Krásná Leni sloužila pod taktovkou zla: Hitlerova dvorní filmařka skončila v zatracení i přes své nadání

Leni byla původně talentovaná sportovkyně - věnovala se atletice a plavání, víc ji ale uchvátil tanec, dokonce jako sólistka objela Evropu. V Praze si ale vážně poranila koleno a kariéra byla tatam. Vrhla se tedy do své další vášně, kterou byl film. Nejprve jako herečka, mnohem víc ji ale lákalo film režírovat.

Své nadání projevila už jako 30letá s prvním filmem Modré světlo, který na festivalu v Benátkách vyhraje stříbrnou medaili. Jenže tou dobou se už k moci dere Hitler a Leni je jím doslova očarovaná. Podaří se jí se s ním osobně sejít. I Hitler je mladičkou a velmi krásnou režisérkou nadšen a přislíbí jí, že pro něj bude natáčet filmy, hned jak se chopí moci, což se stane velice brzy.

Vítězstvím z posledních sil si to Zátopek pohnojil u manželky: Běž a inspiruj nějakou jinou!

Pak dostane nabídku, která jí změní život - zdokumentuje stranické sjezdy NSDAP a vznikne tak její nejznámější film Triumf vůle. Leni byla na poli filmařiny novátorkou, která přinesla technické prostředky jako pohyblivé kamery, letecké záběry nebo využití hudby. Pro ní to byl neuvěřitelný úspěch následovaný chválou odborné veřejnosti, pro nacisty to bylo dílo upevňující jejich pozici u moci.

O dva roky později Leni na berlínských olympijských hrách natočila další skvost s názvem Olympia. Z Benátek si opět odnesla ocenění a ačkoliv znovu pohnula filmařské umění kupředu objevnými postupy, na její hlavu už se hrnula i kritika za propagaci árijské rasy a nacismu u něčeho takového jako byla právě Olympiáda. Přesto byla Olympia ještě v roce 1956 zařazena mezi deset nejlepší filmů světa.

Žižku před smrtí nezachránila ani vojenská vítězství: Zabil ho podebraný beďar?

Leni ale od porážky Hitlera o práci prakticky nezakopla. Po denacifikaci sice odešla bez trestu, její podíl na vzestupu Hitlera jí ale nikdo nezapomněl. Zemřela prakticky zapomenutá v roce 2003 ve 101 letech.