Není voják jako voják: Sergej (72) v srpnu 68 okupaci odsuzoval, po revoluci se tu usadil

Autor: chal - 
22. 8. 2019
05:14

Rodilý Rus Sergej Magid (72) se v roce 1990 přestěhoval do Prahy, vzal si dceru bývalého politického vězně a od té doby tu žije. Do Československa se však poprvé podíval v srpnu 1968 jako jeden z vojáků Rudé armády. Jaký pohled má na tragické události člověk, který s okupací od začátku nesouhlasil, ale přesto byl jejím přímým účastníkem?

Ne každý voják, který v noci z 20. na 21. srpna 1968 přijel do Československa, s okupací vojsky Varšavské smlouvy souhlasil. Příkladem za všechny takové je Sergej Magid. Leningradský (Petrohrad) rodák miloval západní kulturu, Beatles a naopak nenáviděl komunismus. Když v 19 letech narukoval do armády, neměl tušení, že se stane přímým svědkem jednoho z největších československých národních traumat.

Většina sovětských vojáků letěla do Československa, aniž by věděla, co přesně se v zemi odehrává. Sergej před odletem prošel politickým školením, sovětská propaganda však neměla s pravdou společného vůbec nic. Velitelé Sergejovi a ostatním vojákům oznámili, že se do Československa valí tanky z Německa, a jsou dokonce už 50 kilometrů za hranicemi.

Vojáci si tak mysleli, že jde o „bratrskou pomoc před invazí imperialismu. „Zaprvé to nemohl nikdo z nás zkontrolovat. Žádné noviny jsme neměli, kromě Rudé hvězdy, a tam to samozřejmě potvrzovali, ale věděl jsem, že lžou. Ale dokonce i já sám, který jsem nenáviděl komunisty, jsem si myslel: Panebože, německý tanky v Československu?! Kdo ví? Dokážete si představit, co si mysleli ti méně vzdělaní kluci?“ řekl Sergej loni organizaci Post Bellum pro projekt Paměť národa při příležitosti 50. výročí okupace.

„A navíc, když nám říkali: Chceme zachraňovat. Nechceme dobývat. Nechceme okupovat. Jsme ušlechtilí rytíři,“ doplnil Sergej s tím, že právě v tomto přístupu byla tragédie sovětských vojáků.

Sergej alespoň věděl, kam letí, řada jiných vojáků si však prý myslela, že se jede na cvičení do Kazachstánu. Sergejovo letadlo překročilo Československé hranice v noci.

„Sjeli jsme na nějaké letiště. Pak jsme se dozvěděli, že je to Ruzyně. Byla tma. Viděli jsme jen světla tanků a světla náklaďáků, které vyjížděly. A baterky. Takže všechno bylo jako v nějaké americké sci-fi,“ popsal pamětník hektické chvíle.

Video Mrazivé záběry srpna 1968 od Petera Scheinera. - Peter Scheiner, Zürich

V ulicích Prahy čekalo vojáky překvapení. Čekali jásající davy, které vítají zachránce před nepřítelem, v roli nepřátel byla ale právě vojska Varšavské smlouvy. Tanky už brzo ráno obklopily davy lidí. V jednom ze strojů byl i Sergej. Vojáci podle něj měli nejprve strach, že je Češi vytáhnou ven a dají jim co proto. Přístup civilistů však Sergeje překvapil.

„Bylo to opravdu komický. Ti chudáci Češi a chudáci Rusi nevěděli, s kým mají tu čest. Demonstranti šli k jedné skupině našich. Ta skupina pocházela někde od Uralu. Tak padesát procent z nich si myslelo, že jsou v Polsku. Studenti na ně začali mluvit. O čem? O existencialismu! Tam stál student a mluvil o Sartrovi, Heideggerovi, o odcizení. On byl pro ty ruský vojáky jako divoch. Mluvil rusky, ale nějakými nelidskými slovy,“ zavzpomínal Sergej na kulturní šok.

To, že se Čechoslováci nedokázali Rusům ubránit, Sergej dodnes nechápe. „Češi mi říkají, jsme národ malý a slabý a tak dále. Jste neustále oběť někoho. Oběť Hitlera, Stalina a pak Brežněva. Podívejte se na Finy, ty se ruské zrůdě ubránili. Jich byly tři miliony, vás patnáct milionů,“ uzavřel.

Sergej studoval na vysoké škole v Leningradu (Petrohradu) angličtinu, z té byl však jako antikomunista v roce 1972 vyloučen. Jakožto „živel“ byl několikrát zatčen, podle svých slov byl vyřazen z běžného života a musel pracovat jako noční hlídač. Do Československa se vrátil až po revoluci v roce 1990 a usadil se zde. Za ženu si vzal dceru bývalého politického vězně Václava Vaška. Věnuje se literární činnosti.

Pohřeb Karla Gotta

Parte Děti Karla Gota Rozloučení na Žofíně Záznam zádušní mše Hosté na zádušní mši O životě Karla Gotta Dědictví Bertramka

Hrob

Celé Česko truchlí. Zemřel Karel Gott, držitel čtyř desítek Zlatých slavíků. Jen málokterý umělec za sebou zanechá tolik děl, jako zesnulý zpěvák. Připomeňte si Mistrův život.

Vše o Karlovi Gottovi čtěte ZDE

0110 ( 25. srpna 2019 10:51 )

Porovnejte, jak se Američané chovali ve Vietnamu, jak bombardovali obyvatele Jugoslávie v roce 1999, a podívejte se, jak se v roce 1968 v Varšavě chovaly země Varšavské smlouvy.

iFender ( 22. srpna 2019 07:14 )

Neustale vyzvy ke klidu a Armada uzavrena v kasarnach tak jsme to zase hezky "zabalili".

Zobrazit celou diskusi
Další videa