Klíšťata mají pré: Mapa ukazuje, kde jsou v Česku nejaktivnější
Léto svádí k výletům do přírody, posezení v parku nebo lenošení u vody. S příjemných počasím přichází ale i zvýšená aktivita klíšťat. Český hydrometeorologický ústav už letos několikrát varoval před nebezpečím těchto drobných roztočů, kteří jsou přenašeči mnoha infekčních nemocí. Jak to s jejich aktivitou poradí interaktivní mapa.
Index aktivity klíšťat který zveřejňuje ČHMÚ, každoročně několikrát vyhlašuje vysoké riziko nákazy téměř v celém Česku. Vyjadřuje podíl klíšťat v dané lokalitě, která jsou připravena k napadení hostitele. Čím vyšší je aktivita klíšťat, tím větší je riziko nákazy. Index je vyjádřen na pětibodové stupnici, kde 1 znamená malé riziko a 5 mimořádné riziko.
Pro předpověď aktivity klíšťat se využívají především data o teplotě a vlhkosti vzduchu. Předpověď vychází z matematických modelů, které byly vytvořeny na základě dlouhodobého monitoringu klíšťat a terénních měření. Z důvodu zvýšených průměrných teplot v posledních letech se výskyt klíšťat posouvá do vyšších nadmořských výšek, takže se s nimi můžete setkat i v horských oblastech.
Výskyt ovlivňuje počasí
Proč jsou klíšťata v některých letech aktivnější než v jiných? Odpověď se skrývá v počasí. Zvýšení či snížení teploty, změny ve srážkových úhrnech a celková sezónnost počasí mají na vývoj klíšťat a jejich aktivitu zásadní vliv. Klíšťatům se nejvíce daří v teplém a vlhkém prostředí, naopak sucho nebo extrémní mrazy jejich aktivitu snižují. Krátká a mírná zima znamená dřívější začátek sezony klíšťat sezóny, zatímco dlouhé a studené zimy mohou populaci klíšťat významně regulovat. Vlhké jaro a léto s pravidelnými dešťovými srážkami vytváří pro klíšťata ideální podmínky pro rozmnožování, naopak dlouhodobé sucho jejich populaci omezuje.
Kde (ne)žijí klíšťata?
Typickým domovem klíšťat jsou listnaté a smíšené lesy s hustým podrostem, křoviny a okraje vodních toků. Daří se jim také v parcích, zahradách a na neudržovaných pastvinách. Naopak, v jehličnatých lesích, zejména bez podrostu, a v kamenitých oblastech s minimem vegetace, se jich vyskytuje výrazně méně. Obecně platí, že klíšťatům nesvědčí osluněná a výrazně suchá místa ani trvale podmáčené biotopy. V zemědělských kulturách se prakticky nevyskytují.
Pozor na terčík!
Klíšťata přenášejí celou řadu onemocnění, z nichž nejznámější je lymská borelióza. V počátečním stádiu se projevuje charakteristickým zarudnutím kůže v místě přisátí klíštěte. Toto zarudnutí může mít tvar kruhu s neblednoucím středem a může dosahovat až několika centimetrů v průměru. Pokud se neléčí, může lymská borelióza vést k vážným zdravotním problémům, jako jsou potíže s klouby, nervovým systémem nebo srdcem.
Jak se klíšťatům nejlépe bránit?
Repelenty s účinnou látkou DEET klíšťata odpuzují, a je dobré se preventivně vyhýbat velkým porostům, nesedávat a nelehat si v trávě, křovinách nebo vysoké vegetaci, kde se klíšťata nejčastěji vyskytují. Večer a ráno je důležité se vždy důkladně prohlédnout a pokud se klíště najde, ihned ho odstranit například pomocí speciální karty se zářezy, která klíště pevně podebere. Místo zákusu je poté nutné dezinfikovat.
Léto si lze užít naplno, ale je třeba nepodceňovat klíštěcí hrozbu na naše zdraví. Očkování, včasná diagnóza a léčba jsou klíčové pro zabránění vážným zdravotním komplikacím způsobeným onemocněními přenášenými přemnoženými parazity.
Tak se brouči napapkají. Na rozdíl od lidí to nemají zdaněný.