Babišovi navzdory: Za peníze pro Řecko budou ručit patrně i Češi
Česko sice eurem neplatí, přesto se bude muset patrně podílet na krytí první z půjček, kterou by Řecko mělo od EU dostat. Řekové totiž nutně potřebují miliardy eur co nejdříve a první šek jim mají pokrýt všichni členové unie. Bez rozdílu. U šéfa české státní kasy Andreje Babiše to vzbudilo nevoli. Jenže nepomohl ani rozhovor mezi čtyřma očima s německým ministrem financí Schäublem.
Andrej Babiš se vydal na vyjednávání o půjčce Řecku. Na Twitteru pak napsal: „Nejlepší je info mezi 4 očima. Můj dobrý známý a německý min. financí Wolfgang Schäuble to teď nemá vůbec jednoduché.“ Jednoduché to však dnes neměl ani Babiš. Nesouhlasí totiž s tím, aby se Česko podílelo na spěšných půjčkách Řecku. „Problém Řecka je problém členů eurozóny,“ pronesl Babiš. Jenže narazil.
A čeští politici tak opět nesouhlasí s rozhodnutím Evropské komise. Právě Evropská komise totiž poté, co navrhla kvóty na uprchlíky pro každou ze zemí EU, nyní doporučila podle agentury Reuters v případě řecké krize, aby se každá země podílela na ručení za další půjčku pro Řecko. Tzv. překlenovací půjčku.
Řecko získalo příslib, že může jednat o dalších záchranných balíčcích pro svou děravou státní kasu – za podmínek, že přistoupí k tvrdým reformám a úsporám. Jenže než k jednání dojde, potřebuje Řecko splácet co nejdříve. Překlenovací půjčka by se podle Evropské komise měla uskutečnit podle systému EFSM (Evropského finančního stabilizačního mechanismu). A za ten ručí všechny státy EU, tedy nejen ty, které platí eurem.
„Eurozóna, ani Evropská komise zatím ještě neví, jak získá peníze pro překlenovací půjčku předtím, než bude domluveno refinancování dluhu Řecka. Analyzuje se vícero možností,“ reagoval však na informace agentury Reuters český ministr financí na dotaz Blesk.cz.
Kromě Andreje Babiše však s účastí na překlenovací půjčce pro Řecko nesouhlasil ani britský ministr financí George Osborne. „Nápad, že britští daňoví poplatníci kvůli řecké dohodě budou riskovat, je naprosto vyloučený. Eurozóna si musí své dluhy platit sama,“ tvrdil Osborne. V unii přitom mimo eurozónu stojí včetně Velké Británie a ČR celkem devět zemí. Podle Babiše nechtěla ručit za tuto první novou půjčku pro Řecko žádná z nich. Panují ostatně obavy, že peníze půjčené Řecku již nikdo neuvidí...
Nejlepší je info mezi 4 očima. Můj dobrý známý a německý min. financí Wolfgang Schäuble to teď nemá vůbec jednoduché. pic.twitter.com/sVNjF8vVY9
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) 14. Červenec 2015
Systém EFSM, kterým se má nyní Řecku pomoci, je přitom starším podpůrným nástrojem. Všechny země do něj přispívají v poměru podle svého příspěvku do rozpočtu EU. Na Česko tak připadá podíl 1,13 %. Překlenovací půjčka pro Řecko by přitom měla činit 13 miliard eur (tedy zhruba 352 miliard korun). Česko by tak řecká půjčka stála 4 miliardy korun.
Tato první půjčka by měla Athénám pomoci pokrýt nejbližší závazky, které je nutné vyřídit. A také znovu otevřít řecké banky. Podporu v rámci EFSM přitom schvaluje tzv. kvalifikovaná většina zemí EU, tedy nejméně 15 zemí zastupujících 65 % obyvatelstva EU. Systém EFSM jako podporu pro Řecko považuje řada odborníků za vhodný nástroj proto, že je možné peníze z něj použít velmi rychle. A o to nyní jde Řecku především.
Tenhle "fakt" je založený na chybných počtech. Vychází např. z toho, že jsme loni do EU poslali 41,7 miliardy a EU nám poslala 72,5 miliardy. Jenže v těhle počtech chybí zhruba 150 miliard které z nás EU loni vytáhla dalšími způsoby. Např. 6 miliard zaplacených cel v cenách zboží, 19 miliard náklady na kofinancování evropských projektů, 10 miliard na úředníky, 14,4 miliardy záruk za půjčku EU Portugalsku Irsku, 46 miliard na plán EU-2020, aby 40 % absolventů střední školy mělo vysokoškolský diplom, 10 miliard na biopaliva, 40 miliard na dotování solární a větrné elektřiny atd. atd. EU nás ve skutečnosti stojí mnohem víc než nám dává