Vůdce al-Káidy Usáma bin Ládin: Poslouchal zpěv alžírského Žida

Krabice s kazetami našla v roce 2001 jedna afghánská rodina a odnesla je do obchodu. Tálibán, který byl právě svržen, hudbu zakazoval, teď se daly za pásky utržit peníze. Dověděl se o nich ale kameraman CNN a přesvědčil majitele, aby pásky odevzdal, protože mohou obsahovat důležité informace. Byla to zvuková knihovna al-Káidy a kameraman se nemýlil.

Sbírka se roku 2003 dostala do Williamsovy vysoké školy v Massachusetts, která požádala Millera z Kalifornské univerzity, aby je prozkoumal. Zaznamenávají kázání, písně i rozhovory. Miller je jediný, který slyšel všechny. „Byl jsem uchvácen, nespal jsem tři noci a přemýšlel, jak to zpracovat,“ řekl.

O deset let později o obsahu pásků napsal knihu s názvem Smělý asketa (The Audacious Ascetic). Pásky jsou z let 1960 až 2001, zachycují hlasy více než 200 mluvčích včetně Usámy bin Ládina. Poprvé se objevuje na záznamu z roku 1987 z bitvy afghánských mudžáhidů se sovětským komandem.

Bin Ládin za sebou nechal pohodlný život v Saúdské Arábii a dal se do boje proti vetřelcům. „Budoval si pověst výkonného bojovníka, což nebylo lehké. Považovali ho za dandyho, který se obouval do značkových bot. Ale byl vynalézavý a uměl se prodat a ty záznamy o tom svědčí,“ řekl Miller.

K poslechu jsou bin Ládinovy projevy z 80. a 90. let k posluchačům v Saúdské Arábii a Jemenu. „Uměl úžasně hovořit o hrozbách, jimž čelí Arabský poloostrov, ale kdo byl nepřítel? Ne USA nebo Západ, jak si my myslíme, ale muslimové,“ vysvětluje Miller.

Bin Ládin sice začal později brojit proti USA, ale několik let se zaměřoval na muslimy, kteří nesouhlasili s jeho striktní interpretací islámu. „Byli to především šíité, iráčtí baasisté, komunisté a egyptští násirovci,“ vysvětluje Miller. Magnetofonové záznamy byly výborným prostředkem k propagandě a bin Ládin byl jejich velký příznivec. Daly se snadno kopírovat a šířit a cenzoři se o ně moc nestarali, na Blízkém východě byly velmi populární.

Smrt sestry Usámy bin Ládina: V soukromém letadle za 270 milionů

Další pásky pak zaznamenávají arabskou hudbu a písně popisující bitvy. Západní hudba se na páskách nenajde, ale překvapivě je k mání zpěv alžírského Žida, který vystupoval pod jménem Enrico Macias, a než se stal celosvětově známý, prosadil se nejdřív ve Francii. „Domnívám se, že tato sbírka francouzských písní svědčí o tom, že Arabové v Kandaháru ovládali jazyky a měli zkušenosti ze světa. Mnozí na Západě dlouho žili,“ říká Miller.

Dalším hlasem, který se na páskách objevuje nečekaně, je hlas Mahátmy Gándhího, kterého bin Ládin označuje na záznamu z roku 1993 za inspiraci. Tehdy poprvé vyzývá k akci proti USA, k bojkotu amerických výrobků. „Uvědomte si případ Británie, říše, nad níž slunce nezapadalo. Byla nucena odejít z jedné ze svých největších kolonií, když Gándhí vyhlásil bojkot britského zboží. My musíme udělat totéž s Amerikou,“ říká bin Ládin bez zmínky o násilí.

„To se změnilo roku 1996, když odešel do Súdánu. Kvůli tlaku USA přišel roku 1994 o občanství Saúdské Arábie a téměř o všechny své peníze a došly mu nápady. Aby stmelil své extremistické stoupence, musel přijít s něčím mimořádným a to udělal v projevu v Tora Bora roku 1996,“ říká Miller.

Tato řeč se považuje za bin Ládinovo vyhlášení války. Miller si ji na jedné kazetě celou poslechl a říká, že tak to přesně není. Poslední třetina jsou básně. „Vyzývá k boji proti USA, ale v kontextu větší bitvy, boje proti korupci v Saúdské Arábii,“ tvrdí Miller.

Zmínka o připravovaných atentátech na USA z roku 2001 se objeví jenom jednou, a to na záznamu ze svatby bin Ládinova strážce Umara. „Je tam hodně smíchu, ale když začal mluvit bin Ládin, smích ustal. Hovořil o ‚plánu‘, který nespecifikoval, a o tom, že se brzy všichni dovědí velkou novinu. Prosí boha, aby bratrům zajistil úspěch. Týká se to zářijových útoků, protože tam hovoří specificky o USA,“ řekl Miller.