Proměna těžkooděnců po 30 letech: Od mlácení po udržování pořádku
17. listopadu 1989 na pražské Národní třídě zasáhly proti studentům jednotky tehdejšího Sboru národní bezpečnosti. Dnes, ve svobodné společnosti, plní bezpečnostní složky zcela jiné úkoly. Speciální pořádková jednotka na rizikových akcích zajišťuje bezpečnost účastníků. Zdaleka se tedy neliší jen nejmodernější výzbrojí...
Přesně před 30 lety zasahovalo na Národní třídě v Praze celkem až 1600 příslušníků SNB, StB, pohotovostního pluku a tzv. červených baretů.
Příslušníci StB
Základní výzbroj a výstroj použitá na Národní třídě:
- Služební stejnokroj příslušníka SNB olivové barvy
- Boty vzor 60
- Opasek se zbraní
- Přilba s krytem
- Pistole vzor 70 (ráže 7,65 mm)
- Obušek dlouhý bílý (tzv. federál)
- Ochranný štít
- Pouta
- Jednotky byly vybaveny vodními děly na bázi hasičských aut a eskortními nákladními automobily Avia.
Na Národní „pracovali“ většinou v civilu. Deset příslušníků StB přidělených k tříčlenným skupinám příslušníků OZU bylo ale oblečeno v maskáčích (vzor 60). Označovali představitele nezávislých struktur a nejaktivnější demonstranty, kteří pak byli členy OZU vytahováni z davu a předáváni uniformovaným příslušníkům SNB.
Vznikl jako reakce na protirežimní demonstrace v roce 1969, činnost zahájil k 1. 9. 1970. Od roku 1976 byl Pohotovostní pluk Veřejné bezpečnosti ČSR přímo podřízen ministru vnitra. Jeho příslušníci byli cvičeni především k zásahům proti davům. Zákroku proti studentům 17. listopadu 1989 na Národní se zúčastnily tři prapory pluku, celkem 940 mužů.
V lednu 1990 byl pluk usnesením vlády ČSR č. 3 zrušen. Velitel pluku Bedřich Houbal a Michal Danišovič, který celé akci velel, dostali tříletou podmínku, nadporučík Jaroslav Oudrán dostal čtyři a půl roku vězení za napadení těhotné ženy.
Během násilného potlačení shromáždění studentů bylo nasazeno 30 příslušníků speciální jednotky OZU (Odbor zvláštního určení správy vojsk ministerstva vnitra ČSR), na veřejnosti známých jako červené barety. Při propouštění jednotlivých demonstrantů vytvořili příslušníci OZU a SNB uličky a procházející lidi mlátili obušky, někteří byli sráženi na zem a kopáni. Podle expertů byly surové zákroky jednotky OZU proti demonstrantům spouštěčem brutálního chování části příslušníků pohotovostního pluku.
Za zákrok na Národní třídě vyfasoval trest jediný příslušník OZU – podpraporčík Miloš Radimecký (59). Dostal 12 měsíců odnětí svobody podmíněně…
Jednotky 2019
Základní výzbroj a výstroj speciální pořádkové jednotky
Kombinéza, rukavice, pevné vysoké boty, kukla pod helmu, protiúderová přilba se štítem, ochrana kolen, holení a loktů, protiúderový komplet „3 v 1“ Golem, protiúderový štít, opasek se zbraní, tonfa, teleskopický obušek, jednorázová pouta, zbraň se zásobníkem (pistole Glock), útočný nůž UTON, ruční vrhač (gumoplastových projektilů, patron se slzným plynem) Heckler & Koch 169. Podrobněji na následující straně.
Udržení veřejného pořádku je v současnosti hlavním úkolem především speciálních pořádkových jednotek (SPJ), které působí pod krajskými ředitelstvími policie v Praze, Ústí nad Labem, Brně a Ostravě (jednotka dislokovaná ve Frýdku-Místku).
Podle tabulkových počtů má pražská SPJ 465 lidí, ostatní přibližně: Ústí 110, Brno a Ostrava 170, celkem tedy přes 900 policistů.
O organizační struktuře, náplni činnosti, výzbroji a výstroji pražské speciální pořádkové jednotky nám poskytl informace zástupce vedoucího odboru (SPJ) major Ing. Zdeněk Orel.
Podle jeho slov patří k hlavním úkolům jednotky ochrana bezpečnosti osob a majetku při zajišťování veřejného pořádku – demonstrace, pochody velkých skupin osob, rizikové sportovní a kulturní akce, pomoc osobám při mimořádných událostech, živelní pohromy a katastrofy. Patří sem také pátrání po osobách a věcech, ozbrojené doprovody při přepravě cenin a jaderného materiálu, protiteroristická opatření a ochrana měkkých cílů, ostraha hranice ČR a další.
Speciální pořádková jednotka Krajského ředitelství policie hl. města Prahy vznikla v roce 1995 a tehdy čítala 110 policistů. Dnes má již zmíněných 465 lidí, z toho je 400 bojovníků. Velitelem SPJ je major Jiří Stejskal, který má dva zástupce. „Máme pod sebou pět oddělení, čtyři bojová mají po 100 policistech, páté – organizačně operační – 65 specialistů, analytiků, zahrnuje technickou i operační skupinu,“ říká major Orel a vysvětluje: „Každé oddělení se člení na pět družstev. Do akcí chodí všichni bojovníci, i jejich velitelé a zástupci. Ti zároveň velí, rozmisťují síly a prostředky a zasahují.“
Na konci devadesátých let zasahovala jednotka při několika Global Street Party v Praze nebo při ostrých demonstracích a nepokojích v ulicích Prahy při zasedání MMF v roce 2000. Její příslušníky můžeme vidět zejména na rizikových fotbalových zápasech nebo při různých demonstracích.
Ve speciální pořádkové jednotce jsou specialisté, kteří se věnují pouze této práci, nejsou přiřazeni na obvodech. Na krajích navíc fungují krajské pořádkové jednotky (KPJ), do kterých jsou v případě potřeby „mobilizováni“ policisté z obvodů. Jsou vyzbrojeni, vystrojeni a kooperují s SPJ. V krajích, kde nejsou speciální pořádkové jednotky, zajišťují pořádek primárně KPJ a na vyžádání se zapojuje SPJ.
Druhy zásahů
Během demonstrací a dalších akcí s velkým srocením lidí využívá SPJ dva základní vzorce zásahu.
1. High profile – například při pochodech agresivních fotbalových fanoušků. Policisté jdou v těsném kontaktu s nimi, jsou všude vidět a mohou ihned v případě potřeby zakročit.
2. Low profile – Policisté se drží stranou davu, akci monitorují a jsou připraveni zasáhnout.
Ještě nezranitelnější než dřív, Co takhle vzít si na demonstarce kulomety ?