V roce 1972 jedli kamarády, teď učí zvládat extrémy

Letadlo se v 12. října roku 1972 vydalo se sportovci na cestu s mezipřistáním v argentinské Mendoze v extrémně špatném počasí, neboť hrozilo, že vyprší povolení pro přistání v cíli trasy - Santiagu de Chile. A to bylo osudné rozhodnutí pro 45 lidí na palubě - členů týmu, jejich příbuzných a posádky, kteří zemřeli buď po pádu letadla v západně-amerických Andách, nebo později na následky zranění a zimy.

Přežilo jenom šestnáct lidí. Jídlo jim brzy došlo, a tak byli nuceni jíst maso a vnitřnosti svých mrtvých spoluhráčů. Rozhodnutí o kanibalismu padlo v okamžiku, kdy z rádia uslyšeli zprávu, že je už nikdo nehledá. Všichni totiž předpokládali, že jsou mrtví.

Nakonec přežili celých sedmdesát dva dní, a to díky Fernandu Parradovi (dnes 61) a Robertu Canessovi, kteří se vydali hledat záchranu. Bez jídla a vody ušli skoro sto kilometrů, než narazili na chilského poutníka, s jehož pomocí přivolali pomoc.

Sestra mu zemřela v náručí

Stroji se v pátek 13. října v 15:32 utrhl ocas a křídla, poté narazil do svahu a doklouzal se na ledovec, kde zůstal stát. Šestnáct lidí bylo mrtvých hned, včetně Parradovy matky Eugenie. Jeho sestra Susy mu pak zemřela v náručí.

„Byli jsme na místě, kde nic nežilo, odsouzeni zahynout,“ vzpomíná Parrado. Tehdy se naštěstí brzy vzpamatoval z šoku a převzal iniciativu. Kdyby to neudělal on, neudělal by to asi nikdo a opravdu by tam všichni zemřeli.

Ti, kdo přežili, se dnes zabývají hlavně poradenstvím, Stali se z nich specialisté na extrémní situace. Přednášejí, pracují pro různé firmy a mají i vlastní internetové stránky, kde se snaží zodpovídat dotazy a pomáhat ostatním. Angažovali se i nedávno, když radili zavaleným horníkům v Chile, jak se poprat se složitou situací, do které se dostali. Muži je poslouchali a všichni přežili.

A jak popisují, jak to po pádu letadla vypadalo a jak se cítili? Mluví zejména o hladu, zimě, zasněžených horách a zmrzlých mrtvolách všude kolem. Ty potom začali jíst, protože jim po deseti dnech došly zásoby. Když svítilo sluníčko a rozmrazilo trochu ledovec, na kterém přistáli, pili vzniklou vodu.