Honza (13): Chci být námořníkem

Třináctiletý Honza z Ústí nad Labem má svůj svět, do kterého patří fotbal, kytara a jeden velký sen. I on odpověděl na výzvu Blesku a rozhodl se jeho čtenářům prozradit, jak vnímá dění kolem sebe.
Domluvit si s Honzou schůzku chtělo hodně trpělivosti a pevných nervů. Termín několikrát posunul, hodinu před návštěvou poprosil, jestli by redaktor nepřijel o něco později. Když ten zjistil důvod, přestal se na něj zlobit. Chápal ho. Pro třináctiletého kluka je logicky daleko důležitější fotbal s kamarády než otázky nějakého novináře.
Honza bydlí s rodiči a sedmiletým bráškou v panelákovém bytě na jednom ze sídlišť v Ústí nad Labem. Jeho život má jasně dané priority. Jen mu zatím není úplně jasné, která z nich je na prvním místě.
Skládám a uvažuju o folkové kapele
Nemůže se totiž rozhodnout mezi kytarou a fotbalem. Na první pohled dva zcela rozdílné zájmy Honzu ohromně baví. „Fotbal mě nejspíš neuživí, to už je pravděpodobnější ta kytara, skládám i vlastní písničky. Mám rád folk a chtěl bych s kamarády třeba jednou založit kapelu. Nevím, čím nakonec budu, ale mám svůj sen. Chci být lodníkem a plavit se na mořích a oceánech,“ říká.
Zatím ale chodí na základku do osmé třídy, pak plánuje gymnázium. „A pak bych zkusil toho lodníka. Rodiče s tím souhlasí, známky mám docela dobré,“ chlubí se. Přiznává, že na tom má velkou zásluhu máma. „Drží mě zkrátka. Musím se hodně učit, je na to dost přísná.“ Právě maminka a ještě učitel matematiky jsou pro Honzu největšími autoritami. „Vím, že se od nich můžu hodně věcí naučit,“ míní. Na dospělácích by jinak nic moc ani neměnil, jen by chtěl, aby si ho moc nevšímali...
Na oblečení si našetřím
V Honzově světě se vedle kytary a fotbalu najde místo ještě pro počítač a kamarády. Ostatní ho ještě moc nezajímá. „Občas se kouknu na zprávy, ale třeba politika mě vůbec nezajímá. Všichni mi tam připadají stejní.“
Dnešní teenageři s oblibou rozdělují lidi na ty, kdo jsou »in« a kdo »out«. Tohle má Honza vyřešeno rychle. »In« jsou podle něj ti, kteří chodí dobře oblečení nebo jsou to fotbaloví útočníci. Obránci jsou pak jednoznačně »out«. I Honza si dává na oblečení pozor, mezi spolužáky se na to dost hledí. „Mám rád značkové věci, ale rodiče mi je moc nekupují. Sám si na ně šetřím, dostávám kapesné za dobré známky,“ vysvětluje.
Mám holku a mám ji rád
Jeho žebříček hodnot? Na prvním místě je u něj úspěch, pak láska, peníze, dobré vztahy mezi lidmi, a na posledním místě krása. „Peníze jsou v dnešní době důležité. Jednou bych chtěl být hodně bohatý. Mít tak miliardu. Koupil bych si vilu, auto, počítač a rodičům bych dal milion. To by jim asi stačilo.“
Když přijde řeč na sex, Honza se upřímně zasměje. „Tak doma jsem se rozhodně o sexu nic nedozvěděl. Dost si toho řeknu ve škole s klukama.“ Na sex je ještě Honza přece jen mladý, ale na lásku už ne. „Chodím s holkou a mám ji dost rád. Akorát se moc nevidíme,“ říká. A na otázku: A ona má ráda tebe?, odpovídá: „Tak to nevím, zatím jsme si to ještě neřekli.“
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.