Kontroverzní dohoda TPP podepsána: Tisíce Novozélanďanů protestovaly

Dohoda v rámci takzvaného Transpacifického partnerství (TPP) zahrnuje Japonsko, Brunej, Malajsii, Vietnam, Singapur, Austrálii, Nový Zéland, Kanadu, Mexiko, Chile, Peru a Spojené státy. Pakt pokrývá asi 40 procent světové ekonomiky.

Podpis je „důležitým krokem“, dohoda je ale „stále jenom kus papíru, nebo spíše 16 tisíc kusů papíru, než doopravdy vstoupí v platnost“, uvedl podle novozélandský premiér John Key (54) během slavnostní ceremonie v Aucklandu.

Dohodu nyní čeká dvouleté ratifikační období. Během něj musí konečný text schválit nejméně šest zemí, představujících 85 procent úhrnného hrubého domácího produktu 12 signatářských států. Teprve pak bude možné uvést dohodu v život.

Vzhledem ke své velikosti budou pakt muset ratifikovat Spojené státy a Japonsko, tedy největší a třetí největší ekonomika na světě. Druhá největší světová ekonomika Čína součástí dohody není.

Další nástroj ekonomické moci USA. Obchodní dohoda jde na ruku korporacím

Odpor mnoha členů americké Demokratické strany a také některých republikánů by mohl vést k tomu, že v USA by se o dohově mohlo hlasovat až poté, co prezident Barack Obama (54) začátkem roku 2017 po vypršení druhého mandátu opustí Bílý dům. Přední demokratický kandidát na post prezidenta USA Bernie Sanders (74) dohodu na sociální síti Twitter bez milosti zkritizoval: „TPP je pokračováním našich katastrofických ekonomických kroků, které zdevastovaly průmyslová města po celé (naší) zemi.“

The TPP is a continuation of our disastrous trade policies that have devastated manufacturing cities and towns all over this country.

— Bernie Sanders (@BernieSanders) 3. Únor 2016

Pakt určuje společné standardy v různých oblastech, od práv zaměstnanců, či otázek duševního vlastnictví až po ochranu životního prostředí. Jenže kritici tvrdí, že dohoda je hluboce nedemokratická a přinese zhoršení životních standardů pro občany daných zemí. „Dohoda naprosto ignoruje suverenitu Nového Zélandu a celý proces je nedemokratický,“ kritizuje TPP organizátor protestu Rowan Brooks a dodává: „Dohoda dává moc korporacím a bere ji obyčejným lidem. Zvláště se protestujícím nelíbí fakt, že některé klíčové dohody zůstanou po dalších šest let tajné, veřejnost se o nich nedozví.

Obavám protestujících dává za pravdu i laureát Nobelovy ceny a přední světový ekonom Joseph Stiglitz (72). „Zahraničním investorům dává právo žalovat státy v mezinárodních tribunálech v případech, kdy se (korporace) domnívají, že vládní regulace odporují podmínkám TPP,“ napsal Stiglitz již v lednu pro britská média.

Kvůli minimální mzdě by mohly nově koncerny žalovat stát. Tisíce lidí protestují

Občané zaplatí za ztráty megakorporací

Jak by taková žaloba na stát v praxi vypadala, už pocítila Austrálie. Asijská divize tabákového koncernu Philip Morris žalovala Austrálii za to, že zavedla jednotné cigaretové krabičky, tím prý Canberra způsobila společnosti ztrátu. Arbitrážní soud dal po vleklé právní bitvě nakonec za pravdu Austrálii, ale není vůbec jisté, jaké by bylo rozhodnutí soudu, pokud by rozhodoval na základě právních dokumentů TPP. Philip Morris totiž žaloval Austrálii opírajíc se o starší dohodu mezi Hong Kongem a Austrálií z roku 1993.

Evropská komise tají detaily o dohodě TTIP. O čem jednala s tabákovou lobby?

Pro Evropu TTIP

Podobnou dohodu chystají USA i pro Evropu, zde nese označení TTIP (Transatlantic Trade and Investment Partnership). V srpnu vyšlo najevo, že Evropská komise tají detaily dohody před veřejností. Organizace Corporate Europe Observatory (CEO), která monitoruje vliv korporátní lobby na legislativu EU, požádala Evropskou komisi, aby v souladu s evropskými zákony dokumenty zveřejnila. Evropská komise „vyhověla“ – zveřejnila stránky, které byly prakticky celé začerněné. V Německu v říjnu loňského roku vyvolala dohoda masivní demonstrace, do ulice Berlína vyšlo 250 tisíc lidí.