Emotivní slova matky zastřelené Elišky: „Zrůdě nezabránili!“ Rakušan s policisty hájili zásah na FF UK

• Matka jedné z obětí střelby na FF UK - zastřelené Elišky Š. - vyčetla vicepremiérovi Vítovi Rakušanovi (STAN) i policii nedostatek empatie, žádala rezignaci.  
• „Ta zrůda byla ve škole hodinu a půl před útokem, kdo se mohl spokojit s tím, že je naprosto v pořádku neprojít celou budovu fakulty? Proč jste neudělali aspoň jakékoliv nejmenší opatření, jakýkoliv pokus o zabránění té zrůdě to spáchat?“ říkala emotivně matka Elišky na výboru ve Sněmovně a vytýkala policii i Rakušanovi jejich postup.
• Při střelbě v budově fakulty v centru Prahy loni 21. prosince přišlo o život 14 lidí, mezi nimiž byli studenti a pedagogové. Dalších 25 lidí bylo zraněno.
• Policejní prezident Martin Vondrášek požádal o to, aby rodiny rozlišovaly mezi tím, co policisté při pátrání a zákroku věděli a mohli vědět 21. prosince, a tím, co víme po půlročním důkladném prověřování.
• Na sněmovním výboru vypovídal i Petr Matějček, ředitel krajského ředitelství PČR Hlavního města Prahy. Uvedl, že střelec záměrně změnil identitu.
• Matějček opětovně popsal i časový harmonogram zásahu: ve 13:20 poslal dvě trojčlenné hlídky, měly provést prvotní šetření, zda je hledaný studentem, zda ho tam někdo nespatřil. Do budovy vstoupil střelec ve 13:24, hlídky minutu poté.
• „Žádná indicie celou dobu před zákrokem, že by pachatel chtěl hromadně vraždit, nebo spáchat něco v masovém měřítku, nezazněla,“ řekl Matějček na sněmovním výboru.
• Podle policie střílel 24letý student fakulty z Hostouně na Kladensku, kde byl nalezen zavražděný i jeho otec. Policie mladíka na základě balistické expertizy spojila rovněž s případem předchozí vraždy muže a dvouměsíčního dítěte v Klánovickém lese na okraji Prahy.

Jednání o střelbě začalo ve výboru kolem 11:30, poslanci dostali po úvodních vystoupeních ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), policejního prezidenta Martina Vondráška, šéfa pražské policie Petra Matějčka či státní zástupkyně Jany Murínové prostor k dotazům.

Některé události předcházející tragické střelbě vzbudily otázky médií a veřejnosti opakovaně. Šlo zejména o to, zda policisté mohli mít již před útokem informace o tom, že je student nebezpečný. Rozpoutala se také debata o nastavení pravidel při získávání střelných zbraní, kterých si mladík v relativně krátké době zaregistroval osm.

Vnitřní policejní kontrola dospěla v lednu k závěru, že policisté při samotném zásahu i při předchozím pátrání po podezřelém postupovali správně. Lepší měla být ale krizová komunikace se zástupci školy.

Největší pře mezi poslanci se týkaly toho, proč se policisté zaměřili na fakultní budovu v Celetné ulici, kde měl mít pachatel přednášku, zatímco vraždil v nedaleké budově na náměstí Jana Palacha.

Emotivní dotazy matky Elišky

Nedostatečná opatření v momentě, kdy vrah mířil do Prahy na Filozofickou fakultu, vytýkala policii matka jedné z obětí - zavražděné Elišky Š. „Za mně je o tom, že kdyby cokoliv z toho bylo učiněno, má dcerka by tu byla. Já to cítím tak, že nikdo neudělal maximálně na 100 procent nic (...) Za mně to je tak, že všichni jste fatálně selhali a že to víte a neumíte se k tomu postavit. Já slyším lži,“ uvedla matka zavražděné Elišky Š.

Na výbor dorazila Eliščina matka ve speciálních šatech s duhou, na kterých bylo jméno dcery. Když policista řekl, že rozumí pozůstalým a jejich pocitu, že se dalo udělat víc, vykřikla s pláčem: „Nerozumíte!“.

Rakušanovi, Vondráškovi a Matějčkovi vytkla matka nedostatek empatie i sebereflexe. Matějček podle ní lhal, když tvrdil, že informace byla o osobě jedoucí do Prahy spáchat sebevraždu. Věděl podle ní, že jde o nebezpečnou osobu. Policii taky vyčítala, že vedení fakulty nevarovala. 

Rakušan reagoval slovy, že velikost osobní tragédie nemůže pochopit nikdo, kdo ji sám nezažil. „Já teď jako ministr můžu dělat jen maximum pro to, aby se takové tragédie neopakovaly, abychom byli připraveni,“ uvedl. Matějček řekl, že policisté postupovali s nejlepším vědomím a svědomím. „Samozřejmě vnímám vaši bolest a reflexi vůči sobě určitě učiním,“ doplnil.

Matějček: Nebyla indicie, že chce hromadně vraždit

Pražský policejní ředitel Matějček na jednání bezpečnostního výboru mimo jiné uvedl, že policie neměla před zákrokem informaci, že by pozdější střelec chtěl vraždit, jen o tom, že chce spáchat sebevraždu.

Vysvětloval taky, proč se policisté zaměřili na fakultní budovu v Celetné ulici, když pachatel vraždil v budově na Palachově náměstí. Matějček vedle toho sdělil, že kamerový systém fakulty je zastaralý – záznam bylo možné stáhnout až po několika hodinách

„Žádná taková indicie za celou dobu před zákrokem, že by pachatel chtěl vraždit hromadně nebo spáchat něco, opravdu nezazněla,“ uvedl Matějček. Postupně získáváním dalších informací podle něho policie zjistila, že „osoba může být nebezpečná, že může mít závažné psychické problémy“. „Tudíž jsme nasazovali další síly a prostředky,“ uvedl Matějček.

Policisté o výsledcích vyšetřování střelby na FF: Bylo to nešťastné, nešlo tomu zabránit

Vrah dorazil minutu před hlídkami

Do budovy fakulty na Palachově náměstí přišel pachatel podle Matějčka minutu předtím, co tam dorazily dvě trojčlenné hlídky. Měly podle něho provést prvotní prověření, zda je pozdější střelec student a zda ho tam někdo neviděl, prošly první patro. Kamerový systém podle policejního ředitele nebylo možné využít.

Na studijním oddělení policisté podle Matějčka dostali informaci, že pozdější pachatel je studentem a má mít zakrátko výuku v Celetné ulici. „Je to standardní postup policie jít po horké stopě,“ vysvětloval, proč se pak policisté zaměřili na tuto budovu. „Je pro nás frustrující, že jsme ho měli kousek,“ poznamenal k situaci v budově na Palachově náměstí. Policie podle něho nevěděla, že už je pachatel uvnitř. 

Vyklidit fakultu, kde je 700 lidí, je podle něho složité. „Mohlo by se stát cokoliv,“ zdůraznil. „Uvědomme si, jaké informace měla policie v tu chvíli a jakou má teď,“ podotkl Matějček.

Vondrášek: Komunikace nebyla ideální

Policejní prezident Martin Vondrášek ve výboru připustil, že komunikace s vedením filozofické fakulty nebyla ideální. Vondrášek poukazoval na to, že je nutné rozlišovat, co policisté mohli vědět 21. prosince a co je známo po půl roce vyšetřování. Policie před několika dny případ odložila.

Podle Vondráška by zlepšení mohlo nastat v pěti oblastech: zjišťování a sdílení informací, změnách očekávaných ve zbraňové legislativě, lokalizaci mobilních telefonů, komunikaci s dalšími subjekty mimo policii a samotném zásahu policie proti aktivnímu střelci. 

Policie chce zlepšit také například analytickou práci, plánuje střeleckou přípravu i obměnu pušek a balistické ochrany. Vondrášek řekl, že policie se připravuje na čin aktivního střelce od roku 2011 a za loňský rok se konalo víc než 150 cvičení. Vondrášek oznámil, že je v plánu analytická nadstavba centrálního registru zbraní. Komunikace s vedením FF UK podle něj nebyla ideální.

„Opravdu chápu, že vám to dceru nevrátí, ale chci odmítnout, že jsme nedělali nic, že jsme se nepřipravovali, co nejlépe jsme uměli, na situaci, které jsme se nikdy nechtěli dožít," uvedl Vondrášek na výboru. 

Žalobkyně o vrahovi z fakulty: Bizarní porno, alarmující videa a pocity křivdy i zášť

Rakušan odmítl šťouchance

„Místo politických šťouchanců je třeba si připomenout, co vše se na základě této události začalo měnit k tomu, aby se podobným činům mohlo předcházet,” bránil se pro změnu ministr vnitra Rakušan.

Poslanec opozičního hnutí ANO Jiří Mašek vytkl Rakušanovi i Vondráškovi to, že se nechtěli vyjadřovat k zásahu před skončením šetření Generální inspekce bezpečnostních sborů. Považuje to za svévolné rozhodnutí, které nevyžadovali ani státní zástupci. „Bylo to čistě rozhodnutí ministra a policie,“ řekl. Výtky měl k operačnímu řízení při zásahu. Rakušan odmítl, že by říkal policii, kdy má jakou zprávu zveřejnit.

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová (ANO) tvrdí, že komunikace byla od počátku netransparentní. Připomněla kritiku opozice, že dlouho nedostala k dispozici kompletní zprávu úřadu vnitřní kontroly policejního prezidia. „Bylo nám mnohokrát řečeno, že s tou zprávou nemůžeme být seznámeni ani v režimu tajné,“ uvedla. Rakušan řekl, že části zprávy byly začerněné kvůli tomu, že byly předmětem trestního řízení.

Vildumetzová to dala do kontrastu s tím, že dnes se poslanci mohli dozvědět na uzavřeném jednání informace o nedávném žhářském útoku na autobusy pražského dopravního podniku, přičemž trestní řízení také není ještě uzavřené.

„Pokus o podpálení autobusu v pražském depu a informovanost o tragickém útoku střelce na FF jsou rozdílné události i pro způsob, jak je komunikovat. Nic jsme nezatajovali, ale ten útok byl natolik odlišný, komunikace byla složitá i s přihlédnutím k možnosti mezinárodního terorismu, nepřehledná. Ale snažili jsme se o tom informovat tak, jak to bylo v maximální míře možné,” reagoval Rakušan.

Poslanec Zuna: Viník je jeden

Poslanec STAN Petr Letocha ocenil sebereflexi policie i podrobné informace o tom, jak se chce poučit do budoucna. Zajímal se o to, co mohlo utvářet postoje a nenávistné názory pachatele na společnost. Murínová v této souvislosti varovala před tím, aby zveřejňování podrobností o pachateli neinspirovalo další lidi.

„Pořád hledáme viníky, obviňujeme se tady. Ale ten viník byl jeden, jasný. Jdeme teď víc do detailů, ale nic jsme se tu zásadního nového nedozvěděli,“ řekl Michal Zuna (TOP 09). 

„Pachatel nejednal pod vlivem duševní poruchy závažného charakteru,“ řekla dnes státní zástupkyně Murínová s odkazem na psychologická a psychiatrická vyšetření. Podle odborníků pachatel trpěl smíšenou poruchou osobnosti. To ovšem není choroba, která by ovlivnila kontakt s realitou, doplnila státní zástupkyně.

„Dostupná data nepotvrzují přítomnost závislosti na alkoholu či drogách. Nejsou ani splněna kritéria pro kvalifikaci jejich škodlivého užívání,“ sdělila státní zástupkyně. 

Podle psychologa, který prováděl posudek pachatele, problém tkvěl v osobnosti pachatele. Cítil se odstrčený společností, lidmi nepřijímaný, neužitečný, uvedla státní zástupkyně. „Motivační řetězec pachatele byl složen z pocitu křivdy provázeného záští a nenávistí, ideace pomsty a potrestání a ty dospěly až ke vražedným úmyslům,“ uvedla Murínová. Podle posudku psychologa pachatel důsledně tajil své myšlenky i před vlastní rodinou. 

„Byl emočně plochý, neuměl vyjadřovat city navenek, lhostejný ke chvále i kritice, jen málo činností mu dělalo radost,“ sdělila rovněž Murínová. Pachatel k sobě podle ní neměl úctu, neuměl navazovat vztahy s druhými lidmi a cítil se sociálně izolovaný. Trpěl pocity nepochopení a životní prázdnoty, pokračovala. 

„Neměl k druhým emocionální vztah, ale současně měl skrytou touhu po uznání," sdělila státní zástupkyně. V hledáčku svých zájmů měl podle ní alarmující videa i fotografie, žil v jiném světě. Zabýval se brutálním násilím a sériovými vraždami, jeho osobnost byla deformovaná, ale nejednalo se o deviaci. Psycholog či psychiatr tak nemohl zachytit, k čemu se chystá.