Rusové vyvíjejí vesmírný bombardér. Atomovku má shodit do dvou hodin kamkoli

„Nyní pracujeme nad detaily, což nám zabere přibližně rok… Jakmile odsouhlasíme plán, začneme se stavbou motoru. V druhém roce vývoje – 2018 – vyrobíme potřebná zařízení. Možná, že jsem trochu optimistický, ale v roce 2020 bychom měli mít plně funkční produkt,“ řekl médiím velitel ruských strategických raketových sil generál Karakajev.

„Letadlo bude mít dvouproudový motor, což znamená, že bude moct pracovat v atmosféře a může se přepnout do vesmírného režimu, kdy k chodu nepotřebuje vzduch. Motor bude kombinovat dva druhy motorů – jeden letecký a druhý využívaný v kosmonautice,“ popsal plukovník Alexej Solodovnikov, co bude „srdcem“ strategického bombardéru.

Rusko přitom plánuje ukázat první prototyp motoru již letos na výstavě vojenské techniky v Moskvě Armáda 2016.

Oznámení o vývoji nového „superbombardéru“ přichází v době napjatých vztahů mezi NATO a Ruskem a jen pár dní po skončení summitu Severoatlantické aliance ve Varšavě. Moskva obvinila Západ z „démonizace Ruska“, ale zároveň nabídla alianci i vstřícnou ruku.

Na ukrajinské krizi se s Ruskem neshodneme, říká NATO a řeší vzdušný prostor nad Baltem

Ruský velvyslanec při NATO ve středu kolegům z aliančních zemí předložil návrh na zvýšení bezpečnosti ve vzdušném prostoru nad Baltským mořem. „Rusko navrhlo, jak bychom mohli řešit otázky spojené s odpovídači a leteckou bezpečností. My jsme dali jasně najevo, že to vítáme, ale také jsme požádali o další detaily,“ vysvětlil generální tajemník NATO Stoltenberg. Moskva by tak podle něj měla svou představu podrobněji vysvětlit.

Rusko i NATO uvítaly návrh Finska, které není členem Severoatlantické aliance, na povinné používání transpondérů u vojenských letadel. Tyto přístroje, známé i jako odpovídače, umožňují například civilnímu řízení leteckého provozu identifikovat letouny, a tím předcházet nebezpečným situacím.

Masivní cvičení v Rusku: Putin vytáhl mezikontinentální rakety

Ruský ambasador u NATO Alexander Gruško řekl, že cesta ke stabilizaci v Evropě nespočívá v kosmetických úpravách důvěry. Alianci kritizoval za to, že v Evropě vytváří novou realitu, což podkopává vojenskou bezpečnost. Vysvětlil to počínáním NATO v Polsku a Pobaltí, kde chce aliance posílit vojenskou přítomnost. To podle Gruška jen vyvolává vojenský tlak na Moskvu a vzájemné vztahy mezi zmíněnými státy to přenáší do vojenské roviny.

„Nebezpečím je ve skutečnosti konfrontační politika NATO vystavěná na mytické hrozbě z Ruska a na vojenských přípravách na našich hranicích,“ řekl Gruško.