Svatba: Novomaželům je dohromady 190 let!

„Pohoštění máme zařízené, vína bude dost, cukroví se peče a bude i dort,“ vypočítávala paní Ludmila, co všechno musely sestřičky z domova zajistit. „Zatím jsem ještě Martináková,“ špitla stařenka při představování. Ale už v pondělí se to změní.

Vdá se za muže, kterého potkala před 27 lety u kostela na Velehradě. Ona byla vdova, on rozvedený. Začali spolu bydlet ve Vsetíně. Paní Martináková pracovala v nemocnici jako uklízečka, její přítel byl fotografem. „Žili jsme spolu krásně,“ usmála se na budoucího manžela paní Ludmila. „Stále se máme rádi,“ doplnil ji pan Otto, který už nemůže chodit.

Navzájem se oslovují Liduško a Otíčku. A neustále si spolu povídají. „Jednou v noci jsme nemohli spát, a tak nás napadlo, že se vezmeme. Sestřičky sehnaly šaty, objednaly prstýnky. Otíkův syn přiveze kytici,“ pokračovala v povídání stará paní. „Odpoledne budeme trénovat navlékání prstýnků,“ nakoukla do pokoje sestřička Květoslava Urbánková. A oba staříci její návrh souhlasně odkývali.

„I když máme tolik roků, tak se na tu veselku těším,“ svěřila se paní Ludmila při zkoušení svatebního kloboučku. „Tobě to, Liduško, tak sluší. Bude to krásný den,“ usmíval se pan Otto.

Otto Erban se narodil 29.5. 1910 v Jasenici u Vsetína. Jeho koníček, fotografování, se stal i jeho povoláním. Díky své profesi procestoval celou republiku a mnoho míst v Evropě. Bavil ho sport, a proto téměř nepil alkohol. Z prvního manželství, které skončilo rozvodem, má tři děti, dva syny a jednu dceru.

Ludmila Martináková se narodila 14.3.1918 ve Starém Městě u Uherského Hradiště. Celý život pracovala jako uklízečka v nemocnici. Několikrát ji vyznamenali a za dobrou práci dokonce dostala rekreaci u moře. Žádné děti neměla a o to usilovněji se starala o vážně nemocného manžela. Když ovdověla, tři roky byla sama.