Soudkyně odročila jednání na zítra s tím, že se budou projednávat závěrečné řeči.

Na chodbě řekl Vít Legerský novinářům na dotaz, jak bude postupovat v případu možné křivé výpovědi znalců Matlacha a Fargaše, že zatím neví: „Co se toho týče, potřebuji více času si to zpracovat, nic nevylučuji,“ uvedl.

Děkujeme vám za pozornost, milí čtenáři, pro dnešek je to vše. Zítra můžete náš online přenos sledovat od 8:00.

Gilová: Správnost postupů Dokoupila a Smatanové bylo předmětem posouzení znaleckým ústavem.

Soudkyně se ptá, jestli jsou nějaké další důkazy, které chtějí doložit. Legerský nic nemá. Rejžková upřesňuje, že nemyslela mail z TV Nova, ale mail určený jí, kde Bashier údajně označuje konkrétní osobu. „Ale předpokládám, že to berete jako nadbytečné,“ prohlásila Rejžková. Soudkyně potvrdila, že ano. „To je velmi předvídatelné,“ rozčiluje se Rejžková.

„Trvám si na požadavku na výslech znalců, kteří s revizí na souhlasí a jsem toho názoru, že klient má právo, aby jeho proces byl spravedlivý,“ uvedla obhájkyně. „Proces je spravedlivý, i když soud odůvodněně něco zamítne!“ ukončila debatu Gilová.

Soudkyně: Prohlašuji usnesení: po poradě senátu se návrh obhajoby na doplnění dokazování dodatkem číslo 1 zpracovaného znalci Matlachem a Fargašem se odmítá a nebude prováděn jako nadbytečný. Návrh na doplnění dokazování výslechem znalců Matlacha a Fargaše v závěru revizního znaleckého posudku a návrh na doložení postupů při barvení preparátů v nemocnici Ostrava se zamítá jako nadbytečný. Co se týče dalšího návrhu na doplnění na dokazování výslechem Bashiera, ten se nazamítá, ale konstatuje se, že už zamítnut byl v minulosti a nic se na tom nemění. Odůvodnění – po prostudování doplňku znaleckého posudku Matlacha a Fargaše dochází soud k závěru, že se tito znalci již k tomuto vyjádřili byť ne tak obsáhle zde při výslechu, k námitkácm státního zástupce se také zde měli možnost vyjádřit a vyjádřili, není také žádný důvod vyslýchat je k reviznímu posudku, protože se jedná o znalce, kteří zpracovávali posudek, který tento revizní posudek měl přezkoumat, takže je to nabytečné. Důvod pro zamítnutí výslechu Bashiera – jednak ve spise je založen mail konzulky z něhož vyplývá, že šetřením orgánů nebylo zjištěno, že by probíhalo jakékoli trestní řízení v této věci, že by byla za ten čin stíhána nějaká jiná osoba. Dále z mailu Bashiera panu Rosolovi – tam se neuvádí ani slovo o tom, že by měl nějaké povědomí o tom, že probíhá v Egyptě nějaké další trestní stíhání.

Kramný nemá další otázky. Soudkyně chtěla řešit znalečné, ale znalec říká, že připravili ještě doplnění, které není ve spisu, a to porovnání fyziologické lymfatické tkáně s těmi polynukleáry, které může podle něj pomoci hodnocení. Dodatek prezentuje podle obrázků soudkyni a stranám.

Obhájkyně Rejžková k tomu měla další dotaz, zda znalci dostali tzv. bločky (nezpracovaný materiál z těl), znalec odpověděl, že ne, protože to pro jejich posudek nebylo třeba, stačilo to, co měli k dispozici. Nyní se dohaduje se znalcem, že jde o dvě buňky, on tvrdí, že tomu tak není. Gilová Rejžkovou upozorňuje, že pan znalec je odborník.

Kramný: Mohl mít vliv na závěry českých patologů transport těl? (Dodává informace, že v letové hladině je –40 °C atd., které zazněly už při jednání se znalci Matlachem a Fargašem).

Znalec: My neznáme podmínky, výška neznamená, že to nebylo klimatizováno, těla byla balzamována částečně, ale prostě naše závěry tím nebyly ovlivněny.

Nyní se ptá sám obžalovaný Petr Kramný: Pane docente, mně byl vypumpován žaludek, mělo to černohnědý obsah. Co to podle vašeho názoru bylo?

Znalec: Nemohu se vyjádřit, takovou barvu má mnoho látek – uhlí, cola, vydatně zapitý prejt...

Kramný: Proč jsem tuto tekutinu zvracel až tam, a ne už na pokoji?

Znalec: To právě nevím a upozorňovali jsme na to, že je to zcela v rozporu.

Rejžková: V posudku Dokoupila a Smatanové vyplývá, že absentují některé orgány. K čemu podle vás chybějící orgány nasvědčují, jaká byla úvaha egyptského patologa?

Znalec: Úvaha byla jednoznačná, došlo k otravě, odebereme orgány na toxikologii a prokážeme jed, v některých částech světa se neodebírá jen obsah, ale celý žaludek.

Rejžková: Já přiznávám, že jsem si musela zakoupit několik knih, v jedné z nich je stať, kde jde o to, že tam je nález bazální protažení epidermis v mikroskopu, což může hovořit jak pro popáleninu, tak pro proud (Čte tu pasáž).

Znalec: Ale já jako patolog musím pracovat nejen s mikro, ale i makro a tam je ten výbled, který je zcela jednoznačný.

Rejžková: Histologický materiál v části střeva je dostatečný?

Znalec: My v tom poukazujeme na to, že by bylo vhodné odebrat materiál ze všech úseků, ale je to opravdu hodnocení ex post.

Rejžková: Mohl by takový materiál věc více osvětlit?

Znalec: Prokázalo by to více, že tam neprobíhal zánět, což je už teď patrné, ale bylo by to, jak se říká, vyfutrované (Vědí ze sliznice, že neprobíhal, ale bylo by to vyfutrované ještě mikroskopicky).

Gilová: Nic by to tedy nezměnilo na závěru o nepřítomnosti zánětu?

Znalec: Ne.

Rejžková: Znáte standardy v Egyptě?

Znalec: Ne, ale jestli jsou takové, jak byly předloženy, tak by byli velmi kritizováni.

Rejžková: Uvádíte – úraz elektrickým proudem také dobře vysvětluje současnou smrt dvou mrtvých lidí  – nejde z vaší strany o diagnózu per exclusionem (diagnóza, která vylučuje ostatní možnosti)?

Znalec: Ne, vyloučíme všechny ostatní příčiny. Podle našeho názoru jde o jednoznačný úraz el. proudem, máme známky na srdcích, které nejsou jednoznačné jen pro elektrický proud, ale jsou vždy u elektrického proudu, a ty ostatní důvody můžeme vyloučit. Je to tedy pozitivní diagnóza. Do toho obrazu patří i další nález, na srdci.

Rejžková: Dokoupil a Smatanová několikrát vyjádřili, že po vyloučení plynu stanovují tuto diagnózu. Je to per exclusionem?

Znalec: Neuvědomuji si, že by tuto formulaci použili, ale je to možné. Jde o vyloučení možných toxikologicky významných látek jako důvod smrti.

Rejžková: Lze připustit termické působení a chladovou změnu?

Znalec: Nelze, okolní výbled vylučuje způsobení chladem či teplem,

musí jít o elektrický proud.

Rejžková se ptá na wave syndrom: Já to tady na té fotografii vidím to zvlnění, chci se zeptat, jestli to vidím správně. (Znalec přistupuje k soudkyni, ukazuje zvlněná vlákna myokardu, nyní to ukazuje obhájkyni, tentokrát se podíval i Kramný). Mně se, pane docente, jeví, že je tento wave syndrom naprosto shodný na srdci Kláry a Moniky. Je to možné? Já to tak vidím. Je možné, aby nález wave syndromu byl totožný u dvou srdcí?

Znalec: Ten nález není identický, ten wave syndrom – já jsem patriot, já užívám termín vlnění vláken – takhle vypadá vždy.

Gilová: Já vám, pane znalče, děkuji za váš patriotismus, aspoň tomu lépe rozumíme.

Rejžková: Dokoupil řekl u výslechu, že žádná toxická látka nebyla prokázana, že se musí vytipovat látka, která to mohla způsobit. Jak se provádí toto vytipování?

Znalec: Pokud vznikne při pitvě podezření, že to byla otrava, tak se odeberou orgány a spojíme se s toxikologem a řekneme, co bychom vzhledem k nálezu čekali. Toxikolog dělá rozsáhlé vyšetření, které to má odhalit a případně se ještě zaměří na další látky.

Rejžková: Určete prosím, zda z obsahu spisu lze shledat, že to vytipování bylo dostatečné.

Znalec: K tomu já se nemohu vyjádřit, protože jsem nebyl přítomen při rozhovoru patologů s toxikologem, ale mohu se vyjádřit k toxikologickému vyšetření, to bylo zcela dostatečné.  My sami jsme to konzultovali s naším toxikologem a na nic dalšího, co by to mohlo způsobit, jsme prostě nepřišli.

Rejžková se dohaduje se soudkyní, zda je to dostatečná odpověď.

Rejžková: Byly provedeny testy na všechny látky?

Znalec: Ona ta odpověď byla obsažena v minulé otázce a odpovědi. Reálně nejsme schopni přijít na žádný jev nepostižitelný toxikologickým vyšetřením, který by způsobil smrt dvou mladých osob najednou.

Rejžková: Na krku Moniky se nachází rána 7 x 1 cm – jaká tam má kůže odpor na tom místě?

Znalec: Ten odpor je tam průměrný, daleko větší je na dlaních.

Rejžková: Toto, co jste teď řekl, může mít vliv na tvrzení znalce z oboru elektro, že k průrazu může dojít už ve dvou vteřinách.

Znalec: Odpovím takto – elektrický proud v tomto místě prostě může způsobit smrt, jsou na těle místa daleko méně přistupná pro průraz. 

Rejžková: S kolika úmrtími způsobenými úmyslně dvoupólovým dotykem jste se setkal?

Legerský: Paní předsedkyně, pan znalec přece, když pitvá, neví, zda to bylo úmyslně.

Rejžková: Beru zpět úmyslně.

Znalec: Teď je těch úrazů méně, v 80., 90. letech byly běžné, letos jsme měli dva, loni žádný, předloni pět. Jde také o to, že když jde o úraz nebo sebevraždu, tak to s námi policie nekonzultuje. My neznáme zpravidla okolnosti na místě, ale je zasažena osoba, která je uzemněna. Dotyk dvoupólového vodiče je pro nás raritní.

Rejžková: Doba dvou vteřin, dojde k zásahu elektrickým proudem, může za dvě vteřiny dojít k akutnímu selhání srdce a může dojít za tuto dobu k rozvoji otoku plic a mozku?

Znalec: Směšujeme dvě věci – první je doba, která je nutná k usmrcení zásahem elektrického proudu. Musí procházet tělem alespoň dvě vteřiny, pak dojde k následku smrtelnému, srdce se rozkmitá. Ono kmitá i poté, kdy není elektrický proud zapojený do těla poškozeného. Takto se může míhat i desítky minut.

Rejžková: Za jak dlouho dochází k otoku plic?

Znalec: (Popisuje, jak vzniká otok plic) Vede k tomu už několik stahů srdce, kdy levá komora pumpuje krev a pravá ji neodebírá z plic... Je to opravdu velmi krátká doba. Jde o opravdu náhodné stahy, takže u někoho 10 vteřin, u jiného déle – nikde se čas neuvádí, u někoho k tomu ani nedojde. Otok mozku je prostě způsoben nedostatkem kyslíku, je přítomen u většiny smrtí. Nedojde k němu jen u zcela okamžité smrti, jako je přejetí vlakem. 

Rejžková: (Cituje výroky z egyptské pitvy, kde se popisuje žaludek)

Znalec: Pokud jsme u Dokoupila a Smatanové řekli, že je to zřejmě nepřezkoumatelné, tak zde je to absolutně nepřezkoumatelné... Pokud sledujeme dikci z protokolu a z výslechu, tak jde o zcela jiné nálezy.

Rejžková: Z toho, co tam píše, nelze tedy nic vyvodit?

Znalec: Nelze.

Rejžková: Dokoupil a Smatanová popisují jako možný vstup nebo výstup bérec, je tam výbled?

Znalec: Ne, tam jsme ho neshledali.

Rejžková: Dále u Kláry se uvádějí stopy na ústech.

Znalec: Tady asi dochází k nepochopení. Ty stopy jsou a být nemusí... Pokud najdeme jasné typické známky v případě, tak jsme jako soudní lékaři šťastní, ale ne vždy to tak je.

Rejžková: Z toho, pane znalče, nejsem moudrá.

Znalec: Nemohu jednoznačně prokázat, že na bérci a ústech jsou proudové známky, mohou to být, ale nemusí.

Rejžková: Jde o neodebrané histologické vzorky těchto možných vstupů... Souhlasíte se mnou, že pitevní nálezy by měly být přezkoumatelné?

Znalec: Ano, to by měly, ale ne vždy je to možné.

Rejžková: A jsou zde přezkoumatelné?

Znalec: Domnívám se, že když jsme to nebyli schopni přezkoumat my, tak to nelze.

Znalec: Jde o to, že mikroskopicky nelze jednoznačně tvrdit, že jde o zásah elektrickým proudem, ale když to znalec vezme i makroskopicky, tak to nic jiného být nemůže. 

Rejžková: Ve svém posudku "předmětné ložisko nemohlo vzniknout delší dobu před smrtí právě proto, že nevykazuje buněčnou reakci", a končí to odkazem na zahraniční literaturu. Já jsem si tuto knihu opatřila a tam je k tomu tato fotografie.

Rejžková ji předkládá soudu a znalci. Znalec obchází se svou kopií knihy, obojí se zakládá do spisu. Jde pravděpodobně o to, že na fotce je kůže kolem rány úplně zuhelnatělá.

Znalec: K tomu je třeba říct, že autor zakládá do svého díla vždy ten nejzářnější příklad, takže tady je patrné to zuhelnatění, ale je tu dobře patrný i ten výbled.

Ptá se obhájkyně Rejžková: Co se týče skvrny na těle Moniky, vy tam hovoříte o tom charakteristickém výbledu - odkazuje na snímek z pitvy - můžete mi na to snímku ukázat ten výbled, o kterým mluvíte? Já tam žádný výbled nevidím.

Znalec přistoupil k soudkyni. Rejžková se ptá, jestli také může přistoupit. Znalec jí odpovídá, že jí to také půjde ukázat.

Znalec: (říkáčíslo snímku a ukazuje to tam)

Gilová: Já to tam vidím.

Znalec: (u Rejžkové) Ta je ta světlá-

Rejžková: Ano, děkuji.

Kramný se na to ani nepodíval, sedí opřený. Rejžková zběsile listuje posudkem.

Znalec: Ještě bych mohl odkázat na další fotografii, kde je to dobře vidět. (obchází soudkyni i Rejžkovou s fotkou, kde to ukazuje, Rejžková děkuje)

Legerský: Co se týče poloh hlavy? Ležela Monika kolmo na podložku?

Znalec: Ano, to se nám zdá pravděpodobné.

Legerský: Petr Kramný popisuje polohu Kláry, že ležela s rukou pod hlavou na levém boku, pravou přes dolů (Legerský to názorně ukazuje). Pak je jiná výpověď z rozhovoru se sestrou, kdy říká, že měla obě ty ruce pod hlavou, a když ji obracel, tak byly jakoby před tělem. Stále subjektivně tedy popisuje tu ztuhlost těla.

Znalec: (Prohlíží si fotky z pokoje.)

Legerský: Je to v souladu?

Znalec: Vyjadřuje se ve smyslu, že byla chladná při zjištění a horní končetiny zůstaly v určité poloze – otázka je, zda tato poloha je skutečně ta poloha na fotografii a dále otázka posmrtných skvrn. 1. chlad je vnímán u zemřelého většinou za několik hodin – tento subjektivní v něm odpovídá několika hodinám po smrti, ta ztuhlost také. To odpovídá tak třem hodinám po smrti to, co popisuje. Ta posmrtná ztuhlost jde od hlavy k patám – u těch rukou, to by odpovídalo asi třem hodinám minimálně. Skvrny nejsou v rozporu, že ležela na levém boku.

Legerský: Pokud by se to dělo opakovaně to převracení?

Znalec: Tak nevzniknou nakonec posmrtné skvrny žádné.

Legerský: Byly polohy určené podle skvrn ty, v nichž zemřely?

Znalec: Nelze to říct, mohlo by odpovídat, ale nemusí jít o původní polohu po smrti.

Legerský: Je problematika posmrtných skvrn nějak komplikovaná?

Znalec: Je to problematika složitá, která na první pohled vypadá jednoduše.

Legerský: Já mám pocit, že čím víc si o tom čtu, tím míň tomu rozumím, tak proto jsem se také ptal... Uvádíte tedy ten interval 3 3/4 až 11 hodin.

Znalec: Ano, to je nejpravděpodobnější varianta, ale nikdo v patologii není schopen říct, že to tak přesně bylo. Jsou to obvyklé hodnoty vzhledem k té teplotě – je to statistický údaj, který odpovídá 95% pravděpodobnosti. Ze 100 zemřelých se posmrtné skvrny budou u 95 chovat takto. Soudní lékařství je především praxe, dám tedy příklad z praxe – byl jsem zavolán k případu u Vimperka, podzim, teplota na nule. Já jsem konstatoval, že šlo o zavinění třetí osobou, zavolali jsme policejní orgán, ten přijel za 6 až osm hodin, ale ani po té době nebyl ani náznak posmrtných skvrn.

Legerský: Kdy začnou skvrny vznikat?

Znalec: Pokud mrtvola zemře na zádech a není s ní hýbáno, tak hned v době smrti. Pokud ji po hodině otočí, tak je to doba smrti plus jedna hodina. Tady by to byla ta horní hranice 11 + 1 hodina.

Legerský: Z jakého důvodu jste dělali konzultace s dalšími odborníky? Z infekčního lékařství atd.

Znalec: Soudní lékařství zasahuje do mnoha oborů, ale nejsme prostě specialisté. Pokud jde o konzultaci s primářkou patologie, šlo prostě o alibismus, chtěli jsme to mít prostě potvrzeno ještě od někoho dalšího. V ostatních oborech gastroenterologie a infekčního, tak tam už naše znalosti nedosahují jejich kvalit.

Legerský: Matlach a Fargaš uvádějí jako příčinu dehydrataci, kombinace otrav, toxický šok atd. – mají ty jejich závěry nějakou oporu v těch nálezech?

Znalec: Nemají.

Legerský: Matlach se podivoval, že Dokoupil a Smatanová nenašli zánětlivé změny, že jsou jasné a nedá se o tom ani diskutovat. V jaké fázi vzdělávání by měl student medicíny toto vědět?

Znalec: (vzpomíná na svá studentská léta) Polynukleáry pozná student prvního ročníku – rozpozná tyto buňky, ale neumí ještě posoudit zánět, to dokáže ve třetím ročníku, ale pochybuji, že to pozná v mikroskopu. Jako absolvent po absolování atestace by měl být schopen to posoudit.

Legerský: Máte nějaké vysvětlení, proč Fargaš a Matlach v závěru argumentují tvorbou zárodečných center, ale přitom v tom posudku o tom není žádná zmínka ani fotodokumentace?

Znalec: To si nedokážu vysvětlit, ale měli na to velmi krátkou dobu, v podstatě poloviční než my, pro nás i těch 5 týdnů bylo velmi málo – našli jsme tam i několik hrubých gramatických chyb, takže asi toto mohl být důvod. 

Legerský: Matlach uvedl, že pitval desítky případů, možná až sto – ale uvádí tu, že se otok plic a mozku nevyskytuje u elektrického proudu – je podle vás možné, že by se u takového počtu případů nesetkal s otokem plic a mozku u zásahu elektrickým proudem?

Znalec: Já to považuji za vyloučené, více než 50 % případů je otok.

Legerský: Setkali jste se někde, že 10 minut je potřeba pro otok?

Znalec: Nikde jsme se s tím nesetkali.

Atmosféra v soudní síni je klidná, uvnitř ovšem sedí i znalec Radek Matlach, který se netváří zrovna sebejistě!

Ptá se státní zástupce Vít Legerský. "Dle mého názoru nelze přehlédnout to, že repitva proběhla 9. 8., kdy Dokoupil a Smatanová neměli krom těl žádné další informace – stručně řečeno, to, že nějaký nález je hodně důležitý (jde o to, jak se vytýkalo, že není zdokumentovaná dopodrobna ta stolice ve střevech), se ukázalo až o hodně později. Tehdy nebyla ta výpověď o zvracení zadokumentovaná, brali jste to tedy z pohledu ex post (po) nebo ante (před).

Znalec: Nechtěli jsme nikoho kritizovat a tomuto rozumíme, brali jsme to ex post.

Legerský: Setkali jste se s tím, že znalec dal ruce pryč od nějaké části posudku? (To udělal u soudu v listopadu právě doktor Fargaš.)

Znalec: S tím jsem se nesetkal, je zřejmé, že pokud spolu znalci nesouhlasí, musí to zformulovat v závěrech – ale nesetkal jsem se s tím.

Gilová: Jak z vašeho hlediska nahlížete na zásadní rozpory v posudcích Fargaše a Matlacha? Napočítala jsem k 8 bodům zásadní výhrady. Významné pro posouzení.

Znalec: Neumíme si to moc vysvětlit – u posouzení polynukleáru si to dokážu vysvětlit pouze jako zásadní neznalost nebo úmyslné zkreslení, ale jsem si vědom, že to překračuje moje kompetence.

Gilová: Vedlo mě k tomu to, že zde uvádíte "..., který pro nezkušeného může vypadat buněčtější". Já jsem se zde na to ptala a oni uváděli, že jsou zkušení.

Znalec: U toho srdce Klárky jde o to, že jsou znalecké ústavy, kde se neprovádějí pitvy dětí, takže nemůžou být zkušení v tomto!

Případ Petr Kramný: Kdo stál při něm a kdo tvrdil, že holky zabila elektřina?

Gilová: Pokud uvádíte, že od smrti do otočení uběhlo nejméně 3 až 3/4 hodiny, můžete se vyjádřit, jaká mohla být maximální délka?

Znalec: Asi 10 nebo 11 hodin. V daných poměrech šlo o normální teplotu za normálních okolností, tam to je přibližně maximálně 11 hodin, takže minimum 3 3/4 a maximálně 11 hodin. 

Gilová: Lze určit, jak dlouho se poškozené nacházely v té definitivní podobě na zádech, tak jak byly nalezeny svědky a následně lékařem?

Znalec: Otázka nám je jasná, jen si připomeneme fotodokumentaci. (Znalci listují v posudku) Problém je v tom, není provedena prohlídka místa činu v takovém rozsahu a kvalitě, jako je to běžné u nás, tady posmrtné změny zachyceny nejsou, tedy se k této otázce nelze vyjádřit.

Soudkyně se ptá, jestli ty výhrady ohledně některých nezajištěných vzorků mohly ovlivnit výsledek. "Pokud jde o ten závěr, tedy úraz elektrickým proudem, tak to nemohlo nijak ovlivnit, závěr by byl stejný," odpovídá Vorel.

"Odpovídá nález tomu zvracení a průjmu?" ptá se dál Gilová. "To neodpovídá, pokud by jedla večer předtím a pak zvracela a měla průjem, tak nemohl být ten mazlavý obsah ve střevě." "Chci se ujistit, že vycházíme ze stejného údaje – večeřeli 28. večer – ano?" "Ano, z toho vycházím." 

Přistupuje se k dotazování, k pultíku předstupuje doktor Vorel a za ním stojí Tomášková a Šenkýř.

"Ve své výpovědi uváděl Kramný, že zvracel těsně před tím, než našel mrtvé ženy, při výplachu žaludku byla ale plná miska, což je nepravděpodobné."

"Nesvědčí to tedy proti výpovědi Petra Kramného o tom, v jaké poloze zemřely, ale svědčí to o tom, že zemřelé byly převráceny na záda až po několika hodinách po smrti."

"Z lokalizace skvrn Kláry je patrné, že ležela na levém boku s hlavou otočenou dolů. Nedošlo k jejich úplnému přemístění. Na záda musela být otočena nejméně za 3 až tři čtvrtě hodiny, tomu odpovídá i posmrtná ztuhlost rukou. U Moniky jsou také patrné skvrny jinde než na zádech – na zevní straně pravého bérce a na nose. Monika ležela obličejem k podložce."

"Dále se zabýváme posmrtnými skvrnami. Bývají rozeznatelné 30 minut po smrti, po hodině výrazné, vytlačitelné asi 20 hodin po smrti. Neúplně pomocí tvrdého předmětu asi 36 hodin po smrti. Je-li mrtvola otočena, stěhují se na nejníže položené místo. V chladnějším prostředí pomaleji a přemístitelné delší dobu,“ vysvětluje Šenkýř. Kramný se tváří ztrhaně.

Dále Šenkýř a kolegové posuzují reálnost zásahu elektrickým proudem:

"Konstatujeme, že u Moniky a Kláry nelze uvažovat o jiné příčině smrti než zásahu elektrickým proudem.

Lze jednoznačně vyloučit jako příčinu smrti dehydrataci, nebyla při pitvě zjištěna, stejně jako otrava jídlem nebo toxický šok."

Šenkýř pokračuje doslova v cupování znaleckého posudku Fargaše a Matalacha:

"Toxický šok je nemožný – konzultovali jsme to s odborníky z Českých Budějovic.

Musí tam být ložisko jako hnisající rána nebo menstruační tampon, to ani u jedné nebylo. Navíc došlo k úmrtí obou najednou. Jedním ze základních příznaků toxického šoku je začervenání kůže – to ani u jedné nebylo."

"Znalci tvrdí, že k rozvoji otokových změn je potřeba 10 minut, není zřejmé, odkud toto tvrzení pramení, a navíc není pravdivé. Dále se zde píše, že našli zánětlivé změny v plicích Kláry Kramné, toto není správné. Žádné zánětlivé změny tam nejsou patrné – pouze běžné změny, které nejsou známkou zánětu. Závěry v bodě 23 posudku považujeme za zcela nesprávné: doktoři tvrdí, že v histologických preparátech je jednoznačně zánět sleziny. Ale žádný nález zánětu sleziny v preparátech není, stejný případ u srdce Klárky. Je to chybná interpretace nálezu typického u dítěte."

"O kvalitě pitvy v Egyptě máme pochybnosti, je zde špatná fotodokumentace. Zpět k posudku Fargaše a Matlacha – ti uvádějí, že na těle jsou sice popáleniny, nejsou ale v souladu s otokem plic a mozku – dále to nerozvádějí. To je ale chyba, protože tyto otoky vznikají standardně, stejně tak překrvení orgánů, a to i při rychlém selhání srdce způsobeném elektrickým proudem."

Případ Petr Kramný: 6 nejdůležitějších okamžiků z 10hodinového útoku znalců

"Znalci o kulovité skvrně na krku Moniky tvrdí, že popsané ložisko vzniklo delší dobu před smrtí, nebo až po smrti, 

předmětné ložisko nemohlo vzniknout delší dobu před smrtí! Je lemováno výbledem kůže, jde o nezaměnitelnou diagnostickou známku elektrickým proudem.

Nemohla vzniknout jinak!" Šenkýř mluví dosti úderně.

Nyní bude mluvit o posudku doktorů Fargaše a Matlacha. "Budeme se vyjadřovat pouze k závažným nedostatkům, pro které posudek nepovažujeme za správný. Pokud by byl průjem, musel by ustat 12 hodin před smrtí, pak by musela pozřít jídlo, což ale nevyplývá z výslechu Petra Kramného – to jídlo by muselo být velmi objemné. Což nepovažujeme za pravděpodobné. Zcela chybné, že jsou ve střevech shluky polynukleárů. V těchto preparátech je pouze lymfatická tkáň, která je mikroskopicky snadno rozeznatelná od polynukleárů."

Šenkýř pokračuje v popisu nedostatků posudku Smatanové a Dokoupila. "Dále měly být lépe zadokumentovány skvrny na těle Moniky, aby mohl být lépe popsán mechanismus jejich vzniku.  Nelze doložit, že se Klára nacházela v době smrti na břiše. Tato nepřesnost vyplývá z nepřesného pochopení literárních údajů. Časový údaj znamená, pokud je nejdéle za uvedenou dobu přemístěna mrtvola. Někteří autoři pochybují, že dochází k fixaci posmrtných skvrn. K ostatním závěrům nemáme žádné námitky."

"S těmito výhradami – oba protokoly jsou označeny stejným číslem, ale záměnu lze zcela vyloučit (kvůli tomu, že šlo o dítě a dospělého a že odebrali vzorky z jiných orgánů). Další výtka – u Moniky u popisu nálezu stolice ve střevním traktu by bylo lepší, kdyby byl popsán podrobně po jednotlivých úsecích a doprovázely ho vzorky."

"Vyžádali jsme si veškeré histologické materiály, nejprve jsme se zabývali zjištěními doktorů Dokoupila a Smatanové. Shrnuje, že lékaři provedli repitvu, zajistili vzorky a videomateriál. Postup těchto znalců hodnotíme po jejich prostudování – a konzultaci s Pavlou Vítkovou, primářkou – jako zcela správné a právní."

Šenkýř předstupuje před soudní senát. "Zcela na úvod uvedu, že jsme měli kompletní spisový materiál," prohlásil. Soudkyně ho přerušuje, omlouvá se a předává Rejžkové a státnímu zástupci Legerskému originál posudku, protože text dostali pouze mailem.

"Doktorka Tomášková je pouze doprovodem zmíněných znalců, aniž by samostatně vystupovala," uvedla soudkyně a poučila znalce. Tomášková není brána do slibu, protože sama mluvit nebude.

Soudkyně konstatuje, že doktoři Šenkýř a Vorel jsou v seznamu znalců, ale doktorka Tomášková není, ale i ona je zaměstnankyní ústavu a zpracovávala posudek. V síni nikdo neprotestuje. Vorel se s Tomáškovou a Šenkýřem bude jen radit, na dotazy bude odpovídat on.

Kramný žmoulá tužku, ruku pod bradou a tváří se zachmuřeně. Soudkyně se ptá, kdo bude mluvit. Doktor Vorel říká, že mají zažitou praxi, že závěry přednese doktor Zdeněk Šenkýř a on pak s ním a kolegyní doktorkou Evou Tomáškovou za zády bude odpovídat na otázky. "Je to takto možné?" ptá se. Soudkyně odpovídá, že ano.

„Znalecký posudek má být podle zákona obhajobě doručen, aby se s ním mohla seznámit, ale není stanovena žádná dostatečná lhůta, je to na posouzení soudu a soud shledává, že tato lhůta dostatečná byla. Teď si tedy zavoláme zástupce zpracovatele, kterým byl znalecký ústav České Budějovice," uvedla soudkyně. Do místnosti vstupují tři lidé – jeden z nich je doktor Vorel.

Soudkyně zahájila líčení. "15. 12. byla soudu doručena žádost obhájkyně Jany Rejžkové o odročení hlavního líčení s tím, že znalecký posudek jí byl doručen mailem a podařilo se jí ho stáhnout až 15. 12. ve 14 hodin. Měla tedy den a půl na to, aby se s posudkem seznámila, a soud proto neshledal tuto žádost jako odůvodněnou. Znalecký posudek byl odeslán 14. 12. v 18 hodin a znalkyní bylo předem avizováno, že posudek bude zasílán prostřednictvím mailu," prohlásila Gilová. "Takže si paní obhájkyně mohla posudek zpřístupnit v ranních hodinách. Měla tento posudek k dispozici i tak den a půl, téměř dva dny, protože dnes soudíme až ve 12. Znalecký posudek má sice 317 stran, avšak za situace, kdy 306 stran je pouze nálezová část, která obsahuje toliko zkopírované stáhnuté důkazy, výpovědi, zprávy, a vyjádření a rozbor a závěr má toliko 9 stran! A navíc jsou tam z toho ještě dvě strany fotodokumentace. Soud je tedy toho názoru, že za situace, kdy se revizní posudek zabýval pouze přezkoumáním znaleckých závěrů doktorů Matlacha, Fargaše a Dokoupila a Smatanové, nešlo tedy o nějakou novou problematiku. Shledáváme tedy čas dostatečným!"

Konečně dorazil i obžalovaný a všichni byli vpuštěni do síně. Petr Kramný má opět vylepšený účes.

Na dotaz našich redaktorů ohledně posudku byl znalec skoupý: "My jsme podepsali soudu mlčenlivost vůči reviznímu posudku, takže vám teď nic neřekneme," prohlásil.

Už včera ale bylo známo, že posudek znamená konec Krmaného nadějí (čtěte ZDE)

Přichází soudkyně Renáta Gilová, v závěsu za ní obhájkyně Petra Kramného Jana Rejžková, která se hned vítá s rodiči.

K soudu už dorazil znalec Vorel v doprovodu mladé ženy. Před jednací síní už postávají i rodiče Petra Kramného.

Na místě jsou zatím pouze přísedící a pár lidí z veřejnosti, kteří se přišli podívat na soudní jednání.

Dobré poledne, Česko. Dnes se opět vracíme s online přenosem od soudu s Petrem Kramným. Bude se probírat revizní posudek, který na základě rozcházejících se posudků z oboru soudní patologie nařídila soudkyně Renáta Gilová. Posudek vypracovával primář doc. MUDr. František Vorel, CSc.