Polská tragédie: Kdo přinutil pilota přistát?

Kdo dal pokyn pilotovi, aby i přes upozornění řídící věže, že je smolenské letiště Severnyj uzavřeno, přistál? Na palubě vezl čelní představitele Polska v čele s prezidentem Kaczyńskim. Byly tam také špičky armády. Od koho tedy přišel osudový pokyn?

Je jisté, že dokud nebudou prozkoumány záznamy z černých skříněk, jež byly nalezeny během sobotního odpoledně, odpověď na tuhle otázku znát nebudeme. Jedna z ruských vyšetřovacích verzí ukazuje právě na chybu pilota. Polsko ale zřídil vlastní vyšetřovací tým, který tragédii prošetřuje.

Osudovou se podle expertů mohla stát samotná volba, na kterém letišti přistát. Jedná se o menší letiště, které rozhodně není vhodné pro přistání tak velkého letadla jakým je Tupolev TU 154, natož s státními představiteli na letišti. Letištní odborník Vladimír Chupík uvedl, že pro přistání stroje tohoto typu je potřeba přistávací dráha dlouhá nejméně 2400 metrů a široká 35 metrů. A to za ideálních podmínek, to znamená za příznivého počasí, nikoli za mlhy! Smolenské letiště Severnyj disponuje dráhou dlouhou 1600 metrů a širokou 38 metrů.

Zřejmě to, co rozhodlo o výběru smolenského letiště, byla jeho krátká vzdálenost od místa, kde se měl konat výroční ceremoniál. Přistání v Minsku nebo v Moskvě, jak doporučovala řídící věž letiště Severnyj, by znamenalo zdržení. Téměř stočlenná delegace by tak musela ujet stovky kilometrů zpět auty. Zdrželi by se, zato by zřejmě všichni žili...

Co se ví?

Letiště Severnyj, kde bylo naplánováno přistátní vládního letounu, bylo pro mlhu uzavřeno a pilot dostal pokyn, aby přistál v Minsku nebo Moskvě. Rozhodl se ale přistát podle původního plánu ve Smolensku. Údajně při čtvrtém pokusu letadlo havarovalo.

"Máme informace, že k havárii došlo při čtvrtém pokusu o přistání, ale proč jich bylo tolik, to ukáže až vyšetřování," řekl agentuře ITAR-TASS informovaný zdroj.

Obě černé skříňky byly nalezeny. První krátce po havárii, druhá asi v 18 hodin. První informace potvrzují spekulace. Pilot se zřejmě pokoušel přistát v mlze i přesto, že ho řídící věž naváděla na přistání v Moskvě nebo v Minsku.

Očití svědci z okolních vsí hovořili o tom, že letoun se několikrát pokoušel přistát. Krátce před úderem letounu o zem bylo opět slyšet řev motorů běžících na plné obrátky; pilot se zřejmě těsně nad zemí pokusil přistávání přerušit a znovu nabrat výšku.