Účetní z Osvětimi dostal 4 roky. Podílel se na vyhlazení 300 tisíc Židů
Bývalý dozorce z Osvětimi Oskar Gröning půjde i přes svých 94 let do vězení. V Německu dostal 4 roky za podíl na smrti 300 tisíc lidí, kteří zemřeli v koncentračním táboře v době, kdy se nacisté rozhodli skoncovat s maďarskými Židy.
Soud v severoněmeckém Lüneburgu dnes uložil bývalému dozorci v nacistickém koncentračním táboře Osvětim Oskaru Gröningovi čtyři roky vězení. Podle agentury DPA tak uznal jeho spoluvinu za zabití 300 000 lidí. Nyní 94letý bývalý dobrovolník jednotek SS během procesu přiznal morální vinu.
Proces s Gröningem je považován za jeden z posledních s válečnými zločinci z dob nacistické éry. Gröning v Osvětimi působil do roku 1944. Obžaloba se soustředila na tzv. maďarskou akci v období mezi květnem a červencem 1944, kdy nacisté do vyhlazovacího tábora transportovali více než 420 000 maďarských Židů. Právě z podílu na smrti 300 000 z nich se obžalovaný zodpovídal.
Podle prokuratury i podle svého prohlášení se Gröning neúčastnil přímo násilností, pracoval prý pouze na odklízení zavazadel deportovaných vězňů a v evidenci. Bývá proto přezdíván „účetním z Osvětimi“.
Podle obžaloby však svou prací podporoval systematické vyvražďování; proto čelil obvinění z napomáhání k trestnému činu. Gröning v dřívějších rozhovorech s novináři řekl, že se rozhodl o své minulosti veřejně promluvit poté, co se v poslední době setkal s popíráním holokaustu. Opakovaně ale trval na tom, že on sám se žádného zločinu nedopustil.
Prokuratura žádala trest odnětí svobody ve výši tři a půl roku, obhajoba zproštění obvinění. Centrum Simona Wiesenthala, které se věnuje hledání nacistů, verdikt přivítalo. O tom, zda Gröningův zdravotní stav umožňuje výkon trestu, musí ještě podle DPA rozhodnout státní zastupitelství. Předpokládá se, že pokud by skutečně do vězení nastoupil, celé čtyři roky by v káznici nezůstal.
Prokuratura totiž ještě před vynesením verdiktu uvedla, že až 22 měsíců z trestu by mohlo být jako kompenzace za průtahy považováno za odpykaných, neboť Gröninga bylo možné odsoudit již v rámci vyšetřování na přelomu 70. a 80. let. Tehdejší trestní řízení ale bylo zastaveno. Podle Efraima Zuroffa, ředitele jeruzalémské kanceláře Centra Simona Wiesenthala, je rozsudek zasloužený. "Doufáme, že to německé úřady povzbudí, aby stíhaly další případy," sdělil Zuroff agentuře DPA. "Tento případ byl pro nás velmi, velmi důležitý," dodal.
bon appétit 
ako v nebi tak i na zemi 
Kulturní či vědecký přínos muslimů či afričanů rovná se nule. A navíc jsou s nimi všude problémy, a to je neoddiskutovatelný fakt.