„Zlikvidovali jsme teroristy,“ hlásí Ukrajina. Podle rozvědky je platili Rusové

Ukrajinská tajná služba SBU sdělila, že „zlikvidovala teroristy financované a řízené tajnými službami Ruské federace“, kteří mají být odpovědní za výbuch, k němuž došlo letos 14. dubna v obci Novoaleksejevka nedaleko okresního města Geničesk na jihu země v Chersonské oblasti. Exploze tehdy zabila jednoho člověka a dalších šest zranila.

Ve stejný den oznámili separatisté, že „zabránili teroristickému útoku“ v Doněcku. „Dnes ráno se skupina diverzantů pokusila vyhodit do povětří sklad nehledě na možné oběti z řad civilního obyvatelstva. Díky zásahu vojáků střežících objekt byl teroristický útok odvrácen,“ prozradil na tiskové konferenci Eduard Basurin, zástupce velitele vojsk DNR (Doněcká lidová republika).

Sestřelili MH17 Ukrajinci? Máme nové důkazy, tvrdí BBC v dokumentu

Situace na Ukrajině je krajně nestabilní. Kyjevský režim podezírá ze separatistických tendencí obyvatele hlavně velkých měst na jihovýchodě země jako jsou Charkov či Oděsa. Gubernátor Oděsy Michail Saakašvili (48) dokonce před pár týdny povolal do města tisíc bojovníků batalionu Azov, jehož příslušníci se netají svými sympatiemi k neonacistickému hnutí. Město dle Saakašviliho má „všechny symptomy rozpadajícího se státu“.

Oficiální znak Azova je přitom prakticky totožný se znakem 2. tankové divize SS „Das Reich“. Vůdce batalionu Azov, Andrej Bileckij (36), je výraznou postavou ukrajinské neonacistické scény, kdysi napsal pamflet „Slovo Bílého vůdce“. Skupina má přesto své příznivce i v ČR, patří mezi ně např. europoslanec Jaromír Štětina (73), který měl v úmyslu pozvat Bileckého do europarlamentu.

Štětina nazval Okamuru „náckem“, na jednání unie ale sám pozval neonacistu

A byli to právě příznivci batalionu Azov, kdo napadali v ukrajinských městech účastníky pochodu veteránů, kteří si připomněli vítězství své země nad fašismem. Jeden z takových útoků na důchodce se odehrál i na jihu země, ve městě Nikolajev.

Předseda ukrajinského parlamentu Andrij Parubij nicméně v úterý s odvoláním na „speciální informace“ obvinil Rusko, že vyčlenilo „ohromné“ finanční prostředky na destabilizaci řady ukrajinských oblastí během květnových oslav výročí konce druhé světové války.

Ukrajinská společnost je od státního převratu na tzv. Majdanu značně rozdělena. Velkou nevoli vzbudil zákon zakazující ruštinu jako oficiální jazyk země, ke stabilitě nepřispívá ani špatná ekonomická situace země a nepřehledná politická situace.

Dodnes navíc zůstává neobjasněn tzv. Oděský masakr, kdy v Domě odborů 2. května roku 2014 po střetech mezi příznivci a odpůrci nové kyjevské vlády zemřelo 48 lidí. Většina z nich uhořela či se udusila kouřem, 6 z nich bylo zastřeleno. Všechny oběti byli odpůrci revoluce na Majdanu. Některé oběti byly umláceny na chodníku poté, co vyskočily z okna. Za zvěrstva nebyl na Ukrajině dodnes nikdo potrestán.

Hloubku rozkolu ukrajinské společnosti ilustruje i letošní incident z Oděsy, kdy si obyvatelé připomněli oběti Oděského masakru. Jeden z mužů začal vykřikovat hesla typu „Sláva Ukrajině“, obyvatelé Oděsy se na něj vrhli a zlynčovali ho. Zkrvaveného zmláceného muže zachránila až policie.