Hrobník kopal jámu kamarádovi, skončil v ní však sám
VIDEO: Jaké to je, když člověk jinému jámu kopá a sám do ní spadne zjistil na vlastní kůži hrobník Pavel Morávek (54) z Prostějova. Při kopání hrobu na hřbitově v Kostelci na Hané ho sklátil infarkt a on skončil na dně jámy. Díky rychlé pomoci kamaráda a špičkové práci olomouckých lékařů nakonec vstal z mrtvých.
„Já vím, že jsem pomáhal kamarádovi kopat hrob pro zesnulého kamaráda. Na nic jiného si nevzpomínám,“ konstatoval Morávek a dodal: „Kopal jsem a najednou jsem s sebou sekl. Ještěže jsme tam byli dva, to mi zachránilo život.“
Co se s ním dělo, neví
Co se vlastně stalo, zná jen z vyprávění. Probudil se totiž až na jednotce intenzivní péče olomoucké kardiologie.
„Já to beru jako takový paradox, že jsem prostě zemřel na hřbitově a že jsem záhy vstal z mrtvých.“ Podle Morávka ale může podobná příhoda potkat kohokoliv. „To se může stát i normálnímu člověku, že půjde na hřbitov někomu na hrob a tam se sesune,“ konstatoval Morávek.
Kamarád poskytl první pomoc
Morávkovým velkým štěstím bylo, že hrob nekopal sám. Jakmile se mu totiž zastavilo srdce a on spadl do jámy, kamarád druhý hrobník ho hned vytáhl a podle pokynů z dispečinku záchranky prováděl první pomoc. Vrtulník pak muže přepravil na specializované kardiologické pracoviště olomoucké fakultní nemocnice.
„Za to, že jsem vstal z mrtvých, vděčím kamarádovi. Nebýt jeho první pomoci, už bych tu nebyl. Hroby už ale kopat nebudu,“ řekl hrobník Morávek Blesku.
Hrobníkova příhoda je učebnicovým příkladem
Podle přednosty olomoucké kardiologické kliniky Miloše Táborského hrobník Morávek skutečně přežil svou smrt.
„Kdyby byl sám, šanci by neměl. Průběh té jeho příhody byl zcela typický pro jeho onemocnění – ischemickou chorobu srdeční,“ řekl Blesku přednosta Táborský a dodal: „Člověk necítí žádné potíže, je schopen těžké zátěže. Ta srdeční příhoda pak přijde nečekaně rychle a během 30 až 60 sekund přichází zhroucení organizmu, kolaps a bezvědomí. Bez okamžité pomoci člověk během pár minut umírá.“
Příhoda Pavla Morávka je podle přednosty kardiologie Táborského učebnicovou ukázkou, jak důležité je v určitém věku nezanedbávat prohlídky u lékaře a znát stav svého organizmu. „Člověk po čtyřicítce by si měl čas od času dát změřit tlak, zkontrolovat váhu, lipidy, glykémii. Měl by znát také svou rodinnou anamnézu. Prevence je totiž ta nejlepší investice,“ konstatoval Táborský.
Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.