8°C
Další nástroj ekonomické moci USA. Obchodní dohoda jde na ruku korporacím
Je to dohoda o volném obchodu, která spojí státy tří kontinentů a ročně má zúčastněným přinést 295 miliard dolarů (zhruba 7,2 bilionu korun). USA v pondělí oznámily, že po pěti letech úmorných jednání je dohoda konečně na světě. Podobná smlouva se připravuje i pro Evropu, která ale není z návrhů vůbec nadšená.
Ministři průmyslu a obchodu zúčastněných zemí se na konečném znění dohodli v americké Atlantě a americký prezident Barack Obama (54) neskrýval své nadšení: „Tato dohoda usnadní život našim farmářům, statkářům a výrobcům tím, že zruší více než 18 tisíc předpisů a daní, kterými různé země doposud zatěžovaly naše produkty.“
O co jde?
Dohoda má odstranit obchodní překážky mezi smluvními partnery. Kromě USA jde o Kanadu, Mexiko, Japonsko, Chile, Peru, Vietnam, Brunej, Malajsii, Singapur, Austrálii a Nový Zéland. Spojí tak 12 zemí tří různých kontinentů, vznikne společný trh s 800 miliony potenciálními zákazníky.
Zúčastněné státy se na světovém obchodu budou podílet 40 procenty. Kromě usnadnění přístupu výrobků na trh jiné země má ale dohoda vynutit společné standardy v některých odvětvích a též zavést jasnou vynutitelnost práva například v oblasti copyrightu.
Čínu vynechali
Ačkoliv USA zapojily do dohody několik asijských zemí, Čínu vynechali. Obama však doufá, že Čína nakonec i tak přijme pravidla obsažená v dohodě. „Nemůžeme dovolit zemím jako Čína, aby určovaly pravidla světové ekonomiky. Standardy musíme určit my, americkým produktům usnadňujeme přístup na cizí trhy a zároveň chráníme přírodu a zaměstnance před zneužíváním,“ tvrdí Obama.
Jablko sváru
Zrození dohody ovšem neprobíhalo hladce. Každá ze zemí totiž v průběhu jednání vyjadřovala své připomínky. Tak například USA trvaly na tom, aby jejich farmaceutické firmy měly monopol na léky po dobu 12 let, než bude ostatním společnostem umožněno nabízet levnější analogický produkt (tzv. generické léky). Jak dlouho nakonec bude trvat monopol, není zatím jasné. Kanada si pro změnu chtěla chránit svůj agrární trh.
Úspěch nebo tragédie?
Ne každý je ale z dohody nadšený. „Je prezentována jako pokrok, ale opak je pravdou. Nejde o volný obchod, ale řízený obchod – a to ve prospěch velkých korporací,“ okomentoval dohodu bývalý šéf Světové banky, americký ekonom Joseph Stiglitz (72). Dohodu kritizoval i demokratický kandidát na prezidenta USA Bernie Sanders (74): „Opět vyhrál Wall Street a velké korporace. Udělám vše pro to, aby dohoda v Kongresu přijata nebyla.“
Dohoda ano, ale…
Představitelé zúčastněných států se sice dohodli na konečném znění dohody, ale její faktické přijetí není zdaleka jisté. I ve Spojených státech, kde má zřejmě největší podporu, čeká dohodu ještě trnitá cesta.
„Kongres má nyní 90 dní na to, aby dohodu posoudil. Dohoda musí být zveřejněna ve svém plném znění aspoň na 60 dnů. Dohodu již napadli politici, ale i odboráři a další organizace. Navíc konečné hlasování má být v roce 2016 a to máme prezidentské volby, takže se dá očekávat velká bitva,“ okomentoval dohodu novinář Phil Mattingly z ekonomického média Bloomberg.
Evropská verze
Podobnou dohodu chystají USA i s Evropou, ta nese zkratku TTIP (Transatlantické obchodní a investiční partnerství). V Evropě ovšem veřejnost vnímá dohodu značně negativně. Panují obavy, že dojde k ohrožení zdraví Evropanů v důsledku nižších environmentálních standardů při produkci v USA a záplavě evropského trhu geneticky modifikovanými potravinami. Navíc prý mají být chráněny investiční zájmy velkých firem, které budou moci po státech vymáhat „odškodné“ za ušlý zisk.
Petice proti TTIP
Proti přijetí TTIP existuje petice, kterou už podepsaly tři miliony Evropanů. Kontroverzi též vzbudil fakt, že petici chtěli autoři výzvy prezentovat jako Evropskou občanskou iniciativu, což je formální akt, který by dle evropského práva vyžadoval oficiální odpověď Evropské komise. Ta to ale odmítla a kauza se nyní projednává u Evropského soudu pro lidská práva.
Témata:
