Největší podvod 20. století? Pravda a mýty o přistání na Měsíci

  • Zleva Neil Armstrong, Michael Collins a Edwin „Buzz“ Aldrin
    Autor: chal - 
    20. 7. 2019
    •
    05:40

    Když se Američanům podařilo jako prvním v historii přistát na Měsíci, znamenalo to velký milník v dobývání vesmíru.  Misi Apollo 11 živě sledovaly miliony lidí po celém světě. Podle některých teorií však bylo vše nahrané ve studiu. 

  • 1.Hvězdné války

    20. července 1969 ve 20:17 UTC přistála posádka pod vedením Neila Armstronga na Měsíc. O šest hodin později Armstrong a pilot Buzz Aldrin vkročili na jeho povrch. 20. července 1969 ve 20:17 UTC přistála posádka pod vedením Neila Armstronga na Měsíc. O šest hodin později Armstrong a pilot Buzz Aldrin vkročili na jeho povrch. | Profimedia

    Po druhé světové válce probíhal mezi dvěma největšími světovými mocnostmi Spojenými státy americkými a Sovětským svazem takzvaný vesmírný závod.

    Studená válka se tak dostala i mimo planetu Zemi a soupeřící země se trumfovaly, která udělá další významný krok v objevování kosmu. Rusové jako první do vesmíru vyslali družici a nejdřív tam dostali živého tvora a později i člověka. Tím byl v roce 1961 Jurij Gagarin.

    Po osmi letech se Američanům konečně podařilo něco, co Sověti předtím nedokázali – dopravit lidi na Měsíc a bezpečně je dostat zpět na Zemi. Mise Apollo 11 skončila obrovským úspěchem.

    Kolem Země prolétne asteroid: Je tak velký, že má i svůj měsíc.
    Příběhy K Zemi se blíží obří asteroid: Je nebezpečný, hlásí NASA

    Kosmonauti Neil Armstrong s Buzzem Aldrinem strávili na povrchu Měsíce přes 21 hodin, po návratu se z nich stali nesmrtelní hrdinové a Spojené státy pokořily milník, o kterém do té doby Sověti jen marně snili.

    Chtělo by se říct, že šlo o nezpochybnitelný úspěch, jenže jak už to tak bývá, objevilo se mnoho hlasů, které misi označovaly za podvod. Jaké argumenty konspirátoři používali a používají?

    Manévry u Mezinárodní vesmírné stanice.
    Svět První turisté se na Mezinárodní vesmírnou stanici podívají už příští rok. Pobyt potrvá až 30 dní

  • 2.Vlající vlajka

    Astronaut Edwin „Buzz“ Aldrin pózuje u vlajky Spojených států, kterou s Neilem Armstrongem vztyčili na Měsíci. Při odletu však tlak motorů vlajku porazil. Astronaut Edwin „Buzz“ Aldrin pózuje u vlajky Spojených států, kterou s Neilem Armstrongem vztyčili na Měsíci. Při odletu však tlak motorů vlajku porazil. | NASA

    Kosmonauti po přistání u modulu vztyčili vlajku Spojených států, která později posloužila konspirátorům jako jeden z argumentů, že byla celá mise podvod. Podle nich totiž vlajka dlouho a nepřirozeně vlála, jako kdyby se do ní opíral vítr. Na Měsíci ale přeci kvůli slabé gravitaci není atmosféra a panuje na něm vakuum!

    Jak je tedy možné, že se i přesto vlajka pohybuje i dlouhou dobu po vztyčení? Odpověď je jednoduchá. Astronauti vlajku nepověsili zcela napnutou a ona se pak díky gravitaci pohybovala a vyvolávala dojem, že vlaje. Ve vakuu pak tento pohyb mohl trvat déle, než by tomu bylo na Zemi, kde by vlajku zbrzdil vzduch.

    Mandla Maseko z Jihoafrické republiky (†30) je po smrti. Zemřel při nehodě na motocyklu.
    Příběhy Muž (†30) se měl stát prvním africkým černochem v kosmu, ale zabil se na motorce

  • 3.Obloha bez hvězd

    20. července 1969 ve 20:17 UTC přistála posádka pod vedením Neila Armstronga na Měsíc. O šest hodin později Armstrong a pilot Buzz Aldrin vkročili na jeho povrch. 20. července 1969 ve 20:17 UTC přistála posádka pod vedením Neila Armstronga na Měsíc. O šest hodin později Armstrong a pilot Buzz Aldrin vkročili na jeho povrch. | Profimedia

    Jako další argument fanoušci konspiračních teorií zmiňují, že na fotografiích a záběrech z Měsíce nejsou vidět hvězdy. I tentokrát má věc velmi jednoduché vysvětlení. Sluneční světlo, které Měsíc odráží od povrchu, hvězdy „přesvítí“. Jde o jev, který můžeme na Zemi vidět každý den.

    Astronaut Edwin „Buzz“ Aldrin žaluje své vlastní děti kvůli krádeži.
    Krimi Astronaut Buzz Aldrin žaluje své děti: Okradli mě o peníze, tvrdí

  • 4.Podivné stíny

    20. července 1969 ve 20:17 UTC přistála posádka pod vedením Neila Armstronga na Měsíc. O šest hodin později Armstrong a pilot Buzz Aldrin vkročili na jeho povrch. 20. července 1969 ve 20:17 UTC přistála posádka pod vedením Neila Armstronga na Měsíc. O šest hodin později Armstrong a pilot Buzz Aldrin vkročili na jeho povrch. | Profimedia

    Teorii, že se Neil Armstrong s Buzzem Aldrinem neproháněli po Měsíci, ale po filmovém studiu v americkém Hollywoodu konspirátoři opírají o stíny, které se na fotografiích rozbíhají různými směry. Podle nedůvěřivců je tento jev způsobený studiovými reflektory.

    Ve skutečnosti jsou rozbíhající stíny způsobené nerovným povrchem Měsíce. Sluneční paprsky se tak odráží v různých směrech, následkem čehož pak předměty vrhají stíny na různé strany. Kvůli nerovnému povrchu jsou také stíny různě dlouhé.

    Američtí vědci ohlásili objev dosud nejvzdálenější hvězdy, kterou je modrý veleobr vzdálený 9,3 miliardy světelných let od Země.
    Svět Našla se hvězda milionkrát jasnější než Slunce. Je stokrát dál než zatím známé hvězdy

plebejec ( 20. července 2019 19:44 )

autor "chal",...jsi neskutečný ***,bulvární šmejd,...jak jsi ty mohl dodělat žurnalistiku....

ameae ( 20. července 2019 16:19 )

Souhlas.

Taurus70 ( 20. července 2019 13:09 )

PPP150W 👍👍

prycsnima ( 20. července 2019 12:29 )

No tak to by v Alpách byly vrhány stíny také do všech směrů. Ale ničeho takového jsem si nikdy nevšiml, ani v kraterech na Islandu. A co teď. Jak to omluvit?????.....

Sibyla ( 20. července 2019 12:21 )

Já taky znám pravdu a nebyli. Vzhledem k tomu, že se rusové jen lehce přiblížili van allenovým pásům a popisovali něco, co amici vůbec nezažili, tak tam prostě být nemohli.

Zobrazit celou diskusi