Ze sbírky na pomoc zasaženým loňskou tragédií rozdělila škola dosud zhruba 52 milionů korun. Peníze se rozdělují postupně ve třech fázích mezi rodiny pozůstalých, zraněné a na psychosociální pomoc, řekl Vokáč. „Ten zbytek, zhruba 35 milionů, se rozděluje právě teď,“ dodal. Ze zbývajících peněz je podle něj asi 22 milionů určených na podporu zraněných. Z celkových 88 milionů je největší částka určená na podporu pozůstalých, podle informací na webu fondu by to mělo být zhruba 51 milionů korun. Na psychosociální pomoc je podle Vokáče určená částka do 2,5 až tří milionů korun.
Nově vzniknou Fond odolnosti, Pamětní fond dr. Lenky Hlávkové a Pamětní fond dr. Jana Dlaska. Fond odolnosti bude podporovat projekty, které se zaměřují na podporu psychické odolnosti, duševní pohody a wellbeingu, tedy celkové životní spokojenosti. Jedním z projektů, které budou z fondu podporované, je takzvané Centrum resilience, tedy odolnosti, které škola představila u příležitosti půlročního výročí střelby. Psychologickou pomoc nabízenou univerzitou po útoku podle vedoucího Centra resilience Jana Tesárka vyhledalo podle odhadů zhruba 6500 osob. Poradny nového centra nabídly až 3000 konzultací.
„Fond odolnosti má mířit na všechny studenty, studující, ale i zaměstnance a všechny kolegy, kteří se necítí dobře nebo kteří potřebují nějakou podporu a pomoc,“ řekl Vokáč. Centrum vzniklo v reakci na tragédii i na zvýšenou potřebu psychosociální podpory pro zaměstnance a studenty.
Pamětní fond dr. Lenky Hlávkové vznikl jako vyjádření úcty a vděčnosti za práci muzikoložky Hlávkové, která byla jednou ze 14 obětí tragédie na FF UK. Cílem fondu je podle Vokáče podpořit veškeré studenty univerzity, kteří zažívají nějakou tragédii v rodině, jež jim nějak znemožňuje studium. Zároveň bude fond podporovat studující oboru hudební vědy. O podpoře aktivit studujících hudební vědy a dalších projektech bude vždy rozhodovat správní rada nadačního fondu ve spolupráci se zástupci FF UK.
Pamětní fond dr. Jana Dlaska vznikl jako vyjádření úcty a vděčnosti odborníkovi na finskou a švédskou literaturu Dlaskovi, který byl také jednou z obětí loňské střelby. Cílem fondu je pokračovat zejména v podpoře odborného růstu studujících finských studií a skandinavistiky na filozofické fakultě a celkového rozvoje oboru v Česku.
Cílem fondů je podle Vokáče podpořit talent studentů i například jejich zahraniční výjezdy. „Jeden ze stěžejních cílů Nadačního fondu je podpořit všechny znevýhodněné studenty,“ řekl Vokáč.
Rektorka Králíčková
Rektorka Milena Králíčková uvedla, že prvořadým úkolem Univerzity Karlovy bylo poskytnout pomoc pozůstalým a raněným. Maximu zraněných zároveň chce umožnit návrat ke studiu. Na dnešní tiskové konferenci univerzity k ročnímu výročí tragické střelby to řekla rektorka Milena Králíčková. „Uplynulý rok kromě všech nejrůznějších akademických povinností a radostí, které Univerzitu Karlovu potkaly, znamenal pro nás pro všechny i hledání rovnováhy v tom, jak všem těm, kteří byli nějakým způsobem postiženi poskytnout pomoc. Jak být co největší oporou všem pozůstalým,“ řekla rektorka.
Prvořadým úkolem podle ní bylo je ujistit, že univerzita je tady pro ně jako jejich opora. „A stejně silně nabídnout pomoc zraněným, umožnit maximu z nich návrat do studia a k akademickému životu,“ řekla rektorka. Podle děkanky FF UK Evy Lehečková ví škola o několika studentech, kteří po útoku dál kvůli vlastnímu pocitu bezpečí nechtěli na fakultě studovat. Při ukončení studia se ale škola všech studentů na důvody neptá.
Nové záběry: Snajpr měl vraha z FF na mušce. Zabil se, když se studenti krčili na římse! Policie ČR
Bezpečnostní plán
Univerzita podle rektorky v prvních měsících po útoku připravila bezpečnostní plán. „Jsme ve fázi postupné implementace. Na různých fakultách jsme různě daleko,“ řekla. Opatření se podle ní musí týkat nejen školních budov, ale také kolejí nebo menz. Jde o jejich fyzické zabezpečení, ale také cvičení a lepší předávání informací.
„Z pohledu fakult my skutečně máme velmi podrobné metodické návody, velmi podrobnou metodickou podporu bezpečnostního odboru univerzity, která se nakonec propisuje i do technických řešení, jako je třeba připravovaná úprava vrátnice na hlavní budově nebo nějaká další technická řešení podle analýzy naší budovy,“ uvedla děkanka FF UK Lehečková.
Fakulta sídlí v osmi budovách na různých místech v centru Prahy. Hlavní budova z roku 1929, kde před necelým rokem útočník připravil o život 14 lidí a dalších 25 zranil, stojí na náměstí Jana Palacha. Další jsou například v Hybernské ulici, v ulici Na Příkopech a v Celetné ulici, kde často původní domy pocházejí ze středověku a mnohé z nich jsou památkově chráněné.
Svolávací systém
Fyzická kontrola u vstupu do budov je podle Králíčkové možná zejména v novějších objektech, v nově budovaných se s ní i počítá. Starší objekty, například sídlo rektorátu v historickém Karolinu, kam navíc chodí velké množství cizích osob, podle Králíčkové ale třeba turnikety mít nemohou.
„Velmi podstatné je, že součástí té připravenosti, jsou školení a nácviky,“ uvedla. Škola buduje také krizový a svolávací informační systém. „Má být připraven tak, aby v případě bezpečnostních incidentů poskytoval buď akutně potřebnou informaci, nebo informaci s nějakým odstupem, která se má dostat k co největší skupině studujících a zaměstnanců,“ vysvětlila. Platforma pro jeho fungování je připravená. V současné době se nastavuje pro konkrétní fakulty, kterých je 17 včetně mimopražských a studuje na nich asi 50.000 lidí. Na univerzitě pracuje zhruba 11.000 zaměstnanců.
Nácvik předávání informací je podle Králíčkové také součástí pravidelných cvičení, například na právnické fakultě minulý týden. „Nácvik doručení informace se ve správný čas dostal 91 procentům všech kolegů a kolegyň, kam měl doputovat,“ dodala.
