Před 5 lety šel maršál z Bubenče k zemi: Koněva střeží kvůli Rusům a chystají mu nový domov!
Dlouhých čtyřicet let kynul rukou z piedestalu obyvatelům pražského Bubenče. Přesně před 5 lety ale tehdejší vedení radnice Prahy 6 – za hlasitého skřípění zubů Rusů - kontroverzní památník maršála Ivana Stěpanoviče Koněva (1897 – 1973) odstranilo. Už příští rok jej ale postaví znovu na nohy!
Diplomatické protesty, ale i výhrůžky, kvůli kterým tehdejšímu starostovi Prahy 6 Ondřeji Kolářovi (41, TOP 09) přiklepli policejní ochranku. To vše kvůli záměrům vedení radnice, které v roce 2019 rozhodlo Koněvův pomník odstranit. Ten stál na náměstí Interbrigády od roku 1980.
A když 3. dubna 2020 – během nouzového stavu – na pomník »napochodovali« dělníci s jeřábem, o několik dnů později hněv Rusů pocítila také česká ambasáda v Moskvě. Výtržníci na její pozemek vhodili dýmovnici a vyvěsili na plot úřadu transparent »Stop fašismu«.
Přísně střežen
Od odstranění je socha uložena v depozitáři v Měšicích u Prahy. V něm přístroje udržují stabilní teplotu i vlhkost, celý objekt je přísně střežen. Podle Eriky Stařecké, vedoucí kanceláře ředitele Muzea XX. století, které má sochu ve výpůjčce, jsou za tím hlavně bezpečnostní důvody.
„Socha byla v minulosti v Bubenči opakovaně předmětem vandalských útoků. Obáváme se rovněž bezpečnostního rizika i vzhledem k agresivnímu postoji Ruské federace – o soše a výhrůžkách Praze opakovaně hovořil například ministr zahraničí RF Lavrov,“ vysvětlila Blesku Stařecká. Muzeum podle Stařecké dosud za úschovu zaplatilo zhruba 700 tisíc, náklady jsou hrazeny z dotací pražského magistrátu.
Nový domov
To ale jen do doby, než se pro sochu Koněva najde nový domov. „Socha bude nejpozději v roce 2026 vystavena v Domě pážat po jeho rekonstrukci jako součást stálé expozice,“ dodala Stařecká. Nový vzhled čeká také park, kde památník Koněva dříve stával. Už loni vybrala radnice na základě soutěže návrh na vznik interaktivního pomníku Pražského povstání. S ním se má proměnit také přilehlé prostranství.
Hrdina i špion
Sovětský druhoválečný vojevůdce Koněv osvobodil velkou část východní Evropy od nacistů, jeho vojska v lednu 1945 vysvobodila přeživší z koncentračního tábora Osvětim. V květnu pak Rudá armáda pod jeho vedením vyhnala německé okupanty ze severních, středních a východních Čech, 9. května 1945 vstoupila do Prahy.
Proč je maršál, držitel titulů Hrdina SSSR i ČSSR, v našich končinách považován za kontroverzního? Na triku má totiž krvavé potlačení maďarského povstání v roce 1956. Čeští historici se také obecně shodují, že Koněv v květnu 1968 – tři měsíce před vpádem vojsk Varšavské smlouvy – při návštěvě Prahy sběrem zpravodajských informací chystal půdu pro invazi do Československa.
Exstarosta a europoslanec Kolář
Socha? Řešme spíš ruské nemovitosti.
Jak dnes, po pěti letech, vnímáte rozhodnutí památník, který tam předtím stál 40 let, odstranit?
„Jako správné. Osobně nemám potřebu se k tomu vracet, pro mě je to uzavřená záležitost. Byl bych ale radši, kdybych nemusel odpovídat na dotazy ohledně pět let staré, v podstatě městské, záležitosti a místo toho jsme mohli řešit vyvlastnění ruských baráků, které představují hrozbu pro celou Českou republiku a naši bezpečnost. To, že v té části Prahy dál Rusko využívá nemovitosti k financování krvavé války nebo jako ubytování pro agenty a že za nájem pozemků dluží 100 milionů, je něco, čemu by se měla věnovat pozornost víc a co by se mělo řešit víc.“
O odstranění památníku rozhodlo v roce 2019 zastupitelstvo MČ Praha 6. Co bylo vlastně důvodem rozhodnutí o odstranění? Kontroverznost tohoto památníku, skutečnost, že byl často pod útokem vandalů, či šlo čistě o politické rozhodnutí?
„Všechno zmiňované. V době, kdy jsem se stal starostou, jsem si říkal, že tam ta socha klidně může být a tu kontroverzi vyřešíme dodatečnou cedulí s vysvětlením historie. Bohužel se to ukázalo jako úplně zbytečné, protože co půlrok někdo polil Koněva barvou a srocovali se tam nácci, rudoši či jiná verbež, která, nebýt policie, neměla daleko k fyzické konfrontaci s kolemjdoucími. Město tak sochu dokolečka čistilo, což samozřejmě stálo dost peněz, stávalo se z toho poutní místo extremistů, proto jsme si pak řekli, že už toho bylo dost.“
Dělníci přistoupili k odstranění v době covidu a různých omezení pohybu. Podle kritiků jste této situace k odstranění využili…
„Vůbec nevidím nic špatného na tom, že jsme využili situace a sochu nechali demontovat a odvézt, když neměli fanoušci Ruska v České republice možnost jít se k ní přivazovat řetězem. Jak jsem naznačil výše, zlé krve udělal Koněvův pomník dost, nebezpečí eskalace bylo vysoké a ta covidová opatření nám paradoxně pomohla celou šarádu uzavřít v klidu, bez křiku, hysterie a nedej bože fyzického násilí.“
Dočkal jste se po odstranění památníku nějakých nenávistných reakcí?
„Rád bych řekl, že mi z Moskvy přišlo poděkování, ale pravdou je, že celá záležitost s Koněvem se stala dokonalou případovou studií ruského vlivu v Česku a ukázkou toho, jak ruské vlivové operace umí manipulovat lidi. Celé zastupitelstvo bylo pod velkým tlakem. Nejdřív nám chodily dopisy – nevím, jestli od lidí, robotů nebo ruských agentů – že sochu nesmíme sundat. Když jsme ji poslali do depozitáře, ti samí nám psali, že ji máme „vrátit“ Rusku. Ruská sice nikdy nebyla, ale to tyhle prostoduché jedince moc nezajímalo. Čelili jsme náporu nenávistných zpráv a výhružek, postupně jsme sledovali, jak se v médiích šíří ruská propaganda plná lží.“
Kolář byl v té době starostou Prahy 6 a odstranění sochy se událo pod jeho taktovkou. Nutně se potřeboval něčím zviditelnit, a tak se zviditelnil tím, na co pražští voliči slyší- fanatickou rusofobií. Kalkul mu vyšel a stal se europoslancem. Mimochodem, sochu odstranili jak zloději v časných ranních hodinách a v době nouzového stavu...