23°C
Poválečné násilnosti v Ústí nad Labem: Rozzuření Češi hodili do řeky Němku i s kojencem v kočárku!
V červenci 1945 se v Ústí nad Labem ukázalo, jak hluboce byla v Sudetech zakořeněná nenávist Čechoslováků vůči Němcům. Od konce války zažívali obyvatelé znepřáteleného národa konstantní teror, který vyeskaloval výbuchem v muničním skladu. Události, které nadešly, nepřežilo více jak 80 lidí, stovky dalších byly zraněny. Vztek vůči nacistům a jejich posluhovačům si ale Češi vylili i na zcela nevinných - včetně ženy, kterou i s miminkem v kočárku shodili z mostu do Labe.
Chování Čechoslováků nebylo po konci války nijak nepochopitelné ani výjimečné. Podobně jako v roce 1938 vítali němečtí občané Ústí nad Labem německé tanky, tak i Češi vítali Rudou armádu a Revoluční gardy. Němce „ocejchovali“ bílou páskou na paži a mnoho z nich nahnali do internačních táborů, kde jich mnoho zemřelo.
Převážně německé Ústí si pak prošlo mnoha týdny nepokojů, kdy si Čechoslováci vybíjeli vztek a nenávist na kolemjdoucích Němcích, z nichž mnoho zaplatilo i životem. Když 31. července vybuchla v Krásném Březně továrna, kde se skladovala munice včetně protitankových min, leteckých pum, panzerfaustů i lodních torpéd, národ podlehl i té nejmenší provokaci, kterou měl být posměch jistého Němce.
Onen muž pak skončil v řece, kam ho Češi shodili z mostu přes Labe. A za ním putovaly i desítky dalších, včetně Němky s kojencem v kočárku. Každý, kdo se neutopil a snažil se vylézt na břeh nebo pilíře mostu, byl zastřelem nebo ubit k smrti. Podobný osud čekal i Němce, kteří se ocitli uprostřed nepokojů na dnešním Mírovém náměstí. Kdo neskončil v požární nádrži utopený, toho ukamenovali.
Celkem během jednoho dne zemřelo 80 lidí. Nenávist vůči Němcům pak podpořili ministři Nosek a Svoboda, jenž se brzy stal prezidentem, kteří výbuch označili na sabotáž německé podzemní organizace Werwolf. Pravděpodobně ale šlo o neopatrné nakládání s municí. Později se objevily i teorie, že výbuch zapříčinili sami Češi, aby podpořili urychlený odsun Němců z pohraničí. Z Ústí jich nakonec bylo vyhnáno 15 000! Svoboda navíc později navrhl i „řešení německé otázky“, jehož podstatou byla likvidace podobná té, kterou Stalin předvedl v případě autonomní republiky Povolžských Němců.
Témata:
Související
Aspoň něco udělali. Ti, co čekali na odškodnění, se ho nikdy nedočkali, a omluvy až po revoluci se dožila tak sotva polovina Čechů.
Tímto bych chtěl poprosit autora článku, aby nás spíš "pobavil" informacemi, jaký důchod pobírali vojáci Wermachtu či ss, nebo na kolik si přišly válečné vdovy.