Daniel (12): Počítače jsou pro mě celý svět

I když je dvanáctiletý Daniel z Prahy nejmladším teenagerem, který se rozhodl prozradit čtenářům Blesku, jak vidí svět, do redakce přišel odhodlaně.
Poznat, jak to chodí v nejprodávanějších novinách v zemi, bylo totiž jeho přání.
Je celý v černém – černé kraťasy, černé metalácké tričko s kostrou, černé žabky a stříbrný masivní náramek na černé kůži. „Oblečení je pro mě důležitý. Hlavně mám rád pěkný metalový trička a značkový boty,“ spustí Daniel. „Kámoše ale podle oblečení nehodnotím. Nevadilo by mi, kdyby chodil celý oháknutý od Vietnamců. Důležitý je, aby to byl opravdu kámoš a hlavně nesmí bonzovat.“ Být dobrým kamarádem se snaží i Daniel. Dokonce se postavil i o rok staršímu klukovi, který se navážel do jeho spolužáka.
Celý Danův svět jsou počítače. „Je to můj největší koníček. U něho sedím skoro celý den. Nejraději hraju hry,“ přiznává, ale zase má jasno v tom, co by chtěl jednou dělat: „Určitě programátora.“
Kromě počítačových her má rád i sci-fi literaturu a muziku. „Totálně in je numetalová skupina Slipknot. Ti se mi fakt líbí. Z českých neposlouchám nikoho. Všechno je to taková dechárna,“ říká s patrným despektem.
Školu nemám rád
I když má dobré známky, jen jedničky a dvojky, škola mu k srdci zrovna nepřirostla. „Všichni učitelé jsou naprosto out. Jsou divní a nepříjemní. Naprosto nejhorším předmětem jsou dílny. A taky nechápu, proč z češtiny automaticky nemám jedničku, když jsem přece Čech?“ diví se.
Totálně mimo něj jde nejen politika, ale kupodivu i sport. „Znám Topolánka a Paroubka. Po něm nedávno házeli vajíčka, to se mi líbilo,“ usmívá se nad událostí, kterou bere jako povedenou lumpárnu. „Sport taky moc nemusím, nekoukám na něj ani v televizi. Ale na kole se s klukama projedu.“
Chtěl bych mít dlouhé vlasy
Autoritou jsou pro něj rodiče. „Jsou docela v poho. Dám na jejich rady. Říkají mi třeba, abych nechodil za školu a vím, že v tom mají pravdu. Jen mi nechtějí dovolit, abych si nechal narůst vlasy jako mají správní metaláci,“ lituje smutně. A co mu vadí na dospělých? „Že když něco udělám, co oni kdysi taky udělali, tak mě za to seřvou,“ nechápe Daniel, který hned ožije při otázce na tři přání. „Kdybych měl tři přání, tak bych zrušil školu, zrušil hip hop a navrhl si vlastní počítačovou hru.“
Třeba to jednou jako programátor dokáže. Úspěch je totiž pro Dana na prvním místě, za něj umístil dobré vztahy mezi lidmi, pak lásku, krásu a nakonec peníze. Finance totiž zatím moc řešit nemusí. „Dostávám kapesné. Asi 400 korun na měsíc, ale musím za to doma pomáhat. Třeba vynáším odpadky, srovnávám koberce nebo zalévám kytky. Peníze si šetřím a pak si za ně koupím něco na počítač.“
S planetou to jde z kopce
Budoucnost jako takovou ale Dan nevidí moc růžově. „Myslím si, že planeta nám moc dlouho nevydrží. Pořád říkají, jak je zaplavená odpadky a že dochází ropa. Ale moc se tím zase netrápím, říkám si, že to stejně přijde, až už budu mrtvý.“
Když přijde řeč na sex a co o něm ví, trochu se začervená, ale odpovídá statečně. „S rodiči se o něm nebavíme vůbec. Ale s kámošema jo a když chci něco vědět, najdu si to na internetu. Už jsem dal holce pusu, ale jinak si myslím, že mám čas tak do 18 let. Stejně ty holky v naší třídě jsou takový nepříjemný,“ říká a než se rozloučíme, ještě prozrazuje, že chce rodiče překvapit: „Chtěl bych vydržet měsíc bez počítače. Vůbec nevím, jak to zvládnu, ale udělalo by jim to radost...“
myslím že o něm píšou právě proto, že to je takovej obyčejnej 12letej kluk. Není nad to někdy napsat něco ze života