Češi mají nejdražší elektřinu, uvedli evropští statistici. Proč platíme jak mourovatí?!
České domácnosti platily za elektrickou energii v letošním 1. pololetí nejvíc v celé evropské sedmadvacítce. S takovou zprávou přišli statistici z unijního úřadu Eurostat, když ceny energií v jednotlivých zemích porovnali s kupní silou jejich občanů. Co za tím je a můžou se ceny nějak umoudřit?
Eurostat ve svém srovnání používá fiktivní měnu Standard kupní síly, tzv. PPS, která zohledňuje rozdíly v kupní síle v jednotlivých zemích. V tomto srovnání platí české domácnosti za elektřinu 39,16 PPS za 100 kilowatthodin. Pro srovnání, na nejlevnější Maltě to bylo pouhých 13,68 PPS za 100 kilowatthodin.
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy je situace obzvlášť zarážející s ohledem na to, že je Česko čistým exportérem elektřiny, dokonce patří do pětky největších vývozců. Zbylé čtyři země z této skupiny, tedy Švédsko, Francie, Slovinsko a Slovensko, přitom mají ceny pod průměrem Unie.
„Cena elektřiny v Česku je o závratných 84 procent vyšší, než odpovídá průměru její ceny ve čtyřech zmíněných zemích,“ napsal Kovanda Blesku.
Proč, když si elektřinu vyrábíme a ještě vyvážíme, tedy platíme jak mourovatí? Podle analytika XTB Jiřího Tylečka jsou na vině hlavně vysoké odvody a malé výplaty. „Hlavním důvodem, proč jsou ceny elektřiny v Česku při přepočtu na kupní sílu nejvyšší v EU, je kombinace vysokých distribučních poplatků, daní a nízké úrovně mezd ve srovnání se západní Evropou,“ uvedl analytik.
Podle výkonného ředitele Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiřího Gavora se ale blýská na lepší časy. „Statistiky Eurostatu zachycují, co reálně platíme ve fakturách … to se bohužel v situaci, kdy dodavatelé ty ceníky snižují, přece jenom promítá se zpožděním,“ vysvětlil Blesku.
Podle statistik ANDE, které se zabývají současnými ceníky, se tedy v následujícím období dá očekávat snížení i právě cen vyjádřených v PPS. „Tam už si Česká republika stojí podstatně, podstatně lépe, dostáváme se pod průměr. Ono nějakou dobu trvá, než se ty nabídky s těmi průměrnými cenami srovnají,“ vysvětlil Gavor.
Návrh ERÚ: Připlatíme stovky korun?!
Regulovaná složka ceny energií pro domácnosti má příští rok stoupnout v průměru o stovky korun. Počítá s tím návrh Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Část ceny elektřiny pro domácnosti určovaná státem by podle regulátora měla oproti letošku vzrůst o 2,7 %, u plynu o 4,7 %. Nejde ale zatím o finální ceny, jejich výše se ještě může výrazně změnit.
Zveřejněné návrhy počítají s aktuálně schválenými příspěvky státu, včetně dotací na podporované zdroje energie (POZE) ve výši 24,6 miliardy Kč. Hnutí ANO avizovalo, že v případě sestavení vlády bude chtít přesunout veškeré výdaje na POZE na stát, což by naopak podle ERÚ snížilo regulované ceny pro domácnosti asi o 15 %.
„Jestli se naplní sliby a volební program nastupující vlády, tak v roce 2026 už konečně zmizíme z toho prvního místa (nejdražší elektřiny v EU – pozn. red.). Ta platba představuje dost velkou položku z celkové ceny. Je to zkrátka 495 korun za megawatthodinu bez DPH. S DPH téměř šest stovek,“ komentoval návrh Jiří Gavor.
ANO, proto ve volbách zvítězilo ANO.