Velká čínská betonová zeď: Číňané zfušovali opravu. Památku zalili betonem
Se svými téměř 9 000 kilometry délky je Velká čínská zeď nejdelší stavbou světa. Je jasné, že údržba a opravy památky UNESCO nejsou jednoduché a prakticky nikdy nekončí. To, co předvedli soudruzi v Číně nyní, ale rozum nebere. Část památky zalili betonem…
Touto radikální „opravou“ prošel zhruba osmikilometrový úsek v jihozápadní části země v okrese Suej-čung. Čínské úřady, které se tímto zásahem dostaly pod palbu ostré kritiky, ale zásah obhajují tím, že bylo potřeba zamezit dalšímu hroucení a rozpadávání zdi. Při opravě památky byl však místo kamenů a cihel necitlivě použit beton, vápno a písek.
Ačkoli k této opravě došlo už v roce 2014, pozornost světa se ke zfušované rekonstrukci stočila až nyní, když se snímek objevil na sociální síti Weibo a vyvolal okamžitou vlnu negativních reakcí. Šéf tamního památkového úřadu připustil, že výsledek „nevypadá ideálně,“ byl však prý nutný, aby se zamezilo další erozi zdi. Jedná se o úsek, který není dostupný veřejnosti.
Experts urge unified repair standards for Great Wall after botched repair of primitive section https://t.co/BvSGVQDi6I pic.twitter.com/KGTSNh843Z
— People's Daily,China (@PDChina) September 22, 2016
Čínská vláda přijala řadu opatření k ochraně této památky, proto těm, kteří nesou za tuhle „rekonstrukci“ odpovědnost, hrozí až 10 let vězení.
Současná podoba zdi byla vybudována za dynastie Ming od konce 14. století do začátku 17. století. Čínské impérium se podobnými stavbami proti nájezdům a kočovníkům bránilo již v dobách před naším letopočtem.
Celková délka zdi nyní činí 8 851 km. Je na ní vystavěno kolem 25 tisíc strážních věží. Šířka zdi je u země 7–8 metrů, do výšky se zužuje na zhruba 5 metrů. Její výška také kolísá – mezi 6 až 10 metry. Uvnitř zdi jsou spojovací chodby, skladiště, k opevnění náleží samozřejmě také budovy pro vojáky a strážce a skladovací prostory.
Zfušovaná freska cílem turistů
Mezi komentáři a vtípky, které se v souvislosti se zfušovanou opravou na internetu vyrojily, jsou i připomínky jiného případu z nedávné doby ze španělského města Bojra nedaleko Zaragozy. Fresku s názvem Ecce homo z roku 1930 v dobré vůli „zrestaurovala“ místní osmdesátiletá farnice Cecilia Gimenéz. Fresku Ježíše, který od jejího zásahu vypadá spíše jako opičák, však po její úpravě navštívily desetitisíce poutníků a městečko ožilo cestovním ruchem.
A co je příživníkům z uneska potom?Čiňani si ji postavili sami a sami si rozhodují co sní bude.Ochranáři kdyby povolili opravy historických objektů a neházeli klacky debilovinam+i pod nohy,tak většina by byla opravena a tak kvůli idiotům chátrají.
