tři kandidáti, kteří mají nějakou šanci zmařit ty volby, a není úplně vyloučené, že nakonec nedostane paní Clintonová ani pan Trump dost hlasů na to, aby vyhráli v tom volebním sboru, kde potřebují 270 hlasů nebo bodů. Já o tom příliš nechci spekulovat, ale je možné, že nakonec rozhodne Sněmovna reprezentantů a to může být další důvod pro to, aby Amerika zůstala rozdělená. Myslím si spíše, že kdyby rozhodovala Sněmovna, tak se rozhodne pro paní Clintonovou. To pak může vyvolat u příznivců pana Trumpa veliké pocity nespravedlnosti,“ naráží Best na to, že prezidentský volební systém v Americe nepatří k těm nejjednodušším.
Hlavu státu totiž volí takzvaný sbor volitelů, jichž je 538. Každý stát má daný počet volitelů určený počtem zástupců státu v 435členné Sněmovně reprezentantů plus dva za senátory. Tři volitelé pak zastupují District of Columbia, kde leží hlavní město Washington. Prezidentem se stane ten, kdo získá nadpoloviční většinu volitelů, tedy nejméně 270. V případě rovnosti hlasů pak o novém prezidentovi rozhoduje právě Sněmovna reprezentantů. Každý ze států má právo udělit jeden hlas. Vítězem se pak stává kandidát s většinou hlasů.
Kdo nakonec usedne do Oválné pracovny v Bílém domě?
Co se týče šancí obou hlavních kandidátů na vítězství, poukázal Best na deník The New York Times, který na základě široké škály aspektů předpovídá, že na 84 % zvítězí Hillary Clintonová. Sám Best, který je ohledně letošní volby nestranný, však tipuje vítězství Donalda Trumpa. „Já jsem veřejně prohlásil, že tentokrát nevolím. My nevíme, kolik lidí je opravdu naštvaných na ten systém a myslím si, že nakonec se více projeví příznivci pana Trumpa,“ uzavírá Erik Best.
Zeman vyhrál volby díky většímu počtu hlasů, Karel Spící prohrál díky lžím.