Hitler je tu s námi, je v každém z nás. Ukrajinský poslanec překvapil Izraelce

„Když Ukrajina v roce 1991 vznikla jako nezávislý stát, poprosili jsme o odpuštění. A já prosím dnes znovu, tady v Knessetu (izraelský parlament, pozn. red.) v přítomnosti dětí a vnuků obětí holocaustu… Činím tak před všemi občany Státu Izrael. Musíme si pamatovat i stinné stránky naší historie, když kolaboranti pomohli nacistům s »konečným řešením«,“ prohlásil před pár dny při návštěvě Izraele ukrajinský prezident Petro Porošenko (50).

Jaká omluva? Na zdraví Hitlera

Jenže jen pár dní po omluvě se na internetu objevilo video, kde ukrajinský poslanec Arťom Vitko vesele zpívá: „Adolf Hitler je tu s námi, Adolf Hitler v každém z nás. A orel se železnými křídly nám pomůže v pravý čas!“ Neonacistická odrhovačka končí zvoláním Heil Hitler! Poslanec si mezitím vesele přiťukává s někým, kdo je mimo záběr kamery.

„Pohled na člena ukrajinského parlamentu, který zpívá píseň oslavující Hitlera, vystihuje extrémně závažný problém současné ukrajinské demokracie a dalších zemí postkomunistické východní Evropy, zejména Litvy, Lotyšska, Estonska a Maďarska. Mám na mysli přepisování dějin 2. světové války a holocaustu,“ řekl izraelskému deníku Jerusalem Post Efraim Zuroff z Centra Simona Wiesenthala.

Česká auta ve smrtící palbě na Ukrajině řeší policie. Jedno je kradené

Je to podvrh, brání se poslanec

Poslanec Arťom Vitko mezitím prohlásil, že se jedná o snahu ho zdiskreditovat. „Prosím vás, jaký já jsem neonacista? Hrála nějaká hudba, ani jsem pořádně neslyšel jaká,“ říká Vitko. Údajně jde o mstu předsedy Radikální strany Olega Ljaška, kterého Vitko naštval tím, že před zhruba půl rokem zveřejnil video, kde Ljaško souloží s muži.

Samotný Vitko na podzim z Radikální strany vystoupil, donedávna též politik působil jako velitel v takzvaném dobrovolnickém batalionu Lugansk-1, který je součástí Národní gardy.

Ponížení ukrajinského národa

Zdali se jedná o pomstu předsedy Radikální strany, je těžké říci. Každopádně omluva Porošenka v Knessetu se mu vůbec nelíbila. „Takové ponížení Ukrajinců naše historie ještě nezažila. Knesset neuznal hladomor na Ukrajině jako genocidu. O to měli usilovat v Izraeli naši představitelé a ne prohlašovat méněcennost našeho národa na mezinárodní úrovni,“ nechal se slyšet Ljaško.

Po takzvaném Majdanu se na Ukrajině dostala k moci proevropská vláda, ale Rusko dlouhodobě upozorňuje na silný vliv radikálních sil hlásících se k extrémně pravicové ideologii. Jako důkaz uvádí zákaz ruštiny jako oficiálního jazyka na Ukrajině a strhávání pomníků Lenina. Kyjev námitky odmítá a tvrdí, že provádí „dekomunizaci“ země.

Západ Kyjev v zásadě podporuje, ale též poukazuje na nebezpečný vliv extrémní pravice, obzvláště Pravého sektoru. Mezi chronické problémy Ukrajiny též patří obrovská míra korupce. Podle průzkum Gallup Institute se v současné době těší ukrajinský prezident Porošenko podpoře 17 procent obyvatel země, což je méně, než měl exprezident Janukovyč (20 procent) před událostmi na Majdanu. Přitom před rokem Porošenkovi důvěřovalo ještě 47 procent voličů.