Pavel na Novém Zélandu: Učení maorských slovíček a vzkaz o rozpočtu. Podepíše ho?
Válka na Ukrajině má zásadní globální důsledky, nestabilita v Evropě má zřetelný dopad i na Indo-Pacifik. V projevu na univerzitě v Aucklandu to řekl český prezident Petr Pavel. Termínem Indo-Pacifik se označuje rozsáhlá oblast, která zahrnuje Indický oceán až po přilehlé části Tichého oceánu.
Pavel se zprvu věnoval historickým vazbám i období totality v Československu a následnému přechodu k demokracii. „Dnes je Česko hrdým a aktivním členem Evropské unie a Severoatlantické aliance, přispívá k míru a prosperitě v Evropě i celosvětově,“ uvedl. „Demokracie a svoboda ale nemohou být brány za samozřejmost,“ podotkl i v souvislosti se současnou geopolitickou situací.
Ruská agrese proti Ukrajině byla podle Pavla pro mnohé šokem, nicméně vzhledem k imperialistické a represivní historii Ruska neměla být úplným překvapením. „Konflikt je nejen o ukrajinských hranicích a evropské bezpečnosti. Tato válka je o principech, které mají vliv na všechny: suverenitě, územní celistvosti, svobodě a právu určit si vlastní budoucnost,“ řekla hlava státu.
Pokud bude reakce na narušování suverenity a mezinárodních pravidel v Evropě pouze vlažná, aktéři jako Čína či Severní Korea mohou dostat odvahu a přistoupit k asertivnější a agresivnější politice vůči svým sousedům, míní. „To by znamenalo ještě větší hrozbu pro regionální i globální stabilitu,“ konstatoval Pavel.
Odpolední program pokračoval pietou u War Memorial Museum, válečného památníku Nového Zélandu, kde Pavel položil věnec k uctění novozélandských vojáků padlých ve světových válkách. Ceremonii doprovázela trumpeta hrající pohnuté tóny a tradiční zpěv maorského vojáka. Pavel podal ruku maorským veteránům a vyjádřil hlubokou úctu jejich tradicím. Ti se s ním po skončení obřadu u památníku vyfotili.
Kosmické ambice
V rámci dopoledního programu navštívil prezident Space Institute, kde diskutoval o možnostech propojení českých a novozélandských univerzit na poli vesmírného výzkumu. Pavel zdůraznil, že podobné iniciativy mohou přinést praktické výsledky: „Vidím potenciál pro konkrétní projekty mezi našimi institucemi,“ uvedl na přednášce.
Prezidentův program pokračoval setkáním s představiteli novozélandských firem na podnikatelském fóru. Pavel připomněl, že „spolupráce v high-tech odvětvích a diverzifikace dodavatelských řetězců“ jsou klíčové pro strategickou autonomii obou zemí. Důraz kladl na partnerství, které respektuje mezinárodní řád a demokracii.
Maorské zvyklosti znal z dřívějška
Etiketa původních obyvatel Nového Zélandu je velmi specifická. Pavel se s ní ale nesetkal poprvé. „Já jsem podobný obřad absolvoval už před sedmi lety, kdy jsem tu byl v pozici předsedy Vojenského výboru NATO,“ sdělil prezident.
Nedlouho po přistání v novozélandské metropoli Aucklandu se totiž Pavel vydal do vesničky Orakei, kde jej uvítali Maorové z kmene Ngāti Whātua Ōrākei tradičním rituálem Powhiri. „Pro mě je to vítaná příležitost, jak se seznámit s kulturou, která je pro nás opravdu do značné míry exotická, vzdálená. Ale vlastně nám není vzdálená tím obsahem, protože to, co je obsahem celého toho rituálu, je vlastně sounáležitost, je to hledání přátel,“ řekla hlava státu.
„Hledání harmonie v maorské kultuře je vysoko na stupnici hodnot – rodina, vzájemná pomoc, přátelství – to si myslím, že jsou určitě věci, které vnímáme i my a které bychom taky rádi prosazovali. Proto, i když ta forma je pro nás vzdálená, zajímavá, tak obsahem jsou si vlastně rovné s tím, co chceme i my,“ dodal prezident.
Pavel už dokonce pochytil některá maorská slova. „Tak například ‚děkuji‘ nebo ‚dobrý den‘,“ pochlubil se prezident se slovíčky, která se naučil. „Ale maorský jazyk je opravdu pro nás tak složitý, že určitě nebudu podnikat žádná větší dobrodružství,“ dodal Pavel s úsměvem.
Novozélandská ambasáda?
Na dotaz Blesku, zda by jeho cesta na Nový Zéland mohla vést k otevření české ambasády v této zemi, prezident odpověděl, že jde především o otázku priorit a financí. „Pokud budeme chtít rozvíjet vztahy s těmito zeměmi, pak by určitě stálo za úvahu mít tady odpovídající diplomatické, ale taky obchodní zastoupení,“ uvedl Pavel.
Zároveň zdůraznil, že rozhodnutí závisí na ministerstvu zahraničí a vládě, která musí posoudit, jak si nastaví priority. Hlava státu také zmínila, že přítomnost diplomatického zastoupení by byla smysluplná zejména tam, kde existuje silná krajanská komunita nebo významné obchodní kontakty.
„Určitě tam, kde bude více našich krajanů, kteří budou potřebovat kontakt a dělat různé administrativní kroky, ať už to budou pasy, důchody, případně uznávání různých dokumentů, by stálo za úvahu mít tady odpovídající zastoupení,“ dodal. Otevření ambasády na Zélandu tak zůstává dlouhodobým otazníkem, ačkoliv je ve vzdálené zemi rozsáhlá česká komunita.
Rozpočet na příští rok
Poslanci by měli návrh státního rozpočtu schvalovat v úterý. Budou hlasovat o navrhovaných přesunech peněz, jichž je stovka v celkovém objemu skoro 224 miliard korun. Představuje to téměř deset procent plánovaných celkových výdajů rozpočtu, které činí 2,33 bilionu korun.
Většinu návrhů na přesuny peněz podala opozice, šanci na schválení ale mají spíše požadavky vládních poslanců. Po státním rozpočtu budou zákonodárci projednávat také rozpočty některých státních fondů, například fondu dopravy.
Opozice rozpočet kritizuje a označuje ho mimo jiné za nereálný. Vychází přitom hlavně z výhrad, které začátkem října vznesla Národní rozpočtová rada. Podle té je například očekávaný výnos z prodeje emisních povolenek nadhodnocený o deset miliard korun.
Pochybnosti rozpočtové rady sdílejí i poradci prezidenta Petra Pavla. Například ekonom David Marek před dvěma týdny v České televizi řekl, že v návrhu jsou nevyjasněné položky a že ho nedoporučuje podepsat.
„Já se samozřejmě nejdřív seznámím s tou finální verzí (rozpočtu, pozn. red.) a budu chtít slyšet odpověď jak ministra financí, tak premiéra na ty tři otázky, které jsem oběma poslal v dopise před odjezdem na tuto cestu,“ okomentoval tuzemskou situaci Pavel z Nového Zélandu.
„Máme plánované setkání krátce po návratu a vzápětí potom budu schopen říci, jestli rozpočet podepíšu, nebo ne. Ale teď je to předčasné, protože ty informace samozřejmě nemám,“ dodal prezident.
Mezinárodní bezpečnost
Pavel na Novém Zélandu hovořil také o spolupráci Česka s indo-pacifickým regionem, která se opírá o ekonomickou kooperaci, bezpečnostní partnerství a demokratickou odolnost. České firmy podle prezidenta hledají na Novém Zélandu partnery pro spolupráci v letectví, obraně, umělé inteligenci, ve vesmírných technologiích, v kybernetické bezpečnosti nebo takzvaných zelených technologiích.
Co se týče bezpečnosti, Česko podle Pavla s obavami sleduje represivní ekonomické praktiky, kybernetické hrozby a pokusy o podlomení mezinárodního práva v Jihočínském moři.
Demokracie v Evropě jsou podle prezidenta pod tlakem. Nové bezpečnostní hrozby jsou výzvou pro schopnosti ochránit své občany. „Ekonomické nejistoty a vliv technologické změny zasévají rozhořčení,“ míní. Šíření dezinformací, často zesílených sociálními sítěmi a poháněných nepřátelskými silami, podle Pavla posiluje rozdělení společnosti.
Připomněl teroristický útok na dvě mešity ve městě Christchurch na Novém Zélandu v roce 2019, při němž zemřelo 51 lidí. Útočník, tehdy osmadvacetiletý Brenton Tarrant, si střelbu natáčel a sdílel ji živě na sociálních sítích. „Dezinformace a on-line extremistický obsah přispěly k radikalizaci pachatele,“ uvedl Pavel. V projevu se zabýval i změnami klimatu, dodavatelskými řetězci nebo vzděláváním.
Jinak politrucka musela byt mezi mistnim maorskym obyvatelstvem spokojena, take je vetsina z nich zavisla na alkoholu