První dáma ODS Eva Decroix pro Blesk: Babišův děsivý scénář pro Česko! A co pád Blažka?
Hnutí ANO je pouťové přáníčko, které si lidé koupí a nevědí, co v něm je, říká ve velkém profilovém rozhovoru pro Blesk poslankyně ODS a lídryně kandidátky koalice Spolu na Vysočině Eva Decroix. Jak reaguje na pád ministra spravedlnosti Pavla Blažka? A je podle ní je výhra Spolu ve volbách reálná? Má Petr Fiala její důvěru? A proč se obává hrozící vlády hnutí ANO s SPD. Bude z ní ministryně? A jak zvýšit zastoupení žen v politice?
- Eva Decroix (43) je poslankyně ODS z Jihlavy. Narodila se v Ostravě, studovala ve francouzské Brétagni a Lille. Z Francie má i manžele, Rémi, který se za ní přestěhoval do Jihlavy. Společně provozují kousek od města restauraci Bistrot de Papa.
- Kromě politiky se Decroix věnuje advokacii a mediaci konfliktů se zaměřením na rodinné právo. Její disertační práce se věnovala porovnání rozvodového procesu mezi Českem a Francií a možnosti implementace francouzského postupu do českého práva.
- Její politická kariéra začala relativně nedávno. Poprvé byla zvolena až v roce 2020 do krajského zastupitelstva Vysočiny, dříve ten samý rok nahradila odstoupivšího jihlavského zastupitele Petra Laštovičku, který odstoupil kvůli medializovaní jeho kauzy s dluhy. Ve volbách v roce 2021 uspěla na kandidátce Spolu a stala se první místopředsedkyní poslaneckého klubu ODS.
- Od roku 2024 je také místopředsedkyní ODS. Ve sněmovně působí v zahraničním a ústavně-právním výboru, dále v podvýboru pro problematiku domácího násilí a vede podvýbor pro podporu demokracie a lidských práv v zahraničí.
Blesk: Na úvod rozhovoru se musím zeptat, jak vnímáte kauzu darovaných bitcoinů za miliardu od drogového dealera ministerstvu spravedlnosti, kvůli které rezignuje ministr Pavel Blažek? Jak se na jeho působení díváte?
Eva Decroix: Předně je potřeba říct, že jsou to události, které jsou velmi překotné. V pátek dopoledne jsme měli ještě úplně jiné informace než v pátek odpoledne. I proto si jako právník od nich dělám trošičku odstup, abych byla schopná zhodnotit právně, co se stalo. Politicky je to ale velmi smutná situace, ať už pro voliče, kteří to sledují nebo pro ministerstvo spravedlnosti, které tímto utrpělo na reputaci. Kauza je samozřejmě nepříjemná i z pohledu celého předvolebního klání. Takže shrnuto podtrženo, jsem nepříjemně zaskočená celou tou situací.
Z čeho plyne zaskočení?
Zaskočení pramení z povahy celé kauzy, která je poměrně neuvěřitelná. Informace mám především z veřejných zdrojů, ale samozřejmě je to překvapivé, obtížně obhajitelné. Pavel Blažek je můj kolega, na mnoha zákonech jsem s ním spolupracovala, justice mi vždycky nějakým způsobem byla blízká, takže je to nepříjemné po lidské i profesní rovině. Navíc celá ta situace nabrala velmi rychlý spád. Na straně druhé, považuji Pavlovo rozhodnutí (podat demisi), které učinil v pátek, za správné.
Je možné, že vám tato kauza Pavla Blažka uškodí ve volbách?
Celá kauza souvisí s jednou osobou ve straně a je na nás přesvědčit voliče, že to, co tvrdíme čtyři roky, co čtyři roky konáme, není tímto v žádném ohledu ohroženo. Pod to se plně podepíšu a jsem připravena to vysvětlovat a přesvědčovat voliče. Protože na mém přístupu, na mém postoji, na mé práci se pátečním dnem nic nezměnilo.
Měl by Blažek odstoupit i z jihomoravské kandidátky Spolu?
A to jsou věci, které jsou nyní otevřené k diskuzi s kolegy, možná i k jeho vlastnímu zvážení.
V posledních hodinách se objevují spekulace, že vy nahradíte Blažka na pozici ministryně spravedlnosti. Je to pravda? Jak na to reagujete?
Obsazení vlády komentuje a měl by komentovat předseda vlády. Ten se vyjádřil tak, že to učiní v průběhu příštího týdne.
Dostala jste od něj nabídku?
Opravdu si myslím, že komentovat to má on.
A přijala byste takovou nabídku? Přece jen jde o krátké období před volbami, otázkou je, co byste tam stihla udělat.
Uvidíme. Tyto spekulace jsou v zásadě zcela předčasné a předtím, než celou situaci bude komentovat pan premiér, tak se k tomu nebudu vyjadřovat.
ANO je pouťové přáníčko
Předvolební kampaň začala, vy jste v koalici Spolu začali s vaší tour a slogan, kterým rámujete kampaň je „Teď jde o všechno!“. Pokud si právně pamatuji, stejným sloganem startoval kampaň Petr Fiala i v roce 2021. Je to tedy tak, že každé volby jde o všechno?
Každé volby jde o všechno a každé volby říkáme voličům, že toto jsou přelomové a důležité volby. A pak samozřejmě jsou různé černé labutě, externí záležitosti, které nám pronikají do našeho malého českého domácího světa. Tentokrát je zřejmé, co nám proniká do našeho světa, ať už je to Trump, ať už je to Orbán, ať už je to Putin. Aktuálně možná končí jedno období celých geopolitických dějin, které začalo někdy po druhé světové válce a začíná nějaké nové. A je otázka, kam naše republika bude patřit v tom dalším období.
Vnímám to, že to takto chápou už i lidé, které potkávám v kampani na ulici. Takže to heslo nyní odpovídá i polarizaci a náladě ve společnosti, kde mnozí vnímají, že se dějiny lámou a teď jde o všechno, co se tu povedlo vybudovat za posledních třicet let. Máme jeden politický a společenský tábor, který by byl radši, kdybychom to Rusko nechali dělat, co chce a tvrdí, že nám vlastně neubližuje a prostě stačí zařídit mír a tečka. A pak je tady ten druhý, který říká s ohromně zdviženým prstem pozor na to Rusko. Dávejme pozor, na to, o co Rusku jde a co chce, kdysi jsme pozor nedávali a bolelo to několik desítek let. Tady se to láme, proto jde o všechno.
A je to opravdu takto postavené na dvou na sobě odporujících pólech? Protože i v hnutí ANO, tedy v nejsilnější opoziční straně, lze najít lidí jako třeba Karel Havlíček nebo Jaroslav Bžoch, kteří podobně jako vy říkají, že Ukrajinu je nutné podporovat, že je potřeba se postavit Putinovi, najít peníze na zbrojení, a podobně. Možná jenom nesouhlasí s některými programovými body, které nabízíte vy. Je to tedy opravdu tak rozdělené a není nic mezi tím?
A co je mezi tím? Nedělat nic? Že někdo bude jenom mluvit, ale nebude dělat nic a bude zpochybňovat jednu i druhou variantu? Bude se snažit říkat, my stojíme uprostřed? Nic takového není, buď jdeme na ruku Putinovi tím, že jen žvaníme, anebo nejdeme na ruku Putinovi, tím, že stojíme rovně, sorry jako.
Buď budeme stát jednoznačně za naší bezpečností, za ochranou naší demokracie a ochranou naši suverenity, nebo toto zpochybňujeme a relativizujeme. A to znamená, že o tom nestačí jenom mluvit, ale je potřeba k tomu podniknout konkrétní kroky, ať už to může být muniční iniciativa, navýšení rozpočtu, podpora našich spojenců, a podobně. Všechny tyto kroky ANO více či méně zpochybňuje.
Takže, chcete říct, že pokud někdo bude volit hnutí ANO, jde automaticky na ruku Putinovi?
Vzpomínáte si na taková ta pouťová přáníčka, které jste si koupili za 10 Kč, a nevěděl jste, co v tom je? Tak to je přesně dneska hnutí ANO. Pokud někdo volí hnutí ANO, tak vůbec neví, co za to dostane. Takové překvapení za kačku, vyjde nebo taky ne. Možná tam bude něco blyštivého a možná to přinese něco, co jste vůbec nechtěli a hrozně vás to zklame. Pozdě bycha, jak se říká.
Hnutí ANO není konzistentní v názorech a není konzistentní v hodnotách. Začalo jako liberální pro-podnikatelské hnutí, pak vyluxovalo celou levici, až je dneska téměř na extrémní pravici. Hnutí ANO nám ani nedává jednoznačnou odpověď, jakým způsobem by se chovalo v zahraničních otázkách. Takže je to takové opravdu pouťové přáníčko, tombola. Vhodíte lístek, ale nevíte, co dostanete. Třeba hranolku, nebo třeba orbánovskou demokracii.
I na Vysočině lidi řeší Rusáka
Co se týče překvapení, ještě jsem nenašel váš, míněno koalice Spolu, předvolební program. Co v něm bude a kdy ho zveřejníte?
U nás je vlastně krásné a jednoduché, že nemusíme vymýšlet žádné nové programové bomby, protože za nás mluví práce a, že to, co jsme říkali na začátku roku 2021, říkáme a děláme celé volební období. A to jsou kroky, ve kterých nadále pokračujeme a které jsou pro nás důležité. Ať už je to otázka silné prosperující ekonomiky, zdravého státu, který efektivně hospodaří, sebevědomé a aktivní zahraniční politiky, nebo podpora těch, kteří v nějakém okamžiku potřebují pomoc od státu. Toto jsou věci, které my nemusíme na rozdíl od hnutí ANO vymýšlet. Stejně tak nemusíme vymýšlet žádné třaskavé a bezobsažné citáty, které má nyní například paní Maláčová na svých plakátech.
Samozřejmě, že je důležité v programu našim voličům také ukázat jednotlivé kroky, kterými budeme tuto vizi naší budoucnosti naplňovat. Ale to, kterým směrem koalice Spolu chce jít, o tom nikdo nepochybuje. To je výhoda stability a toho, že si nekupujete zajíce v pytli. My jsme za celou dobu neuhnuli od našich základních hodnot a směru, který zastáváme pro naši budoucnost a volič to ví.
Když se bavíme o těch programových prioritách, tak v kampani zmiňujete bezpečnost, zahraniční témata, ekonomika, prosperita. Když jsem si procházel váš profil práce, tak se spíš věnujete sociálním, rodinným a ženským tématům, i když se vyjadřujete i k zahraničním otázkám. Zůstane v kampani prostor komunikovat i vaše témata?
Já jsem členka zahraničního výboru, takže velkou část své práce jsem věnovala právě zahraničním otázkám. Otázky zahraniční politiky a otázky bezpečnosti, jsou za mě téma číslo jedna. Souvisí to i s tím, že můžete jen poměrně obtížně řešit sociální, rodinná či ženská témata, nebo školství, zdravotnictví, bydlení a podobně, pokud je ohrožen ten základní bezpečnost. S ní souvisí i demokracie a zachování systému, který nám tady funguje. Všichni se tady chceme mít dobře a chceme mít samozřejmě i nadstavbu, na kterou jsme si v západní Evropě zvykli. K rodinné politice jsem se nicméně nejčastěji vyjadřovala v souvislosti s justicí. Máme připravený zákon se změnou opatrovnického řízení a se změnou rozvodového řízení. Mám radost, že zjednoduší složitou situaci mnoha rodinám a hlavně dětem. Toto téma jsem si přinesla ještě z advokátních a soudních lavic a mám radost, že jsme nyní zákon ve třetím čtení schválili
U sociálních témat jsem co se mé odbornosti či hloubky, do které se jim mohu věnovat, opatrnější, protože nejsem v sociálním výboru. Ale jsou to témata, která tím, že proběhla krize a u některých lidí bylo najednou složitější vyjít s příjmy, tak samozřejmě se tomu tato vláda i každý aktivní poslanec věnoval. Řešili jsme důchody, řešili jsme jednotnou sociální dávku, podporu studentů či dostupné bydlení teď budeme řešit jednotné hlášení zaměstnavatele. Opozice často říká, že se nevěnujeme problémům obyčejných lidí a že jsme takzvaně ukrajinská vláda, ale zapomínají dodat, že všechny důležité reformy, na které se bývalá vláda vykašlala, jsme zvládli a tyto reálně zlepšily život lidí.
Když ale jedu nazpátek na tu svoji Vysočinu, tak mne až překvapuje, jak silně lidé řeší strach z Rusáka, ta zkušenost z minulého režimu v obyčejných lidech opravdu je. Ti, kteří zažili minulý režim, tak chtějí vědět, že jsme poučení, připravení a jsme schopní tomuto čelit. Samozřejmě pak přijde řeč i na problémy každodenního život, řešíme rodinu, práci, dopravu. Bavíme se o reformách, které proběhly nebo které by ještě bylo potřeba. Vždycky je co posouvat dál.
ANO a ODS je cesta do pekel
A budete jako vláda pokračovat dále? A myslím tím jak programovou shodu se Starosty a případně i Piráty, ale taky i matematicky. Zatím to na volební vítězství nevypadá podle průzkumů.
Já si myslím, že je zbytečné spekulovat, jak to celé dopadne. Na straně druhé, situace je poměrně čitelná. Na jedné straně máme strany, které v zahraniční politice jsou buď velmi váhavé, relativizující nebo otevřeně proti EU, proti NATO. Na straně druhé máme aktuální spektrum vládní koalice, a to jsou strany, které mohou být více na pravici nebo na levici, ale v zásadních hodnotových otázkách se shodnou. A jestli já si dokážu někde představit průnik, tak samozřejmě je to na tom stejném základu, na kterém se formovala koalice v tomto volebním období. A tím neříkám, že mne některé ty strany nebo jejich politici někdy neštvou. Ale s ANO já bych do koalice opravdu nešla.
Ale, když vidím ten druhý tábor, tak je pro mě poměrně děsivá představa, že by mohlo vládnout ANO s SPD. A je úplně jedno, jak se proti tomu hnutí ANO dnes vymezuje, protože vědí, že jim to škodí. Nikoho jiného k sobě ANO totiž jinak nemá. Při představě vlády ANO s SPD a eventuálně komunisty, tak tam opravdu nevidím nějaké světlé vyhlídky a pro Českou republiku naopak je to děsivý scénář.
K tomu ANO a SPD se ještě vrátím. Položím jinak tu otázku, umíte si představit vládu s Piráty, vzhledem k tomu jaký dramatický jejich odchod z vlády loni na podzim byl? A taky vzhledem k tomu, jak vůči vám otočili v opozici, jejich slovní hříčka Odsáno má až korupční kontext.
Piráti se chovají často velmi nerozumně. Nicméně záleží to na tom, jakým způsobem to dopadne a zda je budeme potřebovat ke skládání koalice. Pokud ano, považuji za politicky odpovědné s nimi o tom jednat. Samozřejmě taky záleží, jakým způsobem se k tomu postaví oni a jak budou rozumní.
Říkala jste, že je pro vás poměrně děsivá představa vlády ANO a SPD. Nebylo by v tom případě politicky odpovědné skládat vládu ANO a ODS?
Nebylo. Za prvé, tím krokem zásadním způsobem zradíte veškeré voliče. A ad dvě, tam je nulový politický průnik. A pokud politiku začneme dělat tak, že se vlastně staví jenom na moci, tak pošlapáváme politickou soutěž a tím de facto i demokracii. My s ANO nemáme v těch základních hodnotách žádný politický průnik, protože prostě ANO žádné hodnoty nemá a je kam vítr tam plášť. To není seriózní partner. Proto si opravdu nedokážu představit, a osobně to zcela vylučuji, že bychom s nimi složili vládní koalici. Pamatujme na to, že ODS už tu možnost měla a věděla, že to je cesta do pekel a já jsem o tom přesvědčená i nadále.
Koalici s ANO považuji za nejhorší možný scénář, ať už pro ODS nebo pro tuto zemi. Protože ODS je stále nejsilnější a nejstabilnější strana schopná tuto zemi spravovat nebo být přinejhorším opozicí, která bude hnutí ANO brzdit v rozkladu státu. Pokud by ODS šla do holportu s ANO, pak nám tady zaniká přesně tato síla, která i kdyby měla být v opozici, tak prostě musí zůstat tím, čím je a stojí na nějakých hodnotách. Ale i přes veškerý pesimismus, kterému mnozí dnes podléhají jsem stále přesvědčená, že to nakonec vyhrajeme. Protože prostě lež má krátké nohy a do voleb nedoběhne.
Takže pro vás stále důležitější ta politická větev, než třeba to, i když na silu, s hnutím ANO složit a zabránit tím účasti SPD na vládě?
Vládnout můžete s někým, s kým máte alespoň základní politický průnik v těch základních otázkách. Jinak je to podvod na voliče, který si nakonec ta strana odskáče. Vzpomeňme si na socany. My s ANO průnik mít nemůžeme, když oni názory mění jak ponožky a překrucují si fakta, jak se jim to hodí. Vládnout můžete s někým, komu věříte a víte, co od něj čekat.
Moje ambice končí tím, že vyhrajeme volby
Když jsme při té příští vládě, vy jste lídryní kandidátky na Vysočině, takže docela vysoko postavená pozice v rámci koalice. Je to vstupenka na vaše jméno do další vlády?
Je to vstupenka k tomu, abych udělala vše pro to, abychom vyhráli volby. A tu stejnou vstupenku má dnes každý politik Spolu, který je kdekoliv na kandidátce, ať na prvním nebo na posledním místě. Když vidíme volební průzkumy, tak máme pořád ještě určitý kousek, který je potřeba dohnat. Já věřím, že na to máme a dáme to.
Přemýšlet nyní o tom, kde by kdo chtěl sedět, je teď úplně zbytečné. Každý něco umíme a něčemu se věnujeme, tak teď pojďme lidem ukázat, že jsme dobří. Fakt dobří! Vstupenku nám pak dají lidé svým hlasem. Pro mě horizont mých politických ambicí končí tím, že vyhrajeme volby a já budu mít co nejlepší výsledek na Vysočině. To bych měla opravdu velkou radost!
Takže ani nepřemýšlíte, nebo třeba nemáte sen, co byste chtěla dělat po volbách?
Odpočinout si a na pár dní někam vypadnout a neslyšet slovo volby a kampaň? To je dostatečně ambiciózní, ne? Ale vážně, jasně, že mám spoustu plánů a projektů, které bych chtěla ať už v justici nebo v zahraniční politice dotáhnout. Ale politika je neúprosná, bez důvěry a hlasu lidí, jsou to všechno jen vzdušné zámky, proto je pokorné a správné nevidět dál než za horizont voleb.
Části voličů se šaškárny ve sněmovně bohužel líbí
I když na nezávislé analýzy ještě čekáme, ale dosluhující sněmovna byla nejméně efektivní ze všech a nejvíce „vykecávací“. Jak se ohlížíte za svým prvým volebním obdobím v Poslanecké sněmovně?
Co bylo potřeba schválit, to jsme schválili, jenom jsme to někdy schválili za vynaložení nepřiměřeně velkého úsilí a poslouchání velkého množství žvástu. To souvisí s tím, že jednací řád sněmovny vycházel z nějaké minimální morální integrity každého zvoleného poslance, což se v tomto volebním období ukázalo jako zcela mylný předpoklad. U některých žádná morální integrita není a jednací pultík ve sněmovně považují za platformu pro svůj TikTok, což se zásadním způsobem zvrhlo.
Z toho pramení veškeré diskuze o tom, jakým způsobem omezit práva jednotlivých poslanců. Náš jednací řád je založen na ohromné individuální svobodě jednotlivého poslance. Bohužel se ukázalo, že někteří svou svobodu využívají už ani ne k obstrukci ale k destrukci. Bude potřeba do toho nějakým způsobem zasáhnout. Pořád platí, že moje svoboda končí tam, kde začínají práva ostatních. A nejde jen o práva ostatních poslanců, ale všech občanů, kteří tuhle šaškárnu musí sledovat. Osobně jsem přesvědčená, že pokud v politice zůstanu, tak ať už budu sedět na koaliční či opoziční lavici, tak nemusím dělat šaškárnu ze sněmovny k tomu, abych prosadila své politické idee.
Jsou ale v zásadě dvě možnosti, jak to změnit – buď vyměníte politiky, nebo změníte jednací řád sněmovně. Obě možnosti ale vypadají v tuto chvílí nereálně.
První varianta je nejkrásnější. Říkám to pořád dokola. Víte, kdo má největší sílu a moc regulovat politiku a politickou kampaň? Přece voliči. Ti svým hlasem rozhodují, jestli chtějí šašky nebo politiky a mohou je vyměnit. Ale aktuálně to bohužel vypadá, že části voličů se šaškárny líbí. Tleskají morálním přešlapům, tleskají překračování červené čáry, vyhovuje jim to postupné rozkládání systému. Takže pak nám zůstává už jenom ta druhá možnost, a to je regulace právní.
To by však znamenalo změnit jednací řad sněmovny, který je ale zákon, takže to není tak jednoduché. Když se ještě podíváme na potencionální budoucí složení sněmovně, tak možná v ní bude sedět až 15 politických stran. Takže asi změna tak brzy nepřijde.
Já jsem přesvědčena, že ke změnám jednacího řádu dojde, protože bohužel politická kultura v důsledku sítí a jejího postupného zplošťování a bulvarizace, stále upadá. Slušnost a uměřenost už se někdy nenosí, schopnost dohody taky moc ne, zato hulákání a silné výroky přitahují pozornost a tedy voliče. Aby sněmovna byla nadále důvěryhodnou institucí, je potřeba změna jednacího řádu. Ale považuji trošičku za sporné ji dělat v posledních týdnech volebního období, proto je to pro mě otázka nastavení od začátku dalšího volebního období.
Tomu rozumím, proto se ptám, jestli při té rozdrobenosti složení Poslanecké sněmovně, která po dalších volbách hrozí, bude vůbec možné něco takového provést?
Nemyslím si, že otázka by měla být položena takto. Ať už volby dopadnou jakkoliv, tak budou generovat nějakou většinu. No a je to následně na té většině, aby prosadila svoji politickou vůli. Tu vůli vyplývající z mandátu, který jí byl svěřen. A takto je to po každých volbách.
První dáma ODS se mi líbí
Když jsme spolu mluvili přes telefon, tak se mi zdálo, že se vám nelíbí označení první dáma ODS…
Naopak je to hezký. To dokonce vymyslel někdo od vás, mám pocit. Mám i Dámský klub ODS, takže je to hezký, když mě novináři nazývají dámou. Považuji vlastně za čest být označena dámou, protože v té politice vidíme, že za prvé ženy stále chybí a za druhé, ne vždycky se jim podaří, pokud už v politice jsou, těmi dámami zůstat. Takže dokud jsem označována jako dáma, tak je to fajn, a je fajn o tom i mluvit, že prostě i v ODS máme ženy, které jsou už nějakým způsobem aktivní a tu stranu reprezentují.
Už jste to řekla, ale dlouhodobým problémem je nedostatek žen v politice. Taky se říká, že někteří politici-muži se ne úplně umí správně chovat k ženám-političkám. Některým poslankyním se, kromě jiného, i kvůli tomu zhnusilo toto prostředí a už kandidovat nebudou.
To prostředí je velmi náročné, a taky velmi obtížně skloubitelné s tím, aby člověk byl doma, když se chce starat o menší děti. To je dnes nějaká výchozí pozice. Jsme tu několik dní, do toho samozřejmě neběží jenom sněmovna, máme i mnohé další povinnosti, takže náročnost je vysoká. Jsou samozřejmě úvahy, ať už změny jednacího řádu, nebo jiné věci, které by to měly učinit nějakým způsobem předvídatelnější, ale to politické řemeslo, obávám se, že vždycky zůstane náročné.
Já osobně nemám zkušenost s tím, že bych tady byla nějakým způsobem jako žena ostrakizována, nebo že by se tady ke mně někdo nechoval jako gentleman. Čímž nepopírám, že takovou negativní může mít kdokoliv jiný. Jako ženy si tu musíme naše postavení odpracovat jako každý jiný, kdo sem přijde. Autoritu člověk nemá jenom proto, že je žena a respekt si taky člověk musí získat a nestačí být jenom ženou.
Pak je tady ještě jeden aspekt, který si myslím, že může být ohromnou vnitřní překážkou pro ženy pro vstup do veřejné funkce. A to je ta viditelnost a určitá ztráta soukromí. Jsme denně nějakým způsobem pod tlakem i na sociálních sítích, což nemusí být vždycky příjemné. Přece jenom jako ženy, matky, manželky, máme rády pocit soukromí a bezpečí, a v politice jsme velmi vystaveny veřejnému tlaku, což není příliš bezpečná pozice.
Tady se na chvíli zastavím. Vy říkáte, že nemáte tu zkušenost, jako jiné poslankyně, které mluví o posměškách, nebo že je nazývají „holčička“ a podobně. Zároveň říkáte, že asi není prostor na to, aby se to radikálně změnilo, že to bude stále náročné prostředí a řemeslo pro ženu. Jak tedy přesvědčit ženy, aby do politiky vstupovaly, kandidovaly a zůstávaly ve veřejných funkcích?
To není otázka týkající se jen politiky ale celé společnosti. Protože těch zaměstnání, která jsou velmi náročná, je mnoho. Můžeme hovořit o advokacii, o lékařkách, o jakýkoliv jiných vysoce exponovaných a náročných profesích, jako jsou manažerky a tak. Prostě ženy na vysokých či exponovaných profesích občas čelí nedostatku veřejné úcty a uznání. Je super, když se na to upozorňuje, že to není normální. Toto totiž pomáhá to i postupně měnit. Já mám pocit, že se to už mění i u mladší generace.
Já osobně nemám pocit, že by na mě bylo koukáno přes prsty, protože jsem žena, neměla jsem to ani v advokacii. A myslím, že třeba i tím, že jsem dnes viditelná politička, tak třeba ukazuji dalším, že tudy cesta vede, že to jde, že tu ženy mají své místo. Třeba to, že v té politice zůstávám, snažím se měnit pohled na ženy v politice jako na křehká stvoření, ale chci, aby za mne mluvila má práce ne moje šaty nebo pohlaví, může být inspirace pro mnoho dalších. Nebo může být vzorem to, že máme předsedkyni Poslanecké sněmovny. To jsou ty příklady, jak se říká dobré praxe, které mohou inspirovat.
Která se rozhodla už znovu nekandidovat.
Ze zdravotních důvodů, ne kvůli tomu, že je žena. A já jí držím palce, ať už bude dělat v budoucnu cokoliv, protože svou práci dělala naplno a je vlastně hodně odvážné a férové říci, nekandiduji, protože teď svou práci ze zdravotních důvodů naplno dělat nemůžu. A možná ještě jeden dovětek k předchozí otázce- do politiky člověk nemá chodit pro slávu, nemá chodit pro moc a nemá chodit pro funkci, ale protože tomu věří, dává mu to smysl a chce něco změnit. Stejně jako když jdete dělat lékařku nebo ředitelku, chcete něco změnit a baví Vás to. V tom okamžiku přestává být důležité, jestli jste muž, žena, mladý nebo starý, protože tomu věříte, a když věříte tomu, co děláte, tak to potom funguje.
Samozřejmě vidím to i v Dámském klubu. Jsou tam ženy, které mi říkají, že se setkávají se s tím, že se cítí jako na druhé koleji. A pak dostanou možnost pracovat na tom, čemu věří, co umí a najednou letí nahoru. I proto jsem přesvědčena, že takové platformy jako Dámský klub ODS, kde se snažíme otevírat cesty ženám letět nahoru, jsou neuvěřitelně užitečné.
Co si ale myslím, že může být reálná překážka pro růst nových političek nebo i mladých politiků je humus, kterému čelíme my a naše rodiny na sítích. To si myslím, že je výzva pro dnešní společnost. Protože to je natolik toxické prostředí, že pro většinu lidí to může být překážka. Mentální určitě, protože si řeknete, že tohle Vám za to fakt nestojí nebo Vás to otráví i v tom, co děláte rádi.
Nikde na světě neexistuje dokonalá vláda
Rád bych se ještě zeptal na „interní“ poměry v ODS. Vy jste byla označena jako to liberální křídlo ODS, na druhé straně vidíme ještě staré konzervativní gardy jako třeba poslanec Marek Benda. Zároveň negativní stín na ODS hází i dnes už bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek s jeho početnými kauzami. Tak když toto všechno sečteme, jaké jsou vztahy v ODS? Je to ještě názorově koherentní strana a transparentní svým voličům?
ODS je jediná opravdu koherentní strana, co se týče hodnot a stability. I co se týče vnitřní diskuze. ODS je liberálně-konzervativní středo-pravicová strana. Někteří ji mají potřebu posouvat tam či onam, ale právě díky této diskusi mohou ve vedení jednoho klubu sedět jak Decroix, tak i Benda. A to je přesně síla ODS, protože ve společnosti taky nejsou názorově jenom Decroix anebo jenom Bendové, ale různé názorové odstíny mezi tím. Každý z nás má jinou životní zkušenost i odbornost a dohromady to poskládá tu stabilní a odpovědnou politiku, co nelítá z rohu do rohu. Diskuze jsou základem politiky, a koherentní není naopak taková strana, kde není diskuze a varieta názorů a zkušeností a všechno diktuje jeden šéf z Průhonic podle volebních průzkumů.
Podívejme se ještě blíže na vládní koalici. Když bych vyjmenoval jen část z kritiky, které museli ministři čelit, tak strategická komunikace státu, kdy se na postu koordinátora střídali osoby, které ne úplně plnili své úkol. Teď post zastává Otakar Foltýn, který je jen „půjčený“ z Hradu, takže taky to nemá jako prioritu. Zmínit lze taky večírek ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) v čase střelby na Filozofické fakultě UK. Koalici bylo vyčítáno i konflikt s Piráty, nebo třeba teď čerstvě netransparentnost nákupů na ministerstvu obrany. Jak hodnotíte vládu vy osobně? Jak se na ni díváte i v kontextu těchto negativních věcí? Co byste třeba napsali na pomyslné vysvědčení?
Můžete mi vyjmenovat dokonalé a bezchybné vlády kdekoliv na světě? Není žádná taková není a nikdy nebude. Politika je umění možného. Ale považuji za důležité, že všechny opravdu klíčové okamžiky tohoto mandátu zvládla tahle vláda na jedničku. Ať už to byla uprchlická krize, energetická krize, nebo třeba jen otázka důležitých strukturálních reforem, které sice nepřinesou výsledky hned, ale jsou úplně zásadní pro další vývoj země, jako třeba důchodová reforma, konsolidační balíček, snižování deficitu, nebo digitalizace. Ale i politici jsou jenom lidi a samozřejmě, že jsou věci, které jsou sporné nebo byly přešlapem, a které způsobily naštvání lidí. Jen je škoda, že se v médiích častěji mluví o těch přešlapech než o úspěších. Jsem přesvědčena, že přešlapy této vlády neměly vliv na budoucí fungování státu.
Navíc, my v té naší blbé náladě máme tendenci strašně rychle zapomínat. Vzpomeňme si na minulé volební období, a jak se nám tady střídali ministři zdravotnictví. Vzpomeňme si na absolutně šílené kauzy, které provázely minulou vládu. Kolik se nám vystřídalo ministrů dopravy, a co byli schopni postavit? Jakým způsobem minulá vláda řešila covid? A co reálně dokázala? Rozdat, co kde našla a naslibovat hory doly. Samozřejmě, že ani tato vláda není dokonalá, ale nikde na světě neexistuje dokonalá vláda.
Za Petrem Fialou stojím
Pojďme ještě k osobě Petra Fialy. Je to váš lídr, stavíte na něm kampaň, což je logické. Zaspekulujme si – co se stane, pokud vaše optimistické vyhlídky nenastanou, a Fiala volby prohraje? A podle současných průzkumů je to reálné. Nastane pak čas uvažovat o jiném předsedovi a lídrovi ODS? Je někdo, kdo by to mohl za něj vzít?
Na to mám jednoduchou odpověď. Za Fialou stojím. A volby vyhrajeme.
Rozumím, že to je vaše taktika a musíte to říkat, ale podle současných čísel to tak nevypadá, proto se ptám.
Ze své pozice lídryně kandidátky na Vysočině a místopředsedkyně ODS říkám, že je v zásadě jediný možný a reálný politický přístup – chtít vyhrát volby. Stojíme za Petrem Fialou jako za předsedou i jako za premiérem, a věřím, že jsme schopni naše výsledky odprezentovat v kampani lidem a volby vyhrát.
Moc bych si přála, aby kampaň byla slušná
Těšíte se na volební kampaň? V posledních letech v ní zní spíše negativní věci, konflikty, falešné kampaně, osočování, vytahování špíny a podobně.
Kampaň jako taková mě baví, protože je to o tom být s lidmi, diskutovat s nimi, a to je super. Pro mě je to opravdu jedna z nejhezčích částí celé politické práce, to mě bavilo i v advokacii. Samozřejmě, že to někdy přináší i zvláštní nebo překvapivé rozhovory, ale to pozitivní opravdu převažuje. Baví mne ty různé pohledy, které se od lidí dozvídám. Takže se těším.
Čeho se ale opravdu někdy děsím, je míra špíny, která se kolem politických kampaní motá. Fakt je někdy hnusný sledovat, co lítá sítěmi nebo co někteří političtí konkurenti jsou schopni vypustit z úst, aby zaujali. Překrucování pravd, urážení, montáže fotek, to není příjemné nikomu. Mě baví standardní argumentace pro a proti. Vy máte nějaký názory, já mám svůj, a klidně se s vámi budu o tom bavit hodinu a je taky možné, že do určité míry mě můžete mít nějak přesvědčit, nebo já vás.
Ale osobní osočování vyprázdněné argumentů, to je něco, čeho se dlouhodobě děsím. Protože to, že to ublíží mně, je jedna věc. Ale člověk má kolem sebe přátelé, rodinu. Ti bývají často velmi vyděšení, když to sledují. I my politici jsme jenom lidi a politika je prostě jen nějaký čas naše práce. Je jedna věc utočit na naši práci nebo její výsledky a druhá věc utočit na politika jako člověka. Vím, že politika není jen soubojem idejí ale také soubojem eg, ale ty se nesmí urvat v touze po moci.
Moc bych si přála, aby kampaň zůstala slušná, argumentačně-politická až do konce. Tak uvidíme.
Ale pravopis si moc nepamatuješ