Jourová o nové práci: „Čelím řadě urážek!“ Politiku opustila, chystá „návrat ke kořenům“ a těšila se domů

Jourová dnes při jednání Senátu uvedla, že svůj plat bude v plné výši posílat na nově založený Fond odolnosti Nadačního fondu Univerzity Karlovy. Ten vznikl v reakci na loňskou tragickou střelbu na Filozofické fakultě, podporovat má rozvoj odolnosti studentů i zaměstnanců i činnost centra odolnosti. Podle Králíčkové potřebuje mít škola vazby v Bruselu.

Návrat ke kořenům

„Něco končí, něco začíná, já jsem se hrozně těšila domů,“ říkala Jourová v Epicentru na Blesk.cz po stěhování právě z Bruselu. „Já jsem tam byla 10 let a někteří kolegové se mnou byli opravdu celou tu dobu,“ říkala.

„Je hodně velký zájem o moje přednášky, panelové diskuze i o mediální vyjádření (...) Teď se snažím naplánovat nějak ten život do budoucna tak, abych tam měla rozumnou míru práce, nějaký volný čas, divadla, koncerty, to jsem vůbec neznala, samozřejmě vidět se se svou rodinou, se svými dětmi, vnoučaty, se sestrou. Myslím, že je nejvyšší čas se prostě vrátit ke svým kořenům a ke svým lidem,“ poznamenala.

K Univerzitě Karlově cítí jistý morální dluh. „Já mám univerzitě, myslím, co splácet, nebo cítím nějakou míru nějakého morálního dluhu, chtěla bych tam přinést to, co jsem se za 10 let naučila v Unii a měla bych pomáhat univerzitě, já to říkám zjednodušeně, s otvíráním dveří, s některými evropskými projekty,“ říkala v Blesku Jourová, která si myslí, že se svými kontakty může být aktuálně univerzitě platná.

Práce pro univerzitu

Jourová dnes na zasedání akademického senátu řekla, že za vše, čeho v životě dosáhla, vděčí Univerzitě Karlově, na které vystudovala. „Dává mi obrovský smysl po tom, co jsem dělala deset let v Evropské komisi, se vrátit domů a být nějak užitečná,“ řekla.

Využití potenciálu univerzity v EU je podle Jourové obrovská příležitost. Podle Králíčkové by se příležitosti neměly promarnit. „Pokud do Česka pojede nějaký komisař nebo paní předsedkyně EK, tak se budu starat, aby povinná zastávka byla na UK,“ řekla Jourová. Věnovat by se mohla i systémovému sledování evropských politik.

„Ztělesnění banálního byrokratického zla“. Musk se kvůli sporu o X pustil do Jourové

Čelím řadě urážek

Jourová skončila ke konci listopadu po deseti letech ve funkci eurokomisařky. Už dříve uvedla, že by chtěla být v kontaktu s mladými lidmi. Téma, na které chce nadále upozorňovat, je problém nenávistných útoků vůči ženám ve veřejném prostoru.

„Jedním z předpokladů, že se postavení žen v politice a veřejném životě zlepší, a nenávist, které musejí často čelit, sníží, je, že současný stav nepřijmeme jako něco normálního. Musíme o tom mluvit,“ uvedla Jourová pro web echo.24.

Letos v Bruselu uspořádala konferenci Ženy ve veřejném životě. Na ní promluvila například šéfka EK Ursula von der Leyenová, ale i filipínská novinářka a nositelka Nobelovy ceny za mír Maria Ressaová, která popsala, že dostává i 90 nenávistných vzkazů každou hodinu. „I já čelím řadě urážek a naučila jsem se s tím žít. To ale neznamená, že bych si myslela, že to je součást mojí práce, kterou musím přijmout,“ zmínila osobní zkušenost Jourová.

Přednášky i na právech

Někteří senátoři upozorňovali na potřebu vymezit, na co by se měla nová pozice prorektorky zaměřovat. Zmiňovali překryv oblastí s již existujícími prorektory. Univerzita Karlova má nyní osm prorektorů, nově by jich měla mít devět. Králíčková upozornila, že devět prorektorů již škola měla za minulého vedení, kdy byl rektorem lékař a biochemik Tomáš Zima. Někteří senátoři v minulosti hovořili o tom, zda by Jourová neměla být jen členkou kolegia rektorky. Podle jiných by to snižovalo význam její role.

Jourová uvedla, že práce na univerzitě pro ni měla prioritu. Jedná i o tom, jakým způsobem bude učit na Právnické fakultě UK. Jednat by se mohlo spíše o jednotlivé přednášky. Jourová dříve uvedla, že chce být po konci svého působení v Evropské komisi v kontaktu s mladými lidmi.

Bez nároku na honorář

Jourová po 10 letech v roli eurokomisařky bude mít nárok na štědrý bruselský důchod přes 200 tisíc korun.

„I práce, které teď budu dělat v Čechách, chci dělat bez nároku na honorář. Protože zkrátka mám příjem od Unie. Teď ty dva roky - já ještě nejdu do důchodu - ale po dva roky mám zákaz jít do byznysu, mám ta hodně velká omezení a myslím, že je to tak dobře, že ti komisaři skutečně nasbírají obrovské informace, kontakty a že kdyby někdo šel do byznysu, že by to mohlo způsobit nějaké zvýhodnění některé firmy. V rámci těch omezení tam mám univerzitu, mám tak nějaké vzdělávací projekty a myslím, že mi to bude stačit, abych se dostatečně zabavila a přitom ještě abych měla nějaký čas,“ dodala Jourová s tím, že má nyní konkurenční doložku.

Do žádné strany vstupovat nebude

Jourová byla evropskou komisařkou od roku 2014 do letoška, v prvním období byla komisařkou pro spravedlnost a ochranu spotřebitele, od roku 2019 eurokomisařkou pro hodnoty a transparentnost.

Vystudovala Filozofickou fakultu UK, později i práva. Letos v červnu se rozhodla ukončit členství v hnutí ANO, do kterého vstoupila v roce 2013. V letech 2003 až 2006 byla členkou tehdejší ČSSD. „Já jsem z politiky odešla, myslím, že na dlouho, pokud ne na vždycky,“ uvedla. Dodala, že není členkou žádné politické strany a nehodlá do žádné vstoupit. Zmínila, že bude pracovat v poradním sboru prezidenta Petra Pavla.