Zastaví malér dřív, než se stane? Chytré kamery umí zázraky, fakulta, kde se střílelo, na ně ale nedosáhne

Běžný operátor kamerového systému zvládne sledovat jen 6 obrazovek, navíc podle předpisů do nich smí zírat jen po určitou dobu. A jelikož se v praxi na dodržování stejně moc nehraje, pozornost takového člověka rychle upadá. Nežádoucí chování, které se odehrává na obrazovce, mu tak snadno unikne.

Včasný zásah

Umělá inteligence se však dostává i do bezpečnostní komunity a již dnes existují kamerové systémy, které s její pomocí dokážou hotové divy. Například předvídat možná rizika. „Kromě rychlé identifikace hrozeb a automatického přivolání složek Integrovaného záchranného systému představují chytré kamerové systémy rovněž důležitý zdroj důkazních materiálů,“ říká Radomír Ščurek z Fakulty bezpečnostního inženýrství Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava, a dodal: „Jednou z největších předností těchto systémů je možnost živého přenosu z místa incidentu a sledování potenciálně nebezpečné osoby v davu či objektu. To, v případě poskytnutí těchto dat, významně usnadňuje a zefektivňuje práci zásahových jednotek.“

Co tam skrýváte?

Systémy pak také umí odhalit zbraň – pistol či nůž - schovanou pod oblečením. To sice umí i běžný rentgen, tzv. terahertzové kamery jsou ale šetrnější k lidskému zdraví. Nemají ionizující záření, proto na rozdíl od rentgenu mohou být nasazovány častěji. „Kamery už nebudou zpracovávat pouze obraz, ale pomocí elektromagnetického vlnění budou schopné proniknout i pod oblečení a tím pádem eliminovat i skryté hrozby,“ vysvětluje Dominik Petrovič ze společnosti Konica Minolta. 

Hračka jako zbraň

Inteligentní kamery zavedli krátce po tragické střelbě v ostravské nemocnici, systém schopný rozpoznávat obličeje už nějakou dobu funguje také na pražském letišti. Šéf divize Konica Minolta Video Solution Services Michal Šotek dává další příklad ze života, kde se nové technologie mohou hodit - muž s pistolí vkráčel do banky, zbraň pak vytáhl na úřednici za přepážkou. Když ta mu odmítla hotovost vydat, muž zbraň zase schoval a nepozorovaně odkráčel z banky pryč. Pachatele dopadli, ale bylo třeba zpětně projít kamerové záznamy a zjistit, zda se muž na krádež nepřipravoval a banku nenavštívil už dříve. Chytré řešení dokáže na základě charakteristických prvků útočníka dohledat mezi stovkami hodin záznamů během pár vteřin. Co zatím chytré kamery neumí, je rozpoznat opravdovou zbraň od repliky, třeba dětské hračky. Jenže to ani není podstatné. Jak Šotek dodává, že i hrozba atrapou, která je k nerozeznání od opravdové zbraně, je brána jako hrozba se zbraní.

Vtip, nebo pokus o útok? Muž mířil atrapou pistole na slovenského ministra, zasáhla ochranka

Pomalý rozjezd

Podle experta Radomíra Ščurka je cena terahertzových technologií stále vysoká. „Aktuálně se náklady na pořízení takto složitého systému pohybují v řádech jednotek milionů korun,“ připouští Michal Šotek. S postupným rozšířením se ale podle něj dá čekat pokles cen. „Ohledně zájmu z oblasti veřejné a státní správy mohu potvrdit instalace těchto technologií v zahraničí. V České republice pak v tomto segmentu evidujeme již první rozjednané případy a testovací nasazení,“ doplnil Šotek na dotaz Blesku s tím, že alternativa v podobě inteligentních kamer s vizuální detekci zbraní je výrazně dostupnější.

Rozhovor s Otomarem Slámou: Po střelbě chtěli, ať instalujeme atrapy kamer

Součástí prezentace kamerových technologií byl i člen kolegia rektora pro bezpečnost Univerzity Karlovy Otomar Sláma. Ten Blesku řekl, jaká opatření po masakru univerzita přijala.

Jak se po tom incidentu změnila náplň vaší práce?

„Je významně intenzivnější. Já jsem nastupoval těsně, doslova jednotky dní před incidentem na Filozofické fakultě, takže se mi to trošičku hůř hodnotí, nicméně požadavky na nás jsou aktuálně velmi vysoké. Řada lidí má stále pocit nebezpečí, necítí se komfortně, ať už mluvíme o studentech, o zaměstnancích, ale vlastně i rodičích našich studentů. Takže hodně komunikujeme, jaká bezpečnostní opatření zavádíme, jaká již fungují, co se dá dělat jednak pro zvýšení bezpečnosti, ale i pocitu bezpečnosti. A významně edukujeme.“

Pokud to není tajná informace, jaká konkrétní bezpečnostní opatření se zavedla?

„Univerzita Karlova po střelbě schválila aktualizovaný bezpečnostní plán pro rok 2024 a 2025, který se skládá ze 72 dílčích aktivit. Mezi ty spadají jak zavedení některých technických řešení - například implementace krizového, informačního a svolávacího systému, který umožňuje rozeslat hromadné předdefinované zprávy pro různé bezpečnostní scénáře, různé mimořádné události. A zároveň připravujeme zbudování centrálního operačního střediska, aby byly svedeny právě naše kamerové systémy a další elektronické zabezpečovací systémy tak, abychom měli možnost monitoringu včasné informace o tom, že se někde děje nějaká mimořádná událost, a mohli na ni adekvátně reagovat. A vedle toho organizujeme celou řadu školení, seminářů a cvičení, a jak jsem říkal, hodně edukujeme.“

Viděli jsme ukázku nových technologií, které umí předvídat rizikové situace, kamery, které odhalí zbraň i pod oblečením. Je to spekulativní otázka, ale myslíte, že právě něco takového by umělo zabránit masakru na FF UK?

„Za tu dobu, co se věnuji bezpečnosti na univerzitě, jsem otázku na „kdybychom měli zavedené to či ono, zdali by se tomu dalo předejít“…Takových spekulací je celá řada. Ono se říká, po bitvě je každý generál. Za mě jsou tyto spekulace úplně zbytné.“

Přesto umíte si představit takové technologii na vaší univerzitě a případně, jaké jsou problémy jejího zavádění.

„Jsou dvě základní překážky zavádění obdobných technologií nejen na Univerzitě Karlově, ale i na obdobných institucích. Tou první, a řekl bych snáze řešitelnější z nich, je financování. A veřejné instituce, kam spadají i veřejné vysoké školy, primárně žijí z financí, které jsou přiděleny na různé aktivity, například na zvýšení ochrany měkkých cílů. Bohužel, až do toho incidentu na Filozofické fakultě nebyly alokovány. Finanční prostředky pro vysoké školství existovaly, ale směřovaly do regionálního školství, to znamená na základní a střední školy. My jsme neměli otevřeno projektové kolo, ze kterého bychom takovéto technologie mohli nakoupit. Nyní tu možnost máme. Nicméně do vysokého školství zamířilo z ministerstva školství 200 milionů korun na investice do zvýšení bezpečnosti a ochrany měkkých cílů, což když si potom rozložíte mezi všechny vysoké školy, tak se na Karlovu Univerzitu dostává necelých 40 milionů. A disponujeme-li, jak už jsem říkal, necelými 200 budovami, tak to statisticky vychází asi na 195 000 korun na budovu, za což moc technologií nepořídíte. Už jsme vyhodnotili, do čeho je nejvhodnější investovat. A jdeme do centrálních opatření, to znamená Univerzita Karlova, počítá, že z těch necelých 40 milionů Kč, které jsou aktuálně ve fázi podaného projektu a žádosti na ministerstvu školství, by se část z nich využila na implementace, dokoupení technologií k tomu krizovému informačnímu a svolávacímu systému a druhou část potom na zbudování a spuštění centrálního operačního střediska. Ten, počítáme, bude plně fungovat v letošním roce a začátkem roku 2025, a Centrální operační středisko, počítáme, zbudujeme do roku 2027.“

Ve své prezentaci jste zmiňoval, že rodiče studentů vás žádali, aby byly instalovány alespoň atrapy těch kamer pro pocit bezpečí. Byly?

„Já jako bezpečnostní profesionál jsem spolu se svým týmem nevyhodnotil, že by atrapy bezpečnostních kamer byly řešením, které bychom mohli univerzitě doporučit. To znamená, atrapy kamer nainstalovány nebyly. Některá technická opatření instalována byla, jedná se o detektory hluku s inteligentním rozpoznáváním toho, co se děje. Aktuálně je máme v pilotní testovací fázi.“