Muž si nechal vložit kus zubu do oka! Zachránilo mu to zrak?
Brent Chapman (34), pocházející z Vancouveru, ztratil nšťastnou událostí ve svých třinácti letech zrak. Úplně oslepl na levé oko a na druhé viděl minimálně. Celé neštěstí se stalo znenadání a nikdo na něj nebyl připravený. Od té doby zoufale hledal pomoc všude možně. Pomoc přišla z nečekaného zdroje!
Za jeho oslepnutí mohl ibuprofen. Vzal si ho před vánočním basketbalovým zápasem. To ještě netušil, že se u něj projeví silná alergická reakce a způsobí mu popáleniny po těle i na povrchu očí. Tato reakce (Stevensův-Johnsonův syndrom) ho přivedla do kómatu. V něm strávil celých 27 dnů! Poškození na těle se mu vyléčilo, to ale neplatilo pro oči. Na levé úplně oslepl a na pravé od té doby viděl jen částečně.
Dalších 20 let cestoval po světě, a snažil se najít řešení svého problému. Podstoupil přes 50 pokusů o navrácení zraku, včetně různých transplantací rohovky. V případech, kdy už konečně zákrok zabral, byl pozitivní efekt pouze dočasný. „Bylo to zničující, když jsem znovu ztratil zrak, takže nebylo možné touto cestou pokračovat,“ řekl Chapman.
Až po setkání s doktorem Gregem Moloneyem ve Vancouveru objevil vzácný postup, který byl vyvinut už v 60. letech minulého století. Tato operace s názvem „zub v oku“ byla historicky provedena pouze v řádu stovek případů.
Součástí speciální procedury je vytrhnutí zubu, většinou jde o špičák, společně s kouskem kosti ve tváři. Do té je vložena malá čočka, pak je vše vráceno do původního stavu. Čočka je několik měsíců ve tváři, aby si k ní tělo vytvořilo vlastní krevní zásobu. Poté je přesunuta s malým kouskem zubu do oka. Tím, že zub je tělu vlastní produkt, přijímá ho společně s čočkou.
„Znělo to trochu jako sci-fi. Říkal jsem si: ‚Koho to napadlo?‘ To je opravdu šílené,“ popisoval Chapman první reakci pro zpravodajství Today. „Poškození Chapmanova oka bylo tak vážné, že jsem pokus o transplantaci přirovnával k zasazení květiny na poušti, prostě to neporoste,“ dodal doktor Moloney.
Potom, co se Brent po operaci vzbudil, viděl rozmazaně. Trvalo pak ještě několik měsíců, než se mu zrak zostřil. „Doktor Moloney a já jsme navázali oční kontakt a to bylo docela emotivní. S nikým jsem 20 let oční kontakt neměl. Bylo to opravdu fantastické,“ vzpomínal Chapman. „Jsem velmi šťastný, znovu se kochám světem a oceňuji maličkosti. Bylo to trochu surrealistické a euforické,“ doplnil ještě.
K dnešnímu dni Chapman částečně vidí. Zatím nosí sluneční brýle, protože je citlivý na prudké světlo. To ho nezastaví od jeho nadšení a elánu. Tvrdí, že mu operace změnila život. Může číst, chodit bez hole a vrátil se k hraní basketballu.
Hustý! Jinak ta světloplachost je i po "obyčejné" výměně čoček. V jeho případě je to maličkost, když mu to částečně vrátilo zrak. 👍