„Vykopej tunel,“ řekl mu prý Bůh: Stařík ho kope už 18 let a nikdo neví, jak je dlouhý

Devětašedesátiletý Santiago Sanchez každý den vstane ve tři hodiny ráno. Sleze dírou v zemi do tunelu a kope. Večer se vrací s několika kilogramy zeminy, které tam během dne vykope. Dělá to tak už 18 let, každý den a hodinu od chvíle, kdy podle jeho slov přišel Bůh a přikázal mu, aby kopal. Vzal si to k srdci.

„To, co dělám, je duchovní příkaz od Boha,“ řekl důchodce místním televizním stanicím. Santiaga ale místní moc nechápou a je jim spíše pro legraci. Lidé v jeho okolí ho často nazývají bláznem, smějí se jemu i jeho pachtění, které podle mnohých nemá žádný smysl. Pro ty má muž jasný vzkaz. „Nikdo neví, co po něm Bůh bude chtít,“ nechal se slyšet Santiago. Sám sebe Salvadořan přirovnává k Noemovi a jeho arše. Podle něj se hrdinovi z knihy Genesis také každý smál do chvíle, než přišla potopa.

Replika Noemovy archy v životní velikosti popluje do Izraele. Váží 2 500 tun

Samotný tunel, který muž hloubí do země, navštívilo mimo několika reportérů i množství turistů, kteří se o něm doslechli z povídání. Někdy se zastaví a jdou se podívat, mnohdy i přijdou pozdravit samotného kopáče. Díře v zemi místní přezdívají „Boží tunel“ a o jeho délce se tu přou už několik let. Nikdo kromě jeho stvořitele na konci nebyl, a to i přes veškerou snahu televizních štábů. Většině reportérů se začne špatně dýchat už v jeho polovině. Santiaga Sancheze to nepřekvapuje. „Pouze já jsem oprávněn jít až na konec, protože jen já jsem „Boží kopáč tunelu“. Nikdo jiný tam nesmí,“ řekl chladně muž.

Jak je možné, že Sanitago vydrží v díře tak dlouho i při nízké úrovni kyslíku v ovzduší, je záhadou. Na otázku, kdy hodlá své pachtění ukončit, odpovídá, že netuší. Bůh mu prý dá znamení. Údajně mu ve snech sdělil, že až svůj úkol dokončí, odmění ho. No, uvidíme.