14°C
Je důležité, aby Univerzita Karlova i česká společnost byly odolné, připravené a dbaly na psychické zdraví, řekla na úvod rektorka univerzity Milena Králíčková. Požádala média o maximálně etický přístup. Je podle ní potřeba uvědomit si množství emocí, které v pozůstalých a zraněných zprávy o tragédii vyvolávají. „Je pro nás výjimečné se tu dnes potkávat, je to pro nás v nějakém ohledu i těžké. Ale snažíme se přinášet pozitivní zprávy ohledně šesti měsíců, co jsme udělali, tak také ohledně výhledu do budoucna,“ uvedla děkanka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Eva Lehečková. V rámci reflexe půlroku po střelbě zmínila tři body, které se podle ní ukázaly jako důležité.
Prvním je potřeba podpory duševního zdraví zaměstnanců a studujících. „Hlavní poznatek, který máme, je, že potřeba podpory je dlouhodobá – nejednalo se jen o první měsíc, kdy podporu koordinoval záchranný systém, ale vyšlo najevo, že jde o dlouhodobý proces, v němž se střídají různé fáze,“ uvedla s tím, že univerzita realizovala několik dotazníkových šetření, ve kterých zjišťovala, co studentům pomáhalo a co by potřebovali pro následující zimní semestr, aby univerzita dokázala pomoc lépe zacílit. „Potřeby jsou diverzifikované, mapování nám s ohledem na omezené finanční prostředky pomáhá zjistit, kam je směřovat,“ uvedla.
Jako další důležitou věc zmínila podporu komunitního života na fakultě. „To je jedna z nejcennějších zkušeností, pomáhání si navzájem je naprosto klíčové pro vzájemné uzdravování,“ řekla. Jako třetí bod zmínila prioritu neztratit zkušenost, kterou fakulta a univerzita prošla.
Zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková poděkovala za to, že univerzita uspořádala setkání, kde uplynulých šest měsíců reflektuje, je to podle ní důležité. Poděkovala za citlivý, uvědomělý a moudrý přístup, který vedení fakulty zaujalo v tak náročné situaci. „Považuji váš přístup za mimořádně inspirativní,“ uvedla. Zároveň vyjádřila účast všem, kteří přišli o své blízké, a poděkovala studentům.
„Dnešní setkání potřebujeme mj. proto, že vedle pevných regulatorních opatření, jako je zbraňová legislativa, vzdělávací akce pro složky IZS, je zde další důležitá oblast, a to komunitní podpora a podpora psychické odolnosti každého člověka,“ dodala s tím, že je důležité zvyšovat dostupnost služeb psychosociální podpory.
Uvedla, že v příštích dnech představí vládě návrh opatření, která míří do úrovně systémové prevence a reagují na zahraniční data. „Ta hovoří o tom, že až 72 procent pachatelů hromadné střelby vykazuje znaky negativní zkušenosti v dětství, 60 procent zažilo násilí. Musíme se snažit udělat vše pro to, abychom každého jedince s významnou traumatickou zkušeností dokázali zachytit včas a dokázali mu zajistit včasnou pomoc,“ řekla.
„Máme indicie, že pachatel hromadné střelby byl tím, kdo zažíval sociální izolaci, byl fascinován násilím, měl tendence k seberadikalizaci a nezažíval blízké funkční vztahy. Musíme analyzovat to, kde všude je možné takové jedince zachytit včas a jak můžeme naši připravenost zvýšit, a to ve všech oblastech,“ dodala Šimáčková Laurenčíková.
Chybějící podpora
K tiskové konferenci se jako řečník prostřednictvím videohovoru připojil také ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) poděkoval univerzitě i fakultě za to, že se v době krize semknula. „Paní rektorka i paní děkanka byly připraveny k neuvěřitelné aktivitě a činorodosti a pustily se do projektů, které mohou mít celospolečenský přesah,“ uvedl. Z témat zmínil především duševní zdraví, potřebu psychosociální pomoci, která podle něj v našem systému často nepřichází.
Uvedl, že na bezpečnostním výboru hodlá představit projekt tzv. bezpečného dětství. „Chceme vytipovat ve spolupráci s MŠMT a MPSV okamžiky, kdy by systém měl umět reagovat, kdy jde o dítě, jehož rodina vykazuje patologie, kdy se dítěti nevede dobře a jedinec pak nebude zvládat nároky, které na něj doba klade, a pomůže se mu na základě nějakých vzorců, které budou funkční. Debata, kterou vedeme o fyzické ochraně veřejného prostranství, je také důležitá, je to zodpovědnost ministerstva vnitra,“ dodal.
Škola také představila nové univerzitní Centrum resilience a studentské iniciativy, které se podílely na podpoře obnovy fungování sídla Filozofické fakulty UK. Není podle Králíčkové jen reakcí na tragédii, ale i na zvýšenou potřebu psychosociální podpory pro zaměstnance a studenty. Jeho hlavním cílem je rozvoj odolnosti jednotlivců i posílení společného ducha univerzity.
Pomoc prostřednictvím chatu
Situace po střelbě byla podle členky kolegia rektorky Lenky Henebergové velmi komplikovaná, na mnoho lidí působí chaoticky, uvedla. Chaosu se dá podle ní předejít poskytováním jasných informací. Jedním z nástrojů komunikace mezi studenty či zaměstnanci a univerzitou byl krizový chat. Ten byl využívaný nejvíce v prvních čtyřech dnech, uvedli zástupci univerzity. Využívali ho studenti i učitelé, zároveň získávali informace o tom, kam se obrátit pro odbornou pomoc.
„Ve chvíli, kdy se k nám studenti a zaměstnanci dostali přes chat, byla možnost nabídnout jim dobrou a kvalifikovanou podporu,“ vyjádřila se proděkanka Lenka Henebergerová s tím, že chat navštívilo okolo 8 tisíc uživatelů.
Po střelbě měli učitelé i studenti možnost využívat skupinové i individuální terapie. Hlavním cílem bylo podle zástupců univerzity zmírnit dopad na psychické zdraví lidí, kteří byli událostí zasaženi, a to tak, aby jim nevznikala posttraumatická psychická porucha. S vyrovnáváním se s traumatem pomáhá i spolek studentů psychologie Peerko.
Trauma přetrvává
Trauma v reakci na tragické události, jako byla střelba na FF UK, má podle odborníků z Norska, kteří univerzitě pomáhají ve vyrovnávání se s následky tragédie, velký vliv na psychické i fyzické zdraví. Ovlivňuje například problémy se spaním nebo s bolestmi hlavy. Odolnost je podle norské odbornice Grete Dybové, která na konferenci vystoupila on-line, dynamický proces. Zmínila i důležitost obnovení důvěry ve společnost, instituce a blízké vztahy s lidmi.
Norští odborníci vycházejí ze zkušenosti s útočníkem Andersem Behringem Breivikem. Ten v roce 2011 ve vládní čtvrti v Oslu odpálil nálož, která připravila o život osm lidí. Krátce nato postřílel 69 členů letního tábora sociálnědemokratické mládeže na nedalekém ostrově Utöya.
Památník obětem
Odpoledne zástupci univerzity a fakulty představí dočasný památník obětem střelby na náměstí Jana Palacha. Připomínat je bude asi tři metry vysoký pískovec, který před budovou fakulty ukotvili odborníci ve středu. Jedná se o přírodní plastiku, kámen měl být podle zástupců fakulty co nejméně opracovaný.
Venkovní pomník má sloužit především pro veřejnost. Tragickou událost připomíná i takzvané tiché místo ve čtvrtém patře hlavní budovy, které bylo při střelbě a následném policejním zásahu nejvíce poničené. Dvě místnosti, ve kterých umíraly oběti prosincové střelby, a spojovací chodba mají fungovat jako pietní místa do konce roku, uvedli již dříve zástupci fakulty. Místnosti slouží jako pietní místa od konce května. Lidé v nich najdou kovové studánky, kameny nebo například květiny.
Střelba na fakultě je nejtragičtější obdobnou událostí v historii České republiky. Podle policejní zprávy o poskytnuté psychosociální pomoci významně psychicky zasáhla na 9 000 lidí.
