Duševní zdraví dětí se od covidu výrazně zhoršilo. Politici bijí na poplach: Je víc sebevražd i násilí

Po loňské střelbě na Filozofické fakultě UK se kabinet začal více zabývat duševním zdraví dětí a mladistvých. A ministři teď bijí na poplach. Podle dat vlády až 40 procent žáků vykazuje středně těžké a těžké deprese a 30 procent střední až těžké úzkosti.

Linka bezpečí pak jen v roce 2023 řešila téměř 4 tisíce telefonátů týkajících se sebevražd. To je o 400procentní nárůst oproti roku 2017. Ruku v ruce s tím se zvyšuje i násilí mladistvých a dětí (viz Alarmující čísla).

Málo pozornosti

„Nebyla tomu věnovaná dostatečná pozornost. Chybí specializované služby v dostatečném rozsahu, ta pomoc je mnohokrát roztříštěná a není dostatečně koordinovaná a zacílená,“ zhodnotil ministr vnitra Vít Rakušan (46, STAN) a společně s ministerstvy práce, školství a Úřadem vlády přichystá v příštích měsících nová opatření.

Rozšíří se centra dětského duševního zdraví, zlepší se financování Linky bezpečí (na kterou se dnes polovina dětí ani nedovolá) a rozdá se do kroužků, škol, policejních stanic či sportovních oddílů soubor informací, jak problematické případy poznat a jak s nimi dále postupovat.

Konec pohlavků v rodinách! Úřady ročně odeberou 3000 dětí, zastaví násilí v rodinách novela?

Původ střelců?

„Klademe si především za cíl předcházet násilným projevům v naší společnosti a posilovat bezpečnost naší země,“ dodal Rakušan. Ten se tím vrátil zpět ke střelbě na fakultě. Výzkumy totiž ukazují, že až 72 procent pachatelů hromadné střelby vykazuje znaky negativní zkušenosti v dětství, 60 procent zažilo fyzickou či on-line šikanu a 42 procent pachatelů zažilo v dětství trauma a bylo vystaveno násilí v rodině.

Problémy v rodině

Za vzrůstem alarmujících čísel vládní činitelé sice označili krize posledních let, problém je ale podle nich nutné často hledat v rodinách a jak na krize reagovaly. „Ke zhoršenému zdraví sice došlo i u dětí z naprosto běžného, stabilního, rodinného prostředí. Mnohem větší procento takových dětí je ale z rodin, na kterých se víc podepisují vztahové problémy či socioekonomické trable,“ vysvětlila pro Blesk zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková (45).

„Uzavřenost těch rodin zvýšila výskyt domácího násilí, což negativně ovlivňuje psychiku dětí, které se v takových situacích nachází,“ dodala s tím, že následně takové děti buď zůstávají oběťmi i v dospělosti, anebo se naopak oni sami dopouští násilí, připojují se třeba k dětským gangům, a násilné vzorce předávají dál. Až 80 procent problematických dětí totiž dle průzkumů Úřadu vlády vyrůstalo či stále ještě vyrůstá v destruktivním prostředí.

Alarmující čísla

• O 26 procent vzrostl počet dětí stíhaných za násilnou kriminalitu v posledních pěti letech. Zatímco v roce 2019 to bylo 920 dětí, letos už 1159 dětí.
• O 23 procent vzrostl také počet registrovaných trestných činů páchaných dětmi. V roce 2019 to bylo 589 skutků, letos už 724.
• Rostoucí počet sebevražd u dětí a mladistvých. V roce 2023 se o ni pokusilo o 176 z nich. V prvních třech a půl měsících letošního roku to bylo už 83 pokusů.