Znalec o smrti Moniky a Klárky přinesl 10 vysvětlení o elektřině: Jak mohla vraždit!

Pokoj smrti, kde turistky zemřely. | Foto: David Malík, archiv Blesku

Znalec u soudu: "Elektrická síť v Egyptě je stejná jako u nás, musí být navržena tak, aby byly osoby chráněny. U elektrických spotřebičů třídy 1 je ochranný kolík, když se dostane napětí na kostru, dojde ke zkratu. U elektrických spotřebičů třídy 2 je zase dvojitá izolace, takže by také nemělo dojít ke zranění. Koupelny jsou zařazeny do prostředí rizikového, je tam větší nebezpečí.

 

Karel Benda: Spotřebiče 1. třída jsou ty, které mají kovový povrch. V odborné hantýrce se mu říká kostra. Pokud by se napětí dostalo na kovové části a ty začaly probíjet, jsou spojeny s ochranným kolíkem na zásuvce a proud se vypne. Příkladem spotřebiče 1. třídy je třeba vařič. Spotřebiče 2. třída mají kovové části tak dobře izolované, že s nimi člověk do kontaktu nepřijde. Označují se dvěma čtverci a jde třeba o fén.

… nožem či plíškem vyšrouboval ze zásuvky dráty… | Foto: David Malík, archiv Blesku

Znalec u soudu: "Světelný jistič je na 6000 miliampér, tzn. jističe nefungují při úrazu elektrickým proudem. 1200 ohmů je impedance lidského těla, tzn. smrt přichází asi u 183 miliampér. Důležité je také, kudy proud prochází. Nejnebezpečnější je z levého chodidla směrem do pravé nohy, protože proud pak prochází srdcem a způsobuje tak fibrilaci.

 

Karel Benda: "Jde o to, jaký odpor klade lidské tělo elektrickému proudu, který by do něj měl proniknout. Jde o individuální věc. Například zrohovatělá kůže dlouholetého pracovníka v zemědělství bude klást podstatně větší odpor než jemná dětská kůže. Obecně ale lze říct, že odpor lidské kůže je těch 1200 ohmů. Tato hodnota lze využít k výpočtu, jaký proud tělem projde. Pokud vezmeme napětí 220 voltů a vydělíme je těmi 1200 ohmy, vyjde nám 0,183 ampér, tedy 183 miliampér.

Petr K. s Klárkou na jiné dovolené v Egyptě | Facebook

Znalec u soudu: "Impedance se mění 1 kiloohm do 10 kiloohmů. Když stojím na dlaždičkách ve sprše, záleží na vlhkosti, teoreticky může být i nula ohmů. Náhodný úraz v případě Moniky a Klárky je velmi nepravděpodobný v prostředí pokoje. To je prostředí nevodivé, vysoká impedance, riziko úrazu je téměř nulové."

 

Karel Benda: Impedance je odpor při průchodu střídavého proudu. Znalec mluví o odporu různých materiálů v pokoji a koupelně. Například mokré dlaždičky nekladou proudu v podstatě žádný odpor, zatímco koberec velký. Proto je pravděpodobnost úrazu v pokoji nízká, zatímco v koupelně vyšší.

Petr K. je obžalován z vraždy manželky a dcery. Přesto to vypadá, že má dobrou náladu. | Blesk - Martin Sekanina, Zbyněk Pecák

Znalec u soudu: Napětí je dáno napětím sítě, takže je konstantní, jde tedy hlavně o velikost el. proudu. Pakliže je napětí od 220 V, dá se přechodový odpor zanedbat, protože způsobuje průraz.

 

Karel Benda: Přechodový odpor je odpor mezi dvěma materiály, například v zásuvce. Jde o minimální hodnotu, proto znalec u soud říká, že ji lze zanedbat. Bývá to zhruba 0,1 ohmu. Když si připomeneme, že lidská kůže klade odpor 1200 ohmů, vidíme, že s přechodovým odporem nemá v tomto případě smysl počítat.

Znalec u soudu na otázku, zda bylo možno použít k vraždě nabíječku nebo holicí strojek, odpověděl: Tam záleží na tom, že v nabíječce je adaptér, který to snižuje stejnoměrně.

 

Karel Benda: Do nabíječky vstupuje střídavý proud a vystupuje z ní stejnosměrný. Napětí je pro usmrcení člověka příliš nízké. Naopak v kabelu od holicího strojku je 220 V, s tím by to šlo.

Mrtvá Monika (†36) a Klárka (†8) | Ladislav Křivan, archiv Blesku

Na otázku, jak vznikla popálenina 7x 1 cm na těle Moniky K., znalec u soudu odpověděl: "Tou živou částí se mohlo pohybovat."

 

Karel Benda: "Obhájkyně naráží na to, že tvar proudové známky není typický. Znalec reaguje tím, že pachatel mohl s drátem v průběhu útoku mírně pohybovat."

Hotelový pokoj | Foto: David Malík, archiv Blesku

Znalec u soudu: "Pokud k tomu došlo následně, mohlo k tomu dojít na posteli, u té starší jsou zjevné stopy, u Klárky se našla jedna stopa, druhá ne. Takže třeba ruka. Kdybychom uvažovali nohu, tak ten proud je ještě blíže. Pokud bychom vycházeli z toho, že ležely společně ve fyzickém kontaktu, tak by potom nic nebránilo tomu, že by variantou mohl být dvoupólový dotyk za blízkého fyzického kontaktu. Pak je to totéž jako v prvním případě, je to, jako byste měli dvě impedance.

 

Karel Benda: "Vrah mohl přiložit dráty na Moniku, pokud by se jí Klárka dotýkala větší plochou a na více místech, tedy třeba rukou a nohou, zemřela by také."

Vraha mohla zaujmout elektroinstalace zabudovaná do čelní desky nočního stolku. Sňal nepřipevněnou desku… | Foto: David Malík, archiv Blesku

Znalec u soudu: "Za tím nočním stolkem je změť drátů, ale to nejsou tak závažné závady, odporují našim předpisům, ale neohrožují bezpečnost." Jde třeba i o jinak značené dráty. Jističe pro osvětlení jsou 6A, pro zásuvky 10A, fibrilaci způsobuje 100mA, toho si jistič vůbec nevšimne, ten je tam od toho, aby nedošlo k požáru apod. Proti úrazu chrání pouze chránič, a to pouze u jednopólového dotyku.

 

Karel Benda: Dráty za nočním stolkem nebyly samy o sobě nebezpečné, aby způsobily úraz. V pokoji nebyly vodivé materiály jako třeba radiátory, kovové postele atd. Znalec zmiňuje také, že jistič před smrtí elektrickým proudem neochrání, protože pracuje s mnohem vyššími hodnotami. Je třeba mít tzv. chránič.

Začíná třetí den soudu. | Blesk - Martin Sekanina, Zbyněk Pecák

Znalec u soudu: V takovém případě proudový chránič nefunguje. Tzn. nevyhodí se pojistky atd. Z fotodokumentace vyplývá, že tam ty proudové chrániče nejsou. K dvoupólovému dotyku přitom může dojít i v nevodivém prostředí, třeba v pokoji – je tedy možno tak usmrtit člověka. Jednopólový dotyk se z fáze uzavírá do země. "Toto jsem v pokoji vyloučil," uvedl znalec. "Něco jiného je v koupelně. Člověk se musí dotknout živého vodiče a mít cestu do země pro proud. Kdyby člověk stál na mokré podlaze, může dojít k průchodu proudu.

 

Karel Benda: Chránič je součástka, která by měla člověka ochránit před úrazem elektrickým proudem. Pokud dojde k jednopólovému dotyku, je proud, který do těla vstupuje a vystupuje jiný, protože vstupuje "drátem", ale vystupuje tam, kde najde cestu, obvykle do země. Je jasné, že se děje něco špatného a chránič obvod vypne. U dvoupólového dotyku tomu tak není, protože proud vstupuje "z fáze" a vrací se "nulákem", tedy zdánlivě tak, jak má. Chránič ovšem, jak se zdá, v Egyptě nebyl. Jednopólový dotyk je v pokoji nepravděpodobný, protože by laicky řečeno neměl proud kam odejít. V koupelně je to jiná věc, tam by mohly být mokré dlaždičky.

Výslechy znalců pokračuje soud s Petrem K., který je obviněn z vraždy Moniky (†36) a Klárky (†8). | Foto: Z. Pecák, M. Sekanina, archiv Blesku

Znalec u soudu: Když proud vnikne (ukazuje na místo, kde k tomu mělo dojít u Moniky), tak je kratší dráha, proud je větší. Člověk, který leží a dojde k dvoupólovému dotyku, tak je dle znalce bez šancí na přežití. "Ve všech případech nám to vycházelo, že ty proudy jsou dostatečné k tomu, aby mohly usmrtit člověka." Dotyk může být jednopólový nebo dvoupólový. "Dvoupólový je, když mám fázi a mám nulový vodič –

Petr K. je obviněn z vraždy manželky a dcery. Zabít je měl elektřinou. | Blesk/Facebook

uřežu prodlužovací šňůru, odizoluji dráty, přiložím na tělo oba konce.

 

Karel Benda: Jednopólový dotyk je takový, kdy člověkem prochází fáze a proud vyjde do země. U doufázového dotyku se člověka dotýká drát s fází i tzv. nulák.