Fiala tři roky od startu Putinovy šílené války: Naše podpora Ukrajiny je správná a potřebná!
Podpora Ukrajiny je správná a potřebná a Česko v ní bude pokračovat, řekl ČTK premiér Petr Fiala (ODS) u příležitosti třetího výročí začátku ruské invaze na Ukrajinu, které připadá na pondělí. Česká republika přeje Ukrajině trvalý a spravedlivý mír a bude podporovat všechny kroky, které k němu povedou, doplnil Fiala. O tom, jak Česko pomáhá Ukrajincům promluvil i vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Ruské síly zahájily rozsáhlý letecký, námořní i pozemní útok na téměř celou Ukrajinu z Ruska a z Běloruska a také z poloostrova Krym 24. února 2022. Česko patří po celou dobu konfliktu mezi podporovatele Ukrajiny, Fiala byl v polovině března 2022 mezi prvními zahraničními státníky, kteří po začátku války navštívili Kyjev.
Fiala ČTK řekl, že Ukrajina tři roky čelí ruské agresi a snaží se dělat všechno pro to, aby ubránila svou zem a nezávislost. „Prezident Zelenskyj a ukrajinští občané brání svoji zemi před ruským diktátorem Putinem, ale současně platí, že Ukrajinci umírají i za bezpečnost celé Evropy,“ uvedl Fiala. I proto Česko stojí po celou dobu po boku napadeného státu, dodal.
Za tři roky Česko poskytlo Ukrajině vojenský materiál v hodnotě 7,3 miliardy korun, podílelo se i na výcviku více než 7000 ukrajinských vojáků na území Česka a Polska. Ukrajině také Česko zprostředkovává dělostřeleckou munici ze zemí mimo EU.
„Pomáháme nejen naší muniční iniciativou, která má podporu v celém světě. Ruská agresivní politika nesmí uspět a je i v našem zájmu, aby Ukrajina dokázala ruské agresi čelit,“ uvedl Fiala.
Podpora Ukrajiny je správná a potřebná a Česko v ní bude pokračovat, doplnil premiér. „Přejeme Ukrajině trvalý a spravedlivý mír a budeme podporovat všechny kroky, které k němu povedou,“ řekl Fiala.
Rakušan: Pomáháme různými způsoby
Česká republika pomáhá Ukrajině od začátku války a bude jí pomáhat i nadále, navázal na Fialu rovněž vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Napadenou zemi Česko podle něj podporuje nejen diplomaticky, vojensky a humanitárně, ale například i prostřednictvím zdravotně-humanitárního programu ministerstva vnitra Medevac.
V rámci programu Medevac podle Rakušana spolupracují čeští a ukrajinští lékaři. „Věnujeme se péči o raněné, pomáháme s léčbou posttraumatických stresových poruch nebo jsme podpořili humanitární práce na odstraňování min,“ uvedl dále ministr vnitra. Pokračuje podle něj i muniční iniciativa a Česko se také připravuje na pomoc Ukrajině po skončení války.
Ukončení dočasné ochrany?
V první polovině letošního roku budou země Evropské unie řešit pokračování institutu dočasné ochrany, jenž lidem, kteří uprchli před ruskou agresí, umožňuje přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh. Zatím je v EU prodloužena do března 2026. Uprchlíci v Česku se mohou k prodloužení dočasné ochrany registrovat do 15. března.
Mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá ČTK řekla, že případné ukončení dočasné ochrany je podmíněné rozhodnutím EU, které bude společně koordinovat v závislosti na ukončení války. „S nejvyšší pravděpodobností bude následovat přechodné období, v rámci kterého budou mít uprchlíci čas vyřešit svou budoucnost - možnost přechodu na jiný typ pobytového oprávnění či návrat domů,“ uvedla Malá.
Běženci, kteří by se chtěli v Česku usadit, by si mohli letos také změnit dočasnou ochranu na zvláštní dlouhodobý pobyt. Mohli by ho získat, pokud v ČR žijí aspoň dva roky, od loňského července nepobírali humanitární dávku a mají roční příjem nejméně 440 000 korun hrubého, přičemž částka by se za každou další společně registrovanou osobu zvedla o 110 000 korun. Podle Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty by ale tyto podmínky splnila malá skupina lidí.
K polovině února mělo v Česku podle Malé aktivní dočasnou ochranu 397 393 lidí, od začátku války ČR udělila více než 660 000 ochran. „Česká republika je zemí s třetím nejvyšším počtem držitelů dočasné ochrany a v přepočtu na obyvatele zůstává nejvíce zasaženým státem,“ uvedla mluvčí. Průměrný počet žádostí podle ní nyní týdně dosahuje přibližně 1500.
Malá doplnila, že podle evidence ministerstva práce v Česku legálně pracuje více než polovina ekonomicky aktivních uprchlíků, tedy asi 150.000. V roce 2023 se začal zvyšovat počet mužů v ekonomicky aktivním věku, nyní se ustálil zhruba na 39 procentech. Humanitární dávku podle mluvčí pobírá asi čtvrtina běženců, zejména jde o děti. „Státem hrazené ubytování v současnosti využívá pouze minimum osob, přibližně 600,“ dodala Malá.
Ukrajinská tajná služba SBU zadržela v Rovenské oblasti 24letého muže, který si skrytě ze svého auta natáčel místní letiště. Podle SBU se jednalo o ruského agenta.
Rusko dnes předalo Ukrajině dalších 1200 těl ukrajinských vojáků. Výměnou ale nedostalo žádného svého padlého vojáka, tvrdí podle agentury Reuters Moskva. Ukrajina obdržení těl potvrdila.
Na předání těl padlých se delegace obou zemí domluvily na začátku června při jednání v Turecku. Ukrajina naposledy v sobotu získala těla 1200 vojáků, ani v tomto případě ale Rusku nepředala žádné jeho mrtvé vojáky.
Rusko v uplynulém dni vyslalo na Ukrajinu skoro 200 raket a dronů, ostřelování proběhlo zejména v Doněcké a Poltavské oblasti. V Chersonu zemřel jeden člověk.
👍🙉🙉🙉🙉🙉🙉🙉🙉🙉🙉🙉🙉🙉🙉🙉🤡