Ledovce tají, hladiny oceánů mohou stoupnout více, než se předpokládalo. Miliony lidí přijdou o domov

Autor: ital - 
22. 5. 2019
22:08

Vědci přišli s šokujícím zjištěním. Hladina světových oceánů může stoupnout mnohem více, než se dosud předpokládalo. Důvodem je stále rychlejší tání ledovců v Grónsku a Antarktidě. Dosavadní dlouhodobé předpovědi mluvily o zvýšení hladiny o necelý metr do roku 2100. Podle nové vědecké studie, kterou publikoval magazín Proceedings of the National Academy of Sciences, se může tato hodnota vyšplhat až na dvojnásobek. Kvůli tomu hrozí nebezpečí, že své domovy budou nuceny opustit stovky milionů lidí.

V roce 2013 vydal Mezivládní panel o klimatické změně (IPCC) zprávu, v níž stálo, že globální oteplování bude mít bez výrazné redukce emisí za následek stoupání hladin oceánů o 52–98 centimetrů do roku 2100. Mnozí experti však toto považují za velmi konzervativní odhad. Vědci nyní zjistili, že pokud si množství emisí udrží současnou křivku, s největší pravděpodobností stoupnou hladiny za stejnou dobu o 62–238 centimetrů.

„Do roku 2100 ledová pokrývka přispěje velmi pravděpodobně k sedmi až 178 centimetrům. Když však připočítáte i ledovce a vysokohorskou ledovou pokrývku, potom tepelnou roztažnost moří, dostanete se nad dva metry,“ pověděl vedoucí autor studie, Jonathan Bamber z britské University v Bristolu.

Při očekávaném oteplení planety o dva stupně mají největší vliv na úroveň hladin oceánů ledovce v Grónsku. Když bude oteplení vyšší, přispějí k růstu hladiny rovněž ledovce Antarktidy, které jsou mnohem větší. To by nastalo v případě, kdyby se planeta oteplila o pět stupňů.

Podle autorů studie by měl takovýto scénář obrovský dopad na naši planetu. Svět by podle nich přišel o 1,79 milionu kilometrů pevniny, což je ekvivalent velikosti Libye. Velkou část by z toho představovala polnohospodářská krajina, jako například delta řeky Nil nebo část Bangladéše.

Zvýšená hladina oceánů by rovněž znamenala hrozbu pro světové metropole, jako je Londýn, New York či Šanghaj. Autoři studie zdůrazňují, že na odvrácení této katastrofy máme stále čas, pokud se nám v následujících desetiletích podaří výrazně snížit emise.

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

hafblaf ( 23. května 2019 07:44 )

Klimatické cykly na zemi probíhají nezávisle na nás, ale nárust automobilů spalujících kyslík, fabrik, kácení stromů, likvidace travních porostů, regulace toků, zalévání krajiny betonem, nabádání ke spotřebnímu způsobu života a jiných inteligentních činností určitě přispívají k vybydlení planety.

Jan Brandis ( 23. května 2019 05:37 )

A když to na nás nezabere, tak příští rok ještě metřík přidají 😂

Lubomr Babek ( 23. května 2019 01:24 )

Vědci, jak je již běžně v posledních letech opět děsí svět svým zcela nedokazatelným tvrzením a vyslovováním závěrů o něčem o čem vůbec nic nevědí. Planeta vždy žila a stále žije svým tempem a proměnami u kterých nikdo na světě není schopen odhadnout, jak se bude klima chovat za pár dní, natož roků. Přijde mi směšné takto hystericky reagovat na procesy, které se tu po věky různě střídají. Klimatické cykly probíhají celé miliony let a je opravdu velmi troufalé povyšovat schopnosti člověka, který je tu z pohledu věčnosti pouze na takové kratičké exkurzi, že je lidstvu přisuzována taková moc, kterou nám vědci připisují. To síla přírody sama určuje běh dějin, ale jistě není v moci člověka tyto procesy zásadně ovlivňovat.

hafblaf ( 22. května 2019 23:00 )

Připadá mi, že to stejně nikoho nezajímá, zbohatlíci vidí jen své zisky a druzí mají co dělat, aby jim ty peněženky naplnili a sami se uživili.

illyria ( 22. května 2019 22:41 )

Nedávno jsem četla článek o tom, jak se nějaký ledovec zvětšuje... A bylo to na veřejnoprávní televizi... Celou historii byli změny klimatu...

Zobrazit celou diskusi
Další videa