Jako v Přeletu nad kukaččím hnízdem: Dokument zachycuje šokující podmínky v psychiatrické léčebně!

Dokumentární film Titicut Follies, který byl natočen v roce 1966, a veřejnost ho měla původně vidět o pouhý rok později, vznikl za zdmi psychiatrické léčebny Bridgewater State Hospital. Film dostal název podle talentové show, kterou pořádali zaměstnanci ústavu. Léčebna se nacházela v americkém státě Massachusetts.

Jak uvádí britský deník Daily Star, nemocnice původně fungovala jako azylový dům a později se stala pracovištěm pro vězně. V 60. letech ale došlo k další změně a v budově byli ubytováni vězni s údajnou duševní poruchou, jejichž příčetnost měl posoudit soud. Právě v 60. letech se rozhodl režisér Frederick Wiseman natočit dokument mapující život uvnitř.

Syn primátorky na policejní služebně zastřelil kolegu (†29): Vyhne se trestnímu stíhání?!

Vznikl tak naprosto šokující film, který se stal předmětem soudního sporu mezi režisérem a úřady. Wiseman zachytil postup při přijímání pacienta až po poslední pomazání, které v zařízení dostal. Dokument trvá 84 minut a divák je svědkem neuvěřitelných zvěrstvech, které se údajně v zařízení děly. Ošetřovatelé se podle dokumentu ke svým pacientům chovali nehumánně. Jeden z pacientů říká svému lékaři, že se cítí dobře a je příčetný a mohl by být propuštěn. Tvrdí, že jeho problémy způsobují léky, které dostává. Lékař na jeho slova nedbá a následně říká svým kolegům, aby naopak dostal větší dávku léků na uklidnění.

Ve filmu se objevuje i postarší pacient, který má zavedenou hadičku do nosu a zdravotník ho krmí. Zatímco se ho snaží krmit, kouří a popel mu padá přímo do polívky. Právě tento pacient je vidět i v následující scéně, kdy jeho tělo připravují na pohřeb.

Dojemné svědectví z hospicu: Tatínek (†42) chtěl ještě vidět syna se školní taškou, vzpomíná lékař

Dění v psychiatrické léčebně připomíná film, který vznikl pod taktovkou českého režiséra Miloše Formana. Někteří v léčebně Bridgewater State Hospital prý vůbec neměli být stejně jako postava Randalla McMurphyho, jehož ztvárnil Jack Nicholson v Přeletu nad kukaččím hnízdem.

Dokument pobouřil úřady. Požadovaly, aby byl film zničen a vůbec se nedostal na veřejnost. Šéfové léčebny i guvernéři se snažili zabránit jeho zveřejnění. Úřady tvrdily, že pacienti v léčebně nejsou mentálně způsobilí a nemohli tak vyjádřit svůj souhlas s natáčením. Vrchní soud skutečně potvrdil v rozsudku, aby byl film zničen. Ovšem režisér se odvolal. V roce 1969 nastal zlom a nakonec mohl být dokument promítán pouze zdravotníkům, právníkům a studentům jako studijní materiál. Veřejnost ho mohla vidět až v roce 1991. „Rozhodnutí soudu představovalo větší narušení lidských práv, než byl samotný film narušením práv chovanců,“ uvedl Wiseman.