Exministr Lipavský pro Blesk: Írán se neštítí ničeho! A Putin může otevřít frontu v Pobaltí
Situace na Blízkém východě je podle exministra zahraničí a poslance Jana Lipavského (za ODS) mimořádně vážná. V rozhovoru pro Blesk připouští, že česká vláda nasazuje maximum prostředků, aby dostala občany z regionu bezpečně domů, a v hodnocení jejího postupu je nezvykle zdrženlivý. Kritizuje ale komunikaci ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Zároveň varuje, že Írán má balistické rakety s doletem až do Evropy a že napjaté situace může podle něj využít i ruský prezident Vladimir Putin.
Blesk: Jak hodnotíte současnou situaci na Blízkém východě? Jak dlouho může konflikt podle vás trvat?
Jan Lipavský: „Situace je mimořádně vážná. Jde o nejrozsáhlejší konflikt na Blízkém východě za poslední desítky let, pokud jde o počet zasažených zemí, lidí i celkový rozsah zapojených aktérů. Zároveň v tuto chvíli není jasné, jak konflikt skončí, i když se v některých zemích částečně obnovuje provoz.
Je zřejmé, že Írán – bez ohledu na to, kdo je právě u moci – se nehodlá vzdát. Útoky tak mohou pokračovat i na pro nás známá města, jako jsou Abú Zabí nebo Dubaj. Írán zjevně tyto kapacity v nějaké formě udrží a není jisté, že protiletecká obrana vždy zachytí všechny útoky. Situace se vyvíjí prakticky každou hodinu a každý den, takže v tuto chvíli nedokážu odhadnout, jak bude konflikt pokračovat.
Pro nás jako pro Česko by mělo být prioritou postarat se o naše občany a zajistit, aby se ti, kteří potřebují, dostali bezpečně domů – ať už po vlastní ose, nebo s pomocí státu.“
Zvládá podle vás vláda situaci dobře, i vzhledem k výtkám některých občanů?
„Po technické stránce stát podle mě využívá dostupné prostředky efektivně. Bavíme se o využití vojenských kapacit, repatriačních letech a dalších možnostech. Je potřeba říct, že zorganizovat jediný repatriační let je poměrně náročné. Musíte sestavit seznamy lidí, získat potřebná povolení a zajistit, aby se lidé dostali na letiště včas.
Typicky se navíc repatriace dělá v místě, kam nelétají komerční linky. Proto se nasazují státní prostředky. Někdy je potřeba organizovat autobusovou dopravu do vedlejší země nebo na letiště, kde lze přistát – například z Izraele do Egypta nebo z Jordánska. To všechno je logisticky velmi složité a je s tím hodně práce.“
Kritizoval jste ale komunikaci. Co přesně podle vás nebylo v pořádku?
„Myslím si, že Petr Macinka hrubě podcenil komunikační stránku věci v neděli a v pondělí. Teď už se mi zdá, že jeho vyjádření jsou klidnější, věcnější a odpovídají tomu, jak by měla komunikace v takové mimořádné situaci vypadat.
Když vypukne válka a lidé se ocitnou v nouzi, nikdo není zvědavý na dlouhé průpovídky nebo osočování novinářů či bývalé vlády. Má se řešit to, co pomůže lidem na místě. A tam si myslím, že to prostě neodhadl a nezvládl.“
Udělala podle vás vláda maximum pro návrat Čechů domů?
„Myslím si, že po technické stránce vláda nasazuje maximum prostředků. Situace se ale vyvíjí velmi dynamicky a já nejsem součástí toho systému, takže nedokážu posoudit všechny možnosti nebo to, co se případně ještě chystá. Proto jsem v tomto směru velmi zdrženlivý v nějaké kritice – kromě té komunikace, o které jsem mluvil.“
Karel Havlíček na bezpečnostní konferenci na Hradě řekl, že by se Česká republika měla postavit za Izrael a Spojené státy. Souhlasíte s tím?
„Ano, souhlasím. Napsal jsem to i veřejně. SPD s tím ale nesouhlasí, takže by si měli udělat pořádek ve vládní koalici, pokud to říká Karel Havlíček.
Je to přesně ten problém – obávají se vnitřních rozporů. Proto také nesouhlasili s tím, aby Sněmovna přijala usnesení na podporu Izraele a Spojených států. Navrhoval to Pavel Žáček. Pokud to ale Karel Havlíček říká veřejně, tak je otázka, proč pro to pak on nebo jeho kolegové ve Sněmovně nehlasovali.“
Obáváte se, že by se konflikt mohl proměnit v dlouhou válku, podobně jako v Iráku nebo Afghánistánu?
„V tuto chvíli nevidím žádnou politickou linii jednání mezi Íránem, Spojenými státy a Izraelem, která by směřovala k zastavení válečných operací. Dříve vždy probíhala alespoň nějaká zákulisní jednání. I když nepřinášela výsledky, fungovala jako kanál, přes který se nakonec dalo dohodnout na zastavení bojů.
Dokud neuvidím alespoň náznak takových zákulisních jednání mezi poradci nebo diplomaty, tak musíme počítat s tím, že každý den budou létat rakety a probíhat bombardování – jak ze strany Izraele a Spojených států v Íránu, tak ze strany Íránu vůči okolním zemím.“
Podle izraelského ministerstva zahraničí můžou íránské rakety doletět až ke Slovensku. Je to dle vás reálná hrozba?
„Írán se neštítí vůbec ničeho. Víme, že má balistické rakety, které mohou doletět až do Evropy. Nikdo nevyloučil, že byly zničeny některé sklady, ale stále mohou existovat funkční systémy. Írán je navíc velmi efektivní v budování podzemních skladů a maskování zásob.
Netvrdím, že se to nutně stane, ale to riziko tu je – a dostřel těch raket sahá až do střední Evropy. O to víc to podle mě ukazuje, že bychom měli investovat do naší obrany.“
Může tento konflikt trochu zastínit současný vývoj na Ukrajině? Že se zkrátka na tu válku trochu zapomene, což napomůže Putinovi?
„Možná mediálně, ale fakticky válka na Ukrajině pokračuje každý den. Dokonce se zdá, že Ukrajinci teď místy Rusy mírně vytlačují a zmenšují území, které Rusko kontroluje. Uvidíme, jestli jde o obrat trendu, nebo jen o lokální protiofenzivu.
Ty úspěchy ale nejsou zanedbatelné – bavíme se o stovkách kilometrů čtverečních území, které Ukrajinci nově kontrolují. To ale neznamená, že by válka ztratila na významu.
Pokud se Putin dostane pod tlak, obávám se naopak, že by se mohl pokusit otevřít novou frontu, kde by mohl vykázat úspěchy. Nejčastěji se v této souvislosti mluví o Pobaltí. To by byla velká zkouška pro NATO, pro Evropu i pro Českou republiku.“
Nechci bejt zlej , ale nevic valek v historii rozpoutali krestane. Vubec nechapu tu zrudnost a touhu lidi mlatit se po lebeni . Jednou to vsechno skonci peklem , ktere si sami rozpoutame. Pak vam tyhle valky kvuli tomu kdo jak jmenuje Boha jehoz existenci nikdo nikdy nedokazal . Tak tohle fakt velkej duvod se vzajemne vymlatit . Nebude to mit viteze.